V důsledném utajení. O Fialově kyjevské misi věděl jen zlomek ministrů, detaily cesty zůstávají neznámé

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Když ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí před sedmou večerní předstupoval před novináře, ještě v tu chvíli netušil, že už ráno bude zastupovat premiéra Petra Fialu (ODS) kvůli jeho cestě do Kyjeva. Společně s dalšími vybranými ministry se o plánu, který předsedové vlád domluvili v pátek na neformálním setkání unijních lídrů ve Versailles, dozvěděl před desátou večer.

Zhruba ve stejný čas získali informaci o česko-polsko-slovinské misi i nejvyšší představitelé Unie: stálý předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. O středoevropském záměru nicméně poprvé slyšeli již ve Versailles.

Rakušanův případ dokládá, že i v Česku o přípravách kyjevské návštěvy před pondělním večerem věděl jen omezený okruh osob: zástupci bezpečnostních složek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„Je to humanitární cesta, je to jasné politické gesto. Bezpečnostní záležitosti nechci nějak komentovat. A význam cesty jasně předčí případná rizika,“ poznamenal šéf tuzemské diplomacie už ve chvíli, kdy byl český ministerský předseda se svým polským a slovinským protějškem na cestě do Kyjeva.

Po železnici

Premiéři jeli vlakem. Podle dostupných informací vyráželi z příhraničního polského města Přemyšle; od ukrajinské metropole je vzdálené přes šest set kilometrů a cesta trvá sedm až devět hodin. Běžná trať od polských hranic směřuje ze Lvova do Kyjeva nad Žytomyrem. V současnosti je ale bezpečnější alternativní jižní trasa přes Ternopil.

To, že premiéři upřednostnili železnici před letadlem, podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Josefa Krause signalizuje obavu z toho, že by mohlo dojít ke špatnému vyhodnocení letadla a použití protivzdušných obranných prostředků. „Vlak je v tuto chvíli relativně bezpečnou, relativně rychlou a stabilní možností,“ zhodnotil.

Současně má za to, že informace o návštěvě byly předem sdíleny či konzultovány. „Ani Ruská federace v tuto chvíli ve vyhroceném konfliktu nebude primárně cílit na tuto delegaci,“ věří Kraus – a informovanost Ruska o přítomnosti tří státníků ze zemí NATO na okupovaném území předpokládá také Martin Šanda z útvaru speciálních operací vojenské policie.

Neumí si prý představit, že by se návštěva mohla dít bez vědomí Moskvy. Že jsou o cestě informováni Rusové, si myslí i armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. 

Nebezpečno

Bezpečnost premiérů představuje také jeden z nejdiskutovanějších rozměrů výpravy. Podle velvyslance ČR v Afghánistánu Jiřího Balouna, který loni organizoval evakuaci lidí z Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Taliban, je rychlé naplánování operace v oblasti zasažené boji velmi obtížné. „To je velmi složitá záležitost – jak z hlediska organizačního, tak i bezpečnostního. Je spousta drobností a detailů, které rozhodují o úspěchu té cesty,“ vysvětlil.

Podle Šedivého nelze vyloučit, že se stane něco nepředvídatelného – někdo cestu odhalí, nebude informován o politicích a podnikne úder. Rusové, kteří mají podle něj v Kyjevě své zpravodajce, špiony a informátory, budou hledat informace o tom, kde se premiéři a vicepremiér budou pohybovat. Šedivý si ale zároveň myslí, že Ukrajinci mají přijata taková opatření, aby se místo setkání s ukrajinským prezidentem neodhalilo.

Nahrávám video

„Situace na Ukrajině je nepřehledná a že někdo zaútočí na vlak nebo na kolonu, je vysoce pravděpodobné. Je to vystoupení z komfortní a bezpečnostní zóny, které tady nikdy nebylo. Jako profesionál jsem nikdy předtím nic podobného nezažil,“ prohlásil Šanda a dodal, že pro naplánovaní cesty se přinejmenším v Praze musela podle všeho ohnout řada předpisů, protože přirozená reakce bezpečnostních složek by byla podobnou misi vůbec nepodnikat – i na premiérské návštěvy vojenských základen v Afghánistánu se experti připravovali týdny.

Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) připomněl, že starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v úterý večer vyhlásil na 35 hodin zákaz vycházení. Není potvrzeno, že by Klyčkovo rozhodnutí motivovala premiérská mise, snaha minimalizovat pohyb v ulicích by tomu ale nasvědčovala.

„Co se týče pobytu na Ukrajině v obléhaném Kyjevě, míra bezpečnosti už bude velmi záležet na ukrajinských bezpečnostních sborech a ozbrojených silách. Protože ty nejlépe vědí, jaká je tamní bezpečnostní situace, kde jsou zabezpečené prostory a jak uchránit takto citlivé účastníky takto citlivého jednání,“ doplnil analytik Kraus.

 Předseda senátního zahraničního a bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nestr.) zdůraznil, že je v zájmu Rusů, aby se představitelům tří států, které jsou členy NATO, během ukrajinského pobytu nic nestalo. „Cesta je také vrcholný test toho, do jaké míry bude chtít Rusko (do konfliktu) vtahovat další země. Chtěl jsem ocenit statečnost pana premiéra, že nesedí doma za pecí, ale vyrazil doslova na frontovou linii. Tam se totiž nebojuje jen za Ukrajinu, ale i za nás,“ uvedl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled