Jednání Lavrova s Kulebou skončilo bez výsledku. Harrisová je v Polsku

Setkání ministrů je první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny. Zprostředkovalo ji Turecko, šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu jednání moderoval.

Rusko je připraveno vést rozhovory o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl po jednání Lavrov. Nevyloučil rovněž možnost setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, na jednání by se však podle něj musely probírat konkrétní návrhy. Moskva chce, aby byla Ukrajina neutrální a chce její demilitarizaci.

Z vypuknutí konfliktu obvinil západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem. Západ se podle Lavrova chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu, protože neví, v čích rukou skončí zaslané raketomety, a vytváří tak nebezpečnou situaci na mnoho let dopředu.

Lavrov rovněž odpovídal na otázku ohledně zasažené porodnice v Mariupolu. Řekl, že podle něj byla v době útoku bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů.

Pro Ukrajinu jsou požadavky nepřijatelné

Podle Kuleby bylo jednání velmi obtížné, protože se Lavrov držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko svůj útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi těmito požadavky je podle Kuleby i ukrajinská kapitulace, což je pro Kyjev nepřijatelné.

„Ukrajina nemůže zastavit válku, pokud země, která ji napadla, to sama nemá v úmyslu,“ řekl Kuleba. Zdůraznil, že s Lavrovem hovořil o návrhu 24hodinového příměří a o ustavení humanitárního koridoru kvůli evakuaci civilistů z obléhaného Mariupolu, žádný slib z ruské strany ale nedostal.

„Jsem připraven pokračovat v těchto snahách s cílem ukončit válku na Ukrajině, zastavit utrpení ukrajinských civilistů a osvobodit naše území od ruských okupačních sil,“ řekl Kuleba.

Kuleba také řekl, že Lavrov do Turecka nepřijel vybaven mandátem cokoliv zásadního vyjednat. Sergej Lavrov je schopný diplomat, ale nemůže slíbit příměří, potvrdil v ČT také Ondřej Soukup z Hospodářských novin. „Čekat od dnešní schůzky cokoliv, bylo podle mého názoru naivní,“ řekl. „Tlak, který je vyvíjen ze strany světa i občanů, není dostatečný na to, aby těch pár lidí v Kremlu něco změnilo.“

Sjednat schůzku prezidentů

Cílem čtvrtečního jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v turecké Antalyi bylo hlavně dojednat schůzku prezidentů těchto dvou zemí, uvedl šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu. Budoucích jednání prezidentů by se podle něj měla účastnit i turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan, informovala agentura AP.

„Naším cílem je propojit všechny tři lídry,“ řekl Cavusoglu tureckému deníku Hürriyet. Na Twitteru uvedl, že s Kulebou ve čtvrtek hovořili ještě před začátkem trojstranných jednání. Turecko je členský stát NATO, který má blízké vztahy s Ukrajinou i s Ruskem. Při jednáních o ukončení války se nabídlo jako prostředník.

Matula: Nejsem si jistý, zda chce Rusko jednat

Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly čtvrteční jednání žádný zásadní výsledek nepřinesla. „Pozitivní je samozřejmě to, že obě strany vyjádřily připravenost dále jednat,“ komentuje velvyslanec. Zda budou další kola vyjednávání úspěšnější je podle něj složité odhadnout. „Nejsem si akorát jistý, jestli Rusko jednat chce.“

Na to, aby obě země našly shodu, je podle Matuly nutná přítomnost prostředníka nebo soustředěný tlak mezinárodního společenství. „Na jedné straně požadavky ze strany Ruské federace a na druhé straně červené linie Ukrajiny, kam jsou připraveni jít, jsou zcela nekompatibilní. Je otázka, jak rychle může být nalezen kompromis.“

Matula připomíná, že ukrajinští představitelé se území takzvaných separatistických republik a Ruskem anektovaného Krymu nechtěli vzdát ani v minulosti. „Na druhou stranu, nikdy se nepřipravovali k tomu, aby si ta území vzali zpět silou.“

Harrisová na návštěvě Polska

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová jednala s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Do Varšavy ve středu přicestovala hlavně proto, aby dala najevo podporu, jaké se Polsko ze strany Washingtonu těší. Polsko posílá na Ukrajinu zbraně a přijímá největší část migrantů, které z domova vyhnala válka. Doposud jich do Polska přišlo téměř 1,5 milionu.

Harrisová poděkovala Polsku za vstřícnost k uprchlíkům. S polskými politiky debatovala i o tom, jak odstřihnout Rusko od příjmů používaných k financování války. Polský premiér Mateusz Morawiecki poděkoval Spojeným státům za rozhodnutí neodebírat ruskou ropu a plyn.

Harrisová také řekla, že Rusko by za svou invazi na Ukrajinu a bombardování civilistů mělo kvůli podezření z válečných zločinů čelit mezinárodnímu vyšetřování. Pokud jsou bombardovány nemocnice a zabíjeni civilisté, je to barbarské a blíží se to genocidě, prohlásil po jednání Duda.

„Na Ukrajině jsme svědky zvěrstev nepředstavitelných rozměrů,“ odsoudila Harrisová. Jmenovitě zmínila středeční ruský útok na porodnici v obleženém ukrajinském městě Mariupolu, při němž podle ukrajinských úřadů zahynuli nejméně tři lidé a dalších 17 bylo zraněno. Rusko útok na nemocnici a porodnici přiznalo a tvrdí, že v budově sídlili „radikálové“.

Harrisová je ve Varšavě v době, kdy Spojené státy odmítly jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29. Polsko dalo původně najevo, že je ochotné tato letadla přesunout na americkou základnu v Německu a pak je prostřednictvím NATO předat Kyjevu.

Ve čtvrtek také německý kancléř Olaf Scholz společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem opětovně telefonicky žádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby na Ukrajině okamžitě zastavil boje.

Rusko se dál nehodlá účastnit jednání Rady Evropy

Ruská tisková agentura TASS informovala, že se Rusko nadále nehodlá účastnit jednání Rady Evropy (RE). Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že členské státy Evropské unie a NATO podkopávají tuto instituci, která má sloužit k prosazování lidských práv, právního státu a demokracie. Podle mluvčího Kremlu ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech příslušných mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku.

Moskva tvrdí, že státy EU a NATO, které označuje za nikoliv přátelské vůči Rusku, zneužívají své absolutní většiny ve Výboru ministrů Rady Evropy. A pokračují podle ní v linii „ničení Rady Evropy a společného humanitárně-právního prostoru v Evropě“.

„Rusko se nebude podílet na přeměně nejstarší evropské organizace Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií, která ji poslušně následuje, na další platformu pro zaklínadla o západní nadřazenosti a narcismu. Ať si užívají vzájemnou komunikaci, ale bez Ruska,“ cituje TASS ruskou diplomacii.

Začíná summit lídrů států EU

Hlavním tématem summitu bude válka Ruska proti Ukrajině a problémy s ní spojené. Summit EU podle návrhu závěrečného prohlášení vyzve k posílení vazeb s Ukrajinou. Lídři unijních zemí však Kyjevu neslíbí členství v bloku. Také se chystají vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí vůči Rusku, když budou nutné.

Český premiér Petr Fiala (ODS) pak chce, aby v závěrech summitu EU v Paříži bylo mimo jiné potvrzeno, že každý stát má svobodu zvolit si vlastní energetický mix.

Británie se obává rozmístění nebo nasazení ruských chemických zbraní na Ukrajině. Vyplývá to z prohlášení britského premiéra Borise Johnsona a ministryně zahraničí Liz Trussové.

Johnson vyjádřil obavy, že Rusko na Ukrajině umístí chemické zbraně. „Ty řeči o chemických zbraní, to je přímo v jejich scénáři,“ řekl Johnson v rozhovoru s televizí Sky News.

„Začnou říkat, že tam jsou chemické zbraně skladované jejich odpůrci nebo Američany, takže když sami rozmístí chemické zbraně, což se obávám že by mohli, budou mít jistý smyšlený příběh, připravený ke spuštění,“ varoval Johnson ve zjevné obavě, že se Rusko snaží získat dodatečnou záminku pro invazi na Ukrajinu.

„Jsme velmi znepokojeni kvůli možnému použití chemických zbraní,“ řekla Trussová zpravodajské televizi CNN. „Viděli jsme, že Rusko už dříve tyto zbraně v oblastech bojů použilo, ale byla by to z ruské strany vážná chyba, kromě vážných chyb, kterých se už Putin dopustil,“ prohlásila šéfka britské diplomacie.