Notre-Dame dočasně ochrání plachta. Odborníci mezitím stěhují cenné obrazy do Louvru

Střechu pařížské katedrály Notre-Dame, kterou vážně poškodil pondělní požár, v příštích dnech zakryje provizorní zastřešení z plachty. Stavbu bude chránit před deštěm. Uvnitř chrámu i v pátek pokračovaly záchranné a zajišťovací práce. Odborníci mimo jiné ze zdí svěsili 15 velkorozměrných maleb ze 17. století, které poputují k rukám restaurátorů do muzea Louvre. Podle ministra kultury Francka Riestera jsou naštěstí poškozené jen minimálně.

Tým čítající asi padesátku odborníků, mezi nimiž jsou mimo jiné kunsthistorici, kurátoři a fotografové, pracuje na tom, aby katedrálu mohla opustit takzvaná májová plátna – velkorozměrné obrazy ze 17. století, z nichž některé mají na šířku i tři metry.

Obrazy musí vymanévrovat z často úzkých prostor kaplí. Po pořízení fotodokumentace je odborníci balí a pomocí nákladních aut převezou do Louvru. Tam je dostanou na starosti restaurátoři, kteří pečlivě zkontrolují, zda je nepoškodil žár, voda či kouř.

Poničenou střechu nahradí plachta

Nad zničenou střechou hlavní lodi je také potřeba velice rychle zkonstruovat provizorní zastřešení, které v případě srážek zamezí dalšímu poškození budovy, řekla předsedkyně spolku pro ochranu historických památek Charlotte Hubertová.

Podle ní bude mít dočasná plachtová střecha podobu jakéhosi obřího stanu a bude ve větší výšce než střecha původní. To dovolí restaurátorům a dělníkům, aby pod ní mohli pracovat.

Už během příštího týdne podle meteorologů v Paříži hrozí silné srážky. Déšť by podle ministra kultury mohl ohrozit i statiku stavby, pokud by se například větší množství vody shromáždilo na zbytcích střechy.

Francie také diskutuje, jak provést rekonstrukci poničené stavby. Jsou ve hře dvě varianty – buď obnova původní podoby, nebo použití nejmodernějších materiálů a technologií.

Experti upozorňují, že případná obnova shořelých krovů v původní podobě s sebou ponese jednu komplikaci – nedostatek lidí, kteří ovládají tradiční tesařské postupy. České televizi to potvrdil i český stavební historik František Václavík, který si dnes už neexistující krov slavné katedrály prohlédl zblízka.

2 minuty
Události: Na případnou opravu krovů do původní podoby chybí tesaři, kteří by to uměli
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...