Francouzská muzea a kulturní památky se znovu plní návštěvníky. V některých na ně čekají změny. Na popiscích pod obrazy a exponáty už nejsou římské číslice, nahradily je arabské. Odpůrci tohoto kroku mluví o postupující kulturní negramotnosti v zemi.
Je to kontroverzní krok pro milovníky historie. Kvůli němu mohou být někteří panovníci k nepoznání. Alespoň na popiscích.
„S revizí historie začali v Louvru a v muzeu Carnavalet. Římské číslice už údajně nejsou návštěvníkům dostatečně srozumitelné,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Pro
Noémie Giardová z muzea Carnavalet změnu obhajuje. „Pomůže to fyzicky a psychicky hendikepovaným návštěvníkům a také to zpříjemní orientaci lidí ze zahraničí, kteří římské číslice neznají.“
Argumentem je také to, že se římské číslice už na školách nevyučují a to může být překážkou k pochopení expozice.
Proti
Značná část historiků však rozhodnutí kritizuje. „Snahou je zjednodušit zejména mladým část historie, ale na druhou stranu ztrácíme část svého dědictví, kam římské číslice nepochybně patří,“ domnívá se historik Jacques Olivier Boudon.
Univerzitní profesor z jihu Francie a specialista na období starověkého Říma Boudon dokonce inicioval petici za odmítnutí kroku. Ten označil za pokračování kulturního úpadku. Během čtyř dnů ji podepsalo na 25 tisíc lidí.
„Myslím, že je to skandální. Pokud označíme krále Ludvíka XIV. jinak než římskými číslicemi, tak už to prostě není on,“ řekl Eric Teyssier, který je profesorem na univerzitě v Nimes.
Trend
Zpravodaj Šmíd podotýká, že jednomu z nejkrásnějších míst v Paříži, Vogézskému náměstí, které nechal postavit Jindřich IV., dominuje jezdecká socha Ludvíka XIII. „Římské číslice za jeho jménem zatím zůstávají, otázkou je, jak dlouho,“ dodal.
Po vlně kritiky zpomalila další muzea plán následovat Louvre či Carnavalet. Část odborné veřejnosti se domnívá, že proces nepůjde zastavit
