Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.
V důsledném utajení. O Fialově kyjevské misi věděl jen zlomek ministrů, detaily cesty zůstávají neznámé
Když ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí před sedmou večerní předstupoval před novináře, ještě v tu chvíli netušil, že už ráno bude zastupovat premiéra Petra Fialu (ODS) kvůli jeho cestě do Kyjeva. Společně s dalšími vybranými ministry se o plánu, který předsedové vlád domluvili v pátek na neformálním setkání unijních lídrů ve Versailles, dozvěděl před desátou večer.
Zhruba ve stejný čas získali informaci o česko-polsko-slovinské misi i nejvyšší představitelé Unie: stálý předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. O středoevropském záměru nicméně poprvé slyšeli již ve Versailles.
Rakušanův případ dokládá, že i v Česku o přípravách kyjevské návštěvy před pondělním večerem věděl jen omezený okruh osob: zástupci bezpečnostních složek, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
„Je to humanitární cesta, je to jasné politické gesto. Bezpečnostní záležitosti nechci nějak komentovat. A význam cesty jasně předčí případná rizika,“ poznamenal šéf tuzemské diplomacie už ve chvíli, kdy byl český ministerský předseda se svým polským a slovinským protějškem na cestě do Kyjeva.
Po železnici
Premiéři jeli vlakem. Podle dostupných informací vyráželi z příhraničního polského města Přemyšle; od ukrajinské metropole je vzdálené přes šest set kilometrů a cesta trvá sedm až devět hodin. Běžná trať od polských hranic směřuje ze Lvova do Kyjeva nad Žytomyrem. V současnosti je ale bezpečnější alternativní jižní trasa přes Ternopil.
To, že premiéři upřednostnili železnici před letadlem, podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Josefa Krause signalizuje obavu z toho, že by mohlo dojít ke špatnému vyhodnocení letadla a použití protivzdušných obranných prostředků. „Vlak je v tuto chvíli relativně bezpečnou, relativně rychlou a stabilní možností,“ zhodnotil.
Současně má za to, že informace o návštěvě byly předem sdíleny či konzultovány. „Ani Ruská federace v tuto chvíli ve vyhroceném konfliktu nebude primárně cílit na tuto delegaci,“ věří Kraus – a informovanost Ruska o přítomnosti tří státníků ze zemí NATO na okupovaném území předpokládá také Martin Šanda z útvaru speciálních operací vojenské policie.
Neumí si prý představit, že by se návštěva mohla dít bez vědomí Moskvy. Že jsou o cestě informováni Rusové, si myslí i armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý.
Nebezpečno
Bezpečnost premiérů představuje také jeden z nejdiskutovanějších rozměrů výpravy. Podle velvyslance ČR v Afghánistánu Jiřího Balouna, který loni organizoval evakuaci lidí z Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Taliban, je rychlé naplánování operace v oblasti zasažené boji velmi obtížné. „To je velmi složitá záležitost – jak z hlediska organizačního, tak i bezpečnostního. Je spousta drobností a detailů, které rozhodují o úspěchu té cesty,“ vysvětlil.
Podle Šedivého nelze vyloučit, že se stane něco nepředvídatelného – někdo cestu odhalí, nebude informován o politicích a podnikne úder. Rusové, kteří mají podle něj v Kyjevě své zpravodajce, špiony a informátory, budou hledat informace o tom, kde se premiéři a vicepremiér budou pohybovat. Šedivý si ale zároveň myslí, že Ukrajinci mají přijata taková opatření, aby se místo setkání s ukrajinským prezidentem neodhalilo.
„Situace na Ukrajině je nepřehledná a že někdo zaútočí na vlak nebo na kolonu, je vysoce pravděpodobné. Je to vystoupení z komfortní a bezpečnostní zóny, které tady nikdy nebylo. Jako profesionál jsem nikdy předtím nic podobného nezažil,“ prohlásil Šanda a dodal, že pro naplánovaní cesty se přinejmenším v Praze musela podle všeho ohnout řada předpisů, protože přirozená reakce bezpečnostních složek by byla podobnou misi vůbec nepodnikat – i na premiérské návštěvy vojenských základen v Afghánistánu se experti připravovali týdny.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) připomněl, že starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v úterý večer vyhlásil na 35 hodin zákaz vycházení. Není potvrzeno, že by Klyčkovo rozhodnutí motivovala premiérská mise, snaha minimalizovat pohyb v ulicích by tomu ale nasvědčovala.
„Co se týče pobytu na Ukrajině v obléhaném Kyjevě, míra bezpečnosti už bude velmi záležet na ukrajinských bezpečnostních sborech a ozbrojených silách. Protože ty nejlépe vědí, jaká je tamní bezpečnostní situace, kde jsou zabezpečené prostory a jak uchránit takto citlivé účastníky takto citlivého jednání,“ doplnil analytik Kraus.
Předseda senátního zahraničního a bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nestr.) zdůraznil, že je v zájmu Rusů, aby se představitelům tří států, které jsou členy NATO, během ukrajinského pobytu nic nestalo. „Cesta je také vrcholný test toho, do jaké míry bude chtít Rusko (do konfliktu) vtahovat další země. Chtěl jsem ocenit statečnost pana premiéra, že nesedí doma za pecí, ale vyrazil doslova na frontovou linii. Tam se totiž nebojuje jen za Ukrajinu, ale i za nás,“ uvedl.