Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200 tisícům. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Cizinecké policii se dosud ohlásilo téměř 70 tisíc lidí, ve středu jich bylo skoro sedm tisíc.
Ukrajinští uprchlíci dle pojišťoven nezatíží zdravotní systém. Do Česka jich přišlo téměř 200 tisíc
Události: Do ČR může z Ukrajiny přijít přes 400 tisíc lidí, vláda hledá ubytování (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti, řekl poslancům Rakušan.
Ministerstvo vnitra udělilo ke středeční půlnoci 108 114 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny, za uplynulý den jich vydalo 17 325, konstatoval první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek, který od dubna převezme vedení policie.
Vízum z humanitárních důvodů podle něj dostala zhruba stovka cizinců, kteří utekli před válečným konfliktem a nejsou občané Ukrajiny. „Jsou většinou národnosti některé postsovětské republiky, jejich manžel a dítě jsou Ukrajinci,“ řekl.
Rakušan odmítl odhadovat, kolik Ukrajinců by mohlo do Česka celkově zamířit. Nynější odhady podle něj hovoří o 400 000 až 450 000 lidech. „Ale strop nikdo neřekne, nevíme, jak se bude vyvíjet ukrajinská krize a kolik lidí se vydá na cestu,“ řekl.
Podle resortu se ve středu na cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 6686 lidí, celkem jich je podle vnitra zaregistrováno 68 327. V posledních dnech se počty registrací drží okolo sedmi tisíc za den, nejvíce lidí se ohlásilo minulou středu, kdy jich bylo přes deset tisíc. Od čtvrtka mají rozhodnutím vlády příchozí na ohlášení 30 dnů místo původních tří.
Do půlnoci na čtvrtek se v krajských centrech už registrovalo téměř 76 500 uprchlíků. Nejvíc jich přibylo v Praze, pak ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Se stále narůstajícím počtem příchozích kraje akutně řeší i jejich ubytování. Praha je už několik dní za svými kapacitami. Začne proto připravovat nouzové ubytování v tělocvičnách.
Nově by mělo pomoci i středeční rozhodnutí vlády. Podle toho ubytovací zařízení budou za uprchlíka dostávat 180 korun na den a za dítě do deseti let 90 korun.
Uprchlíci nezatíží zdravotní systém
Svaz zdravotních pojišťoven se domnívá, že uprchlíci budou pro zdravotní systém spíše krátkodobý problém. Většina z nich nemá zvýšená zdravotní rizika a dá se očekávat, že dospělí postupně vstoupí na pracovní trh. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se v současné době hlásí k pojištění zhruba deset tisíc uprchlíků denně, do úterý jich bylo více než 57 tisíc.
„Demografie a statistika je v systému zdravotního pojištění u větších skupin lidí zásadním faktorem. Velká část nákladů je obvykle čerpána lidmi nad 65 let. Výjimkou je první rok života s porodem, zvýšenou péčí a očkováním a náklady na skupiny chronických pacientů,“ vysvětluje prezident svazu Ladislav Friedrich.
Podle Friedricha jsou dospělí většinou ve věku 30 až 40 let a vláda deklarovala, že jim nebude bránit v rychlém nástupu do zaměstnání. V takovém případě pojistné místo státu hradí zaměstnavatel a zaměstnanec částí ze mzdy. Ve střednědobém výhledu by to podle svazu neměl být pro systém veřejného zdravotního pojištění problém.
Češi už na pomoc Ukrajině poslali rekordní sumu, která přesahuje dvě miliardy korun. Nevládní organizace vybraly minimálně 1,7 miliardy korun, dalších 568 milionů korun získalo ukrajinské velvyslanectví v Praze ve sbírce na podporu ukrajinské armády a domobrany. Lidé také přímo na Ukrajině, na hranicích i uprchlíkům v Česku poskytují materiální, zdravotnickou či psychologickou pomoc, právní podporu či ubytování.
Neziskové organizace zaměřené na vzdělání varují
Nastavení vzdělávacího systému v Česku podle neziskových organizací EDUin a META neumožňuje efektivní podporu ukrajinských uprchlíků, kteří jsou ve věku přechodu ze základních na střední školy. Chybí intenzivní jazyková podpora pro rychlé začlenění do výuky a bez znalosti češtiny jsou problémem i přijímací zkoušky. Podle Kateřiny Lánské ze společnosti EDUin hrozí, že Česko promarní vzdělávací potenciál mladých Ukrajinců.
Vláda ve středu schválila návrh, podle kterého by si uprchlíci z Ukrajiny mohli podat přihlášku na maturitní obory do 5. dubna. Prodloužil by se jim tak termín, který skončil 1. března. Do nematuritních oborů by se Ukrajinci mohli hlásit do 8. dubna. Na přijímací test by měli mít o čtvrtinu času déle. Kabinet chce návrh ve Sněmovně projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Platit by měl ode dne vyhlášení do 31. března 2023.
Jednotné přijímací zkoušky ovšem podle zástupce společnosti META Jana Heinricha představují pro Ukrajince bariéru, protože se u nich předpokládá znalost češtiny. I když se jim může jednotný test z českého jazyka prominout a nahradit se pohovorem, zůstává pro ně povinný česky psaný test z matematiky, upozornil. Test obsahuje kromě početních příkladů i slovní úlohy. Podle Heinricha se proto v Česku i cizinci se studijními předpoklady hlásí na školy, které berou uchazeče bez přijímacích zkoušek a jsou často méně kvalitní.
Na vytvoření systému výuky češtiny pro ukrajinské žáky je proto podle analytika společnosti EDUin Jana Zemana nutné vyčlenit stovky milionů korun. Pokud by se integrace nepovedla, stálo by to mnohonásobně víc, řekl. Připomenul, že v době covidové krize mělo špatný přístup ke vzdělávání asi 50 tisíc českých žáků a ministerstvo na podporu jejich vybavení uvolnilo 1,3 miliardy korun a dalších 250 milionů Kč dalo na doučování.
„Nyní tu máme podobnou situaci s Ukrajinci a je třeba být kreativní rozpočtově, legislativně i metodicky. Nekvalifikovaný ukrajinský personál ve školách, jednotné (přijímací) zkoušky v ukrajinštině nebo letní prázdniny ve znamení vzdělávání všech učitelů pro práci s ukrajinskými žáky může být stejně reálná sci-fi jako škola v počítači na kuchyňské lince před dvěma roky,“ míní.
Společnost META, která se věnuje podpoře žáků cizinců, upozorňuje na problémy s jejich začleňováním do škol dlouhodobě. Podle její analýzy je v Česku třetina cizinců ve věku 17 let mimo vzdělávací systém, což je násobně víc než u jejich českých vrstevníků.
Od loňského září funguje v mateřských a základních školách nový systém jazykové přípravy žáků cizinců. Rozsah kurzu češtiny pro cizince je v základních školách 100 až 200 hodin podle úrovně znalostí po dobu maximálně deseti měsíců.
Problém pro některé děti může představovat i povinné očkování, bez toho totiž do školky ani dětské skupiny nesmějí. Potvrdil to ministr školství Petr Gazdík (STAN). Doočkovat děti ale bude možné zdarma ve zrychleném režimu – zhruba ve čtyř až pětitýdenním cyklu.
Jedinou výjimku mají ti, kteří vakcinaci doloží průkazem, očkovací schéma z Ukrajiny jim bude zřejmě uznáváno. „Ano pro ukrajinské žáky mateřských škol a dětských skupin budou platit naprosto stejná pravidla jako pro děti české,“ řekl Gazdík. „Nevidím možnost jak udělat nějakou výjimku, obzvlášť v oblasti očkování to je hodně citlivá tématika,“ dodal.
Podle Rakušana zvládne Česko 250 tisíc uprchlíků
V celém Česku vznikla kvůli konfliktu na Ukrajině a příchodu uprchlíků asistenční centra. Zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.
Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni. Podle Vondráška jsou suverénně nejvytíženější registrační centra v Praze a Brně.
Česko je podle dřívějšího Rakušanova vyjádření schopno poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 tisíc lidí z Ukrajiny. Cizincům také nabízí pokračovat do Německa vlaky Českých drah.
K úterní půlnoci opustilo Ukrajinu 2,157 milionu osob, sdělil poslancům Vondrášek. Zhruba 1,3 milionu lidí šlo do Polska, 140 tisíc na Slovensko, 210 tisíc do Maďarska a 510 tisíc do Rumunska. Vyplývá to podle Vondráška z údajů unijní agentury Frontex.
Vláda se bude příští týden zabývat humanitárním ubytováním
Rakušan také řekl, že ministerstva vnitra a pro místní rozvoj příští týden předloží vládě materiál, ve kterém vyčíslí náklady na budování humanitárního ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny.
Úřady podle něj vybírají lokality, kam by mohly umístit uprchlíky poté, co se vyčerpají kapacity nabízené státem, samosprávami a soukromníky. Nechtějí budovat stanová městečka, ale uvažují o montovaných buňkách, dodal Rakušan.