Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
„Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001,“ poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem.
Zeman poukázal na to, že v Rusku není možné invazi označovat za válku, ale za speciální operaci. Nejde podle něj ale o nic jiného než o napadení suverénního státu druhým. Ruská bojová akce na Ukrajině má podle Zemana hluboké a komplikované kořeny, které je možné dlouze analyzovat, ale v prvé řadě je potřeba v ní vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Dodal, že vedení Ruska rozpoutalo válku v sousední zemi a je to potřeba jasně a rezolutně odsoudit.
Prezident uvedl, že mezinárodní společenství podcenilo více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. „Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů,“ poznamenal.
Vyslovil se pro zvýšení výdajů na obranu. „Obranné výdaje ve výši alespoň dvou procent HDP by teď měly být samozřejmostí,“ podotkl. Nejde podle něj pouze o to, aby Česko zůstalo důvěryhodným spojencem. Je důležité, aby se česká armáda modernizovala novými technologiemi. Válka by se podle prezidenta měla stát pro západní civilizaci budíčkem.
Zeman ocenil vstup do Evropské unie a NATO. „Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU,“ zdůraznil. „Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi,“ dodal.
Válka na Ukrajině podle Zemana přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. České společnosti poděkoval za obrovskou míru sounáležitosti.
Zbraně i humanitární pomoc
„Česká republika nepřestane Ukrajině pomáhat kvůli přátelství i vlastní morálce,“ sdělil Fiala. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Fialy přepočítal. „Narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, který nečekal. Odpor, který je mimořádně obdivuhodný,“ ocenil premiér.
Fiala vyzdvihl postup západních zemí, který považuje za tvrdý. „Budeme prosazovat, abychom přistoupili k dalším kolům sankcí. Už teď ale můžeme říct, že tvrdý postoj, jednota Západu a nebývalé sankce mají svůj účinek,“ řekl. Účinné jsou podle něj i dodávky zbraní, humanitární pomoci či pohonných hmot na Ukrajinu. Efekt je vždy rychle vidět, dodal. Rusko podle něj vede ekonomickou válku proti Evropské unii i Česku.
Neustane podle něj ani pomoc ukrajinským uprchlíkům. Zdůraznil, že tito lidé neutíkají za lepšími životními podmínkami, ale aby si zachránili život. „Když sleduji, jaká míra podpory Ukrajiny a Ukrajinců se v naší zemi vzedmula, cítím nesmírnou pýchu a hrdost,“ řekl.
Vnímání bezpečnosti
Ruská vojenská invaze na Ukrajinu podle Fialy změnila vnímání bezpečnosti u řady lidí o 180 stupňů. Největšími jestřáby se nyní stali i někteří z těch, kteří výdaje na obranu považovali za zbytečné a raději bezpečnost měnili za hlasy ve volbách. „Je dobře, že si všichni uvědomili, jak je bezpečnost důležitá a je třeba do ní investovat,“ zdůraznil předseda vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nedokázal za dvacet let nabídnout své zemi prosperitu a lepší život, tak nyní vytvořil vnějšího nepřítele pod záminkou smyšlené „denacifikace Ukrajiny“.
Rusko válčí na Ukrajině s tanky, ale proti Evropě již dlouho bojuje například kyberútoky či dezinformacemi, konstatoval Fiala. Součástí Putinova plánu je podle něj i migrační vlna, růst cen energií a zpomalení výkonnosti západních ekonomik. „Cílem není pouze destabilizace Ukrajiny, ale celé Evropy. Na tyto kroky musíme reagovat. A to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,“ doplnil Fiala.
Za klíčové považuje vyvázat se z velké energetické závislosti na Rusku „Minulé snahy nebyly úspěšné. Změnily se sice přepravní cesty, ale zdroj surovin zůstal stejný. Takovou chybu nyní opakovat nesmíme,“ uvedl. Lze podle něj očekávat další růst cen energií a paliv, ale teplejší měsíce je nutné využít k investicím do úspor energií a hledání alternativních zdrojů vytápění a elektřiny. „Důležité bude najít alternativní dodavatele plynu do Evropy,“ upozornil.
Lipavský: Rusko se vyloučilo z rodiny civilizovaných národů
Rusko se kvůli svému prezidentovi podle Lipavského definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodnímu řádu, řekl ministr.
Lipavský upozornil, že západní země musejí definovat, jak budou dál budovat základy své bezpečnosti. Putinův režim se podle něj ničeho neštítí a současně například drží právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Rusko podle něj svůj postup opírá i o přesvědčení, že demokratický svět je v úpadku.
Ukrajina se podle Lipavského stala obětí těchto „šílených“ představ. „Naše kolektivní odpověď v NATO a EU výrazně ztěžuje dosažení Putinova cíle,“ podotkl. Cíli jsou podle něj zničení ukrajinské státnosti totálním podřízením Moskvě či vytvořením loutkové vlády. „Putin pošlapal Chartu OSN, zásadní normy mezinárodního práva a evropskou bezpečnostní architekturu,“ řekl.
Za klíčové označil pokračování pomoci Ukrajině a paralelní snahu zabránit rozšíření války na další území. „Naše solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná,“ zdůraznil. Jedinou smysluplnou reakcí je podle něj limitovat Putinovo jednání sankcemi a další izolací Ruska.
„Pevně věřím, že ruské tanky do Prahy již nikdy nepřijedou, ruský vliv je ale neméně zhoubný,“ je přesvědčen Lipavský. Na místech, kde nepomůže vojenská výzbroj, je podle něj nutné najít celospolečenský postup proti Rusku i dalším autoritářským velmocím. Kombinovanou sílu EU a NATO je podle něj nutné využívat včas a koordinovaně.
Česko podle Lipavského může zajistit svou bezpečnost a státnost jen ukotvením v Severoatlantické alianci a Evropské unii. „Síla NATO a EU je v síle jejich členů. Proto musí Česká republika zásadně posílit své vojenské schopnosti a být připravena na bolestivá rozpočtová rozhodnutí,“ sdělil.
V souvislost s děním na Ukrajině také ministerstvo obrany ve středu uzavřelo dodatek rámcové smlouvy na nákup ručních zbraní od České zbrojovky za 1,18 miliardy korun. V rámci dodatku obrana pořídí v řádu tisíců především další útočné pušky CZ BREN 2 a pistole CZ P-10 C. Nákup souvisí s aktuálním navýšením rozpočtu ministerstva o miliardu korun, o kterém rozhodla vláda a ve čtvrtek o něm jednali i poslanci.
Ministerstvo obrany také začalo urychlovat dodávky u uzavřených rámcových smluv. Snaží se urychlit i některé projekty například na nákup zásob, munice nebo náhradních dílů. Zrychleny také budou projekty například na pořízení taktického bezpilotního prostředku, řekl to náměstek ministryně obrany František Šulc.
Opata: Je potřeba modernizovat armádu
Příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému střetu, varoval náčelník generálního štábu Aleš Opata. Poukázal na pořízení nových zbraní pro českou armádu v posledních letech, modernizace se ale podle něj stále nedostala tam, kde by měla být. Zmínil chybějící nová pásová bojová vozidla pěchoty. V bojích na Ukrajině je podle něj vidět, že se armáda bez techniky, jako jsou děla, tanky nebo letadla, neobejde.
Zdůraznil, že armáda nemůže být zanedbaná. Zkritizoval, že Česko při její modernizaci nevyužilo dobu ekonomického růstu. Akviziční proces podle něj musí projít revoluční změnou a nákupy se musí zásadně zrychlit. Nákup bojových vozidel a batohů se podle něj nemůže uskutečnit na základě stejného procesu. Poznamenal, že u hledání dodavatelů strategických produktů se stát musí rozhodovat podle své strategické orientace. „Pojďme si přiznat, že kdo se podílí na akvizičním procesu, musí nést stejné riziko jako vojáci v bojových operacích,“ dodal.
Opata ocenil, že má Česko v současné době lídry, kteří dokážou analyzovat situaci a rozhodovat se, i to, že je národ schopen se stmelit a podporovat správnou stranu.
V NATO podle něj skončila fáze odstrašování protivníka a nyní Aliance přešla do fáze aktivní ochrany. Poukázal na to, že Severoatlantická aliance v minulosti definovala jako hrozby terorismus a Rusko. Zatímco terorismus jako hrozbu evropská společnost akceptovala, ohledně Ruska toho schopna nebyla a některé státy preferovaly své obchodní zájmy. Doufá proto, že skončila doba bagatelizace hrozeb.
Devátý ročník konference se odehrává v míčovně Pražského hradu. Letos se zaměřuje na novou strategickou koncepci NATO a na význam transatlantické spolupráce v oblasti nových technologií. Tradiční politický panel konference se bude věnovat 100 dnům nové české vlády. Bude se diskutovat hlavně o válečném konfliktu na Ukrajině a o měnícím se strategickém prostředí v Evropě.
Účast kromě představitelů české vlády přislíbili bezpečnostní experti, předsedové sněmovních politických stran či slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.
Odborníci budou diskutovat o novém strategickém prostředí nebo třeba o obranném průmyslu. Konferenci zakončí debata zástupců sněmovních stran. Debatu je možné také sledovat celou živě on-line.
