Počty ukrajinských uprchlíků stoupají. Do Polska jich uteklo už téměř 1,5 milionu

Za dva týdny uprchlo přes hranice Ukrajiny před válkou více než 2,3 milionu lidí, informovala ve čtvrtek Mezinárodní organizace pro migraci, přičemž naprostá většina z nich zamířila do sousedních zemí a do Česka. Nejvíce příchozích eviduje Polsko, od začátku ruské invaze překročilo polsko-ukrajinské hranice 1,43 milionu osob. V ostatních evropských státech je jich nyní přes 236 tisíc, uvádí OSN. Minulý týden se Evropská unie dohodla na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nejméně na rok jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Evropská komise odhaduje, že by jich do EU mohlo přijít až osm milionů.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pohraniční stráže dorazilo ve středu do Polska zhruba 118 tisíc lidí. Největší nápor zažily hraniční přechody v neděli, kdy přes ně za jediný den přešlo směrem z Ukrajiny 142 tisíc osob. Od středeční půlnoci do 7:00 odbavili na polských hranicích 22 tisíc lidí. 

Povaha přechodu se však změnila. „Zatímco před týdnem přicházely do Polska z Ukrajiny velké vlny uprchlíků, kteří se nestíhali odbavovat, tak nyní spíše autobusy už na ukrajinské straně naloží uprchlíky a přejedou hranici organizovaně,“ popisuje zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. I zásob je na hranicích podle něj dostatek.

„Je tu spousta jídla i pití, které sem navozili dobrovolníci a které zůstávají často nevyužité, protože lidé často vyskočí z autobusů, dají si teplé jídlo a čaj, a pokračují dále,“ uvádí Papadopulos.

5 minut
Události: Uprchlická krize v Polsku a na Slovensku
Zdroj: ČT24

Podle středečních údajů Mezinárodní organizace pro migraci už Ukrajinu kvůli válce za dva týdny opustilo celkem více než 2,2 milionu osob.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s odkazem na údaje mobilních operátorů uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku se blíží dvěma stům tisícům. Jeho úřad udělil ke středeční půlnoci 108 114 speciálních víz pro uprchlíky.

Vysoké počty příchozích hlásí také Rumunsko a Moldavsko. Do Rumunska za dva týdny dorazilo na 320 tisíc lidí z Ukrajiny, více než polovina z nich přišla přes území Moldavska, píše agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě s počtem obyvatel asi 2,6 milionu, teď hostí kolem sta tisíc uprchlíků. 

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek řekl, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí z Ukrajiny.

Čeští vojáci na Slovensku postavili tábor

Také na Slovensko do čtvrtka dorazilo přes 165 tisíc uprchlíků, informovala tamní policie. Za čtyřiadvacet hodin do čtvrtečního rána to bylo bezmála dvanáct tisíc osob. Čeští vojáci proto u Liptovského Mikuláše postavili tábor pro čtyři sta běženců. Provozovat ho budou nejméně měsíc, informuje armáda na Twitteru.

Na Slovensko v pondělí vyjeli logistici z Pardubic a Lipníku nad Bečvou. Na místě nyní působí v rámci společného cvičení. Většina vojáků se následně vrátí, další provoz tábora bude zajišťovat asi dvacítka příslušníků české armády.

Slovenská i česká vláda již jejich působení v počtu až padesáti vojáků schválily, vyslání odsouhlasil také branný výbor české sněmovny, a to v rámci mandátu pro až 650 příslušníků. Z nich bude na Slovensku většina působit u mnohonárodnostní jednotky Severoatlantické aliance.

Tlak na západní země je ve srovnání s těmi na východě mnohem menší. Do Německa dorazilo na 80 tisíc Ukrajinců, do Francie zhruba 6500. Británie je připravena přijmout dvě stě tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z těch, již se chtějí do Británie dostat, má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 uprchlíků, do Itálie podle agentury ANSA přibližně sedmnáct tisíc. V Řecku je podle policejní statistiky na 4600 uprchlíků.

Rozdílné podmínky pro přijetí

Podmínky pro vstup a přijetí se však liší. Británie zatím vydala víza pěti stům Ukrajinců, přičemž o ně požádalo deset tisíc lidí, z nichž většina míří za příbuznými. Další možností, jak se do této země dostat, je zajistit si sponzora. Ve francouzském Calais bylo například 600 uprchlíků odkázáno na to, aby se orientovali na jiné destinace než na Británii, kam původně směřovali.

Londýn sice slíbil, že administrativní proceduru urychlí, ale na britském vízovém úřadě v Bruselu se ve čtvrtek ráno objevilo oznámení, že se úřad omlouvá, ale že je bezprecedentní situací přetížen. Radí uprchlíkům, že než se vydají na toto pracoviště, mají o vízum požádat on-line.

Do Francie dorazilo ve středu podle pohraniční policie 6540 Ukrajinců, z nichž tři tisíce už byly ubytovány především v pařížském regionu, zbylé mohou ubytovat příbuzní. Francouzi nabídli ubytování pro 20 tisíc uprchlíků, podniky pak pro šest tisíc. Nabídka v tomto směru zatím převyšuje poptávku.

Pro přijetí Ukrajinců, kteří už ve Francii mají příbuzné, se tento týden vyslovil i krajně pravicový kandidát na prezidenta Eric Zemmour, který patří ke stoupencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Zemmour ocenil obezřetný přístup Británie k vydávání víz a tvrdil, že Ukrajinci jsou Francii kulturně bližší než muslimové a budou se lépe přizpůsobovat.

Italský pravicový politik, Putinův stoupenec a odpůrce migrantů Matteo Salvini tento týden dokonce přijel do Polska s tvrzením, že chce pomáhat těm, kdo uprchli před válkou, a koordinovat cestu a ubytování uprchlíků v Itálii.

Uprchlíci míří většinou za příbuznými

Podle italského ministerstva vnitra je v zemi nyní 17 tisíc ukrajinských uprchlíků, mezi nimiž je přes osm tisíc žen a sedm tisíc nezletilých. Míří hlavně do Říma, Milána, Bologni a Neapole. Fabio Prevedello z evropského kulturního svazu Itálie-Ukrajina odhaduje, že do Itálie může dorazit 800 tisíc až 900 tisíc Ukrajinců. Vychází z faktu, že v Itálii už 250 tisíc Ukrajinců žije a že za nimi budou uprchlíci směřovat.

Řecká policie má informaci, že do země od začátku invaze dorazilo asi 4600 Ukrajinců, mezi nimi 1400 dětí. Někteří patří k ukrajinské řecké komunitě více než sto tisíc lidí, jejichž předkové přišli do oblasti Černého moře v 6. století.

„Ukrajinci míří většinou tam, kde mají příbuzné a známé,“ řekl ministr pro migraci Notis Mitarakis. V Řecku žije podle něj asi 25 tisíc Ukrajinců a pracují nejčastěji ve stavebnictví a jako pomocníci v domácnosti. Těm, kteří odešli bez dokladů, pomáhají na hraničním přechodu s Bulharskem Promachonas pracovníci ukrajinského konzulátu.

Asi pět kilometrů od hranice je připraveno provizorní ubytování v buňkách. Příchozí tam mohou zůstat první dva tři dny, místo je zásobeno potravinami. Zatím je využilo několik desítek lidí. Podle vlády je v Řecku k dispozici 140 tisíc pracovních míst v zemědělství a padesát tisíc v cestovním ruchu.

Španělsko má připraveno ubytování pro dvanáct tisíc Ukrajinců. Vláda oznámila, že uprchlíkům zpřístupní pracovní trh, zdravotní péči, finanční pomoc a vzdělání. V souladu s rozhodnutím EU nepotřebují Ukrajinci do Španělska vízum a mají zajištěno roční povolení dočasného pobytu. Ve Španělsku to bude platit i pro občany jiných zemí, kteří měli v době invaze na Ukrajině povolení k pobytu a uprchli, a dále pro Ukrajince, kteří byli v den začátku invaze, tedy 24. února, ve Španělsku a nemohou se vrátit. 

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky způsobila válka na Ukrajině nejhorší uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Při migrační krizi v roce 2015, kdy do Evropy ve velkém mířili uprchlíci z válkou zmítané Sýrie, dorazilo za celý rok asi 1,3 milionu běženců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
11:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na uprchlický tábor, tvrdí palestinská agentura

Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná teroristickým Hamásem uvedla, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, píše AFP. Palestinská agentura WAFA tvrdí, že izraelská armáda leteckými údery i pozemní palbou zaútočila v uprchlickém táboře Burajdž, ve městě Džabálija a dále v oblastech měst Chán Júnis a Dajr Balah. Informace nelze ověřit. Dle médií Izrael a Hamás obdržely nový návrh USA na dočasné příměří v Gaze.
před 2 hhodinami

Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.
před 3 hhodinami

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Sídlo prezidenta má nyní deset dní na dokončení procesu zastavení tarifů. Cla budou do rozhodnutí odvolacího soudu vybírána dál, upřesnil amerikanista Jiří Pondělíček.
02:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 4 hhodinami

USA začnou odebírat víza čínským studentům, řekl Rubio

Spojené státy začnou odebírat víza čínským studentům, oznámil ve středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj půjde například o studenty s vazbou na Komunistickou stranu Číny či studující kritické obory. Rubio plán zveřejnil v době, kdy se prezident Donald Trump snaží snížit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách, které mají z jejich školného značné příjmy. Čína se proti oznámenému postupu již ohradila.
07:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.
10:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 5 hhodinami
Načítání...