Sjezd čínských komunistů skončil. Bývalého prezidenta strážci vyvedli ze sálu

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

K nečekanému incidentu došlo těsně před sobotním hlasováním o změnách v ústavě. Podle záznamů z kamer strážci pořádku v sále vyvedli z pódia z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, který se jim zpočátku bránil. Si zákroku rozpačitě přihlížel.

Chu Ťin-tchao není považován za příznivce současného vůdce strany. Chu představuje starý „kolektivní“ model vedení se zástupci různých frakcí a s věkovými a funkčními limity, který chce devětašedesátiletý Si Ťin-pching svým třetím funkčním obdobím zvrátit.

Podle oficiálních čínských médií se Chu „necítil dobře“

Nucené odvedení křehce působícího Chu Ťin-tchaa ze sálu vyvolalo ohlas na sociálních sítích i v západních médiích. Jako hlavní události závěru sjezdu si incidentu všímají list Financial Times či stanice BBC. Nejpravděpodobnějšími důvody jeho odchodu je buď to, že se naplno projevila čínská mocenská politika, kdy byl symbolicky odstraněn vůdce reprezentující dřívější dobu, nebo že má vážné zdravotní problémy, uvedla BBC na svém webu.

„Chu Ťin-tchao trval na účasti na závěrečném zasedání (…) přestože si nedávno musel vzít čas na zotavenou,“ sdělila později oficiální agentura Nová Čína. „Když se během sezení necítil dobře, jeho tým ho v zájmu jeho zdraví doprovodil do vedlejší místnosti, aby si odpočinul. Nyní je mu mnohem lépe,“ dodala. 

Na seznamu výboru chybí čínský premiér i zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang

Strana si v sobotu zvolila nový ústřední výbor, který má 205 členů. Na zveřejněném seznamu nového výboru však chybí dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang. To podle agentury AP znamená, že už nemůže dál sloužit ve stálém výboru politbyra. Právě mezi členy tohoto sedmičlenného nejužšího vedení komunistické strany má být vytipován i budoucí premiér, který toho současného vystřídá na březnovém zasedání čínského parlamentu.

Kromě Li Kche-čchianga chybí na seznamu členů nového ústředního výboru i další tři členové současného stálého výboru. Členy toho nového se tak už nestanou ani Li Čan-šu, Wang Jang a Chan Čeng, protože už je jim stejně jako dosavadnímu premiérovi přes 67 let, což je věková hranice, která podle pravidel znemožňuje znovuzvolení. Na novém seznamu členů ústředního výboru kromě nich ale scházejí i guvernér čínské centrální banky a předseda bankovního a pojišťovacího dozorčího úřadu.

Komunistická strana Číny se v sobotu také rozhodla poprvé zahrnout do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti Tchajwanu. Kongres „souhlasí s tím, aby se do stranické charty zařadilo prohlášení o (…) rozhodné opozici a odstrašování separatistů usilujících o nezávislost Tchaj-wanu,“ stojí v rezoluci.

Na tuto zmínku o ostrovním státě poblíž čínské pevniny reagovala podle agentury Kjódó tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny (MAC). „Nezakolísáme v našem odhodlání bránit naši suverenitu, demokracii a svobodu,“ uvedla rada. Naléhala na Čínu, aby vzájemné spory mezi oběma zeměmi vyřešila mírovou cestou a pragmaticky. Peking by podle ní měl „opustit starou mentalitu agrese a konfrontace.“

Si může vládnout neomezeně dlouho

Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let.

Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...