Obraz Mony Lisy se prodává v aukční síni Christie's. Jde však o známý padělek, přesto se cena odhaduje asi na tři sta tisíc dolarů. Příběh malby začal v padesátých letech, na počátku ale stojí krádež originálu z pařížského Louvru o necelé půlstoletí dříve.
Tajuplný úsměv, upřený pohled, něžné ruce. Tyto detaily pozná každý. Že nepatří Da Vinciho Moně Lise, je vidět až při porovnání obou obrazů.
„Ten náš je na plátně, zatímco varianta z Louvru je na desce, což je zásadní rozdíl. Malba je také na okraji trochu zmenšená a nevidíme sloupy, které na originálu jsou,“ vylíčil Pierre Etienne, který v Christie's působí jako šéf oddělení starých mistrů.
Kopii proslavil starožitník a sběratel umění Raymond Hekking, který obraz ze sedmnáctého století koupil údajně za tři franky. Poté vyvolal téměř mediální bouři. „Už od nákupu v roce 1953 byl obrazem naprosto fascinován a začal vytvářet vlastní příběh o tom, že jeho Mona Lisa je, na rozdíl od té v Louvru, ta pravá,“ uvedl Etienne.
Krádež vytvořila prostor pro spekulace
Přesvědčení o tom, že v Paříži visí kopie, má zřejmě původ v událostech z roku 1911. Tehdy byl originál z Louvru ukraden. Z jeho zmizení byli podezřelí dokonce modernističtí malíři s Pablem Picassem v čele.
Skutečnost byla samozřejmě jednodušší – dílo odnesl jistý Vincenzo Peruggia, dělník, který v Louvru pracoval. Po dopadení se bránil tím, že chtěl Monu Lisu vrátit do Itálie, kam podle jeho mínění patří. Dva roky, během nichž byl portrét nezvěstný, ale poskytly prostor ke spekulacím.
„Pokud si myslíte, že toto je pravý Leonardo, můžete tomu věřit. Ale my jsme naši práci odvedli – spolu s ostatními experty z celého světa. Není to originál,“ řekl k nyní draženému dílu Etienne.
Obraz jde tedy do prodeje a zástupci aukční síně očekávají, že by se jeho cena mohla vyšplhat až na tři sta tisíc dolarů. Ať už byl Hekking opravdu přesvědčen, že se jedná o originál, nebo šlo z jeho strany o spekulaci, jeho třífranková investice se dnes bohatě vyplácí.
