Li Kche-čchiang

Čína se rozloučila s bývalým premiérem Li Kche-čchiangem. Ten do letošního března řídil ekonomiku. Byl považován za stoupence reforem i alternativu k rostoucí moci vůdce Si Ťin-pchinga. Ke konci funkčního období byl odsunut na vedlejší kolej. Okolnosti připomínají rok 1989, kdy úmrtí jiného politika vedlo k masovým protestům a jejich násilnému potlačení.

Ve věku 68 let zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média, podle nichž expolitik podlehl infarktu. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co vůdce Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Čínský vůdce Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze. Oba mluvili o potřebě spolupráce svých zemí a Scholz Sia požádal, aby využil svého vlivu na Rusko. Oba politici se také shodli na nepřijatelnosti jaderných hrozeb. Scholz přijel na několikahodinovou návštěvu do Číny jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Jeho cesta ale vyvolala pochybnosti v Německu i jinde v Evropě.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl potvrzen do funkce generálního tajemníka Komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po čtvrtstoletí ženy, podotýkají agentury.

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

Hongkong podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v posledních pěti letech přešel „od chaosu k vládnutí“. Si to řekl v projevu k začátku 20. sjezdu Komunistické strany Číny, na němž by podle očekávání měl být znovuzvolen, přestože by podle tradic čínských komunistů měl odejít do důchodu. V projevu, který byl retrospektivní, ale také načrtl politické směřování pro příští období, hovořil i o Tchaj-wanu. V souvislosti s ním hovořil o „americkém vměšování“. Zmínil se ale i o tržní ekonomice, kterou podpořil, nebo o pandemii covidu-19. Projev odměnilo přes dva tisíce posluchačů potleskem.

Objevují se náznaky, že v čínské komunistické straně sílí nesouhlas s politikou současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten za dobu, kdy je ve funkci, postupně omezil kolektivní vedení a většinu moci soustředil do vlastních rukou. Na podzim hodlá zahájit vládu na neomezené období.

Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci z Blízkého východu. Situace na Ukrajině je znepokojující a obě strany konfliktu, Rusko i Ukrajinu, je třeba podpořit, aby vedly mírové rozhovory, řekl předseda čínské vlády Li Kche-čchiang. Podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové však Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války. Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil. Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině.

Čína snížila výhled letošního ekonomického růstu nejníže za několik desetiletí. Podle vládního podkladu, který při zahájení plenárního zasedání čínského parlamentu představil premiér Li Kche-čchiang, počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) zhruba o 5,5 procenta. Země také zvedne výdaje na obranu.

V Pekingu během pátku začalo plenární zasedání tamního parlamentu, takzvané Všečínské shromáždění lidových zástupců. Ještě předtím byl ve čtvrtek předestřen plán pro to, aby volené úřady v Hongkongu mohli zastávat pouze „patrioti“, kteří by byli loajální vládnoucí komunistické straně, píše britský deník The Guardian. Plán posléze na zasedání parlamentu potvrdil místopředseda stálého výboru Wang Čchen.

V Číně se otevřela diskuse o úspěšnosti boje s chudobou, který je hlavním programem vlády.  Podle slibu měla být vymýcena do konce letošního roku. Současnou debatu vyvolal premiér Li Kche-čchiang, když přiznal, že přes 40 procent lidí zápasí o přežití. Veřejnost se teď ptá, jestli kabinet svůj závazek stihne splnit.

Madrid a Barcelona v pondělí uvolní část restrikcí, povolí například setkání skupin do deseti lidí či otevření zahrádek restaurací a barů. Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že kvůli koronaviru odložené druhé kolo místních voleb se bude  konat na konci června. Podmínkou ale zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace. Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Jižní Amerika se podle Světové zdravotnické organizace stala novým epicentrem pandemie.

V Pekingu v pátek začalo každoroční zasedání čínského zákonodárného sboru. Parlament se vzhledem k pandemii covidu-19 sešel po zhruba dvouměsíčním odkladu. Úvodem čínský premiér Li Kche-čchiang oznámil, že si země letos nestanoví cíl růstu HDP. Klíčovým bodem je také zveřejnění vojenského rozpočtu. Kontroverze pak budí záměr Pekingu zavést nový zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu. 

Kvůli nákaze novým koronavirem už v Číně zemřelo 82 lidí, potvrzených případů je více než 2800. „Nárůst je od předchozího dne skoro čtyřicet procent,“ upozornila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína se teď podle ní snaží dohánět to, co zanedbala místní vláda především ve městě Wu-chan a v celé provincii Chu-pej. První případ koronaviru se totiž objevil už 1. prosince. Úřady celou situaci podcenily, problém se snažily ututlat a riziko marginalizovat, podotkla zpravodajka ČT.

Čínské investice v České republice zatím nejsou podle Andreje Babiše (ANO) na zcela uspokojivé úrovni. Premiér to řekl po jednání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Dubrovníku. Podle Babiše je potřeba, aby se „bezpočetné návštěvy a kontakty promítly i do byznysu“. Předseda vlády se svým čínským protějškem jednal na okraj dvoudenního summitu zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy a Číny ve formátu 16+1, který bude ve čtvrtek večer zahájen slavnostní večeří.

Podmínky vzájemného obchodu a investic mezi Evropskou unií a Čínou byly hlavnímí tématy jejich úterního summitu v Bruselu. Čínský premiér Li Kche-čchiang na setkání slíbil, že Peking nebude nutit zahraniční firmy sdílet při podnikání v Číně citlivé technologické informace. EU po Číně požadovala také rovné ekonomické podmínky, už dlouho si stěžuje, že asijská velmoc nerespektuje světová pravidla o státní podpoře.