Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.
Zasedání téměř tří tisíc poslanců Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) v pekingském Paláci lidu trvá většinou zhruba týden. Hlasování o rozsáhlých změnách ve vedení státu a vlády, která se konají jednou za deset let, bývají na závěr zasedání.
„Po dlouhém období covidu a jeho dramatickém konci hledá Čína cestu ke stabilitě a oživení ekonomiky. Prioritou je hospodářský růst a vytváření pracovních míst, také technologická soběstačnost, protože Spojené státy odřízly Peking od vyspělých čipů. Všechna důležitá rozhodnutí jsou v rukách Siho, který se stal nejmocnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga,“ shrnula situaci před zasedáním zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Nejvyšší čínské vedení se bude skládat z loajálních spolupracovníků Si Ťin-pchinga, uvedl sinilog z projektu Sinopsis David Gardáš. „Obklopí se těmi nejbližšími, kteří vystřídají o něco zběhlejší ekonomické odborníky a technokraty,“ uvedl.
Premiér mluvil o „mírovém sjednocení Číny“
Čínský premiér Li Kche-čchiang při zahájení zasedání zdůraznil trvající existenci principu jedné Číny, který říká, že Tchaj-wan je součástí Číny, nicméně přímo vojenskou akcí nepohrozil. Vláda by podle něj měla uvést do praxe politiku strany, která se týká „vyřešení tchajwanské otázky“ a přijmout „rozhodné kroky proti nezávislosti Tchaj-wanu a podporovat sjednocení“.
Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Tchaj-pej si v posledních letech stěžuje na zvýšené obtěžování ze strany čínských ozbrojených sil mimo jiné v podobě přeletů čínských stíhaček nebo dronů poblíž tchajwanského území.
Tchajwanské úřady na prezidentova slova reagovaly s tím, že by Čína měla řešit záležitosti týkající se Tchaj-wanu pragmaticky a racionálním, rovnocenným a vzájemně uctivým způsobem.
Armádní rozpočet vzroste
Ještě před jeho začátkem zasedání obhajovalo čínské vedení očekávané výrazné posílení výdajů na armádu, které budou poslanci schvalovat. V době hrozeb vůči demokratickému Tchaj-wanu, sporných územních nároků, které Peking uplatňuje ve Východočínském a Jihočínském moři, a soupeření se Spojenými státy očekává například berlínský institut čínských studií Merics nárůst armádního rozpočtu o více než sedm procent.
Mluvčí shromáždění Wang Čchao v sobotu ještě žádná čísla neuvedl. „Za nárůstem výdajů na obranu není pouze nutnost reagovat na komplexní výzvy pro bezpečnost, ale i nutnost dostát odpovědnosti coby velmoci,“ řekl Wang. „Vojenská modernizace Číny jiné země neohrožuje.“
Čínský obranný rozpočet se zvyšoval už v uplynulých letech více než celkové výdaje, například loni o 7,1 procenta. Nárůst byl většinou také vyšší než růst hrubého domácího produktu (HDP). Oficiální rozpočet na obranu je přitom podle expertů jen částí skutečných výdajů, protože mnohé náklady v čínské armádě pokrývají jiné rozpočty.
Konec proreformních činitelů
Pokud jde o změny ve vedení země a politických a dalších institucích, očekává se, že budou znamenat konec generace vůdců považovaných za spíše proreformní, ať už je to odcházející premiér, sedmašedesátiletý Li Kche-čchiang, který byl na postu dvě funkční období, nebo vicepremiér Liou Che.
Jejich místa obsadí převážně spojenci prezidenta Si Ťin-pchinga, kterému je teď 69 let a který si už v říjnu zajistil bezprecedentní třetí pětileté funkční období jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany.
Novým premiérem se podle pozorovatelů zřejmě stane bývalý šéf komunistické strany v Šanghaji Li Čchiang, který je blízkým spojencem prezidenta Sia a nyní druhým nejvýše postaveným členem Komunistické strany Číny. Zodpovídá také za kritizovaný a logisticky nezvládnutý lockdown Šanghaje.
Od začátku devadesátých let se čínským prezidentem zatím vždy stal představitel, který byl několik měsíců předtím vybrán na druhý nejvyšší post v čínské komunistické straně, upozornil Gargáš. „Podle této indicie se přepokládá, že to bude skutečně Li Čchiang, který nastoupí na tento post,“ řekl.
Cílem je růst ekonomiky o zhruba pět procent
Dosavadní premiér Li Kche-čchiang zahájí zasedání poslanců přednesením své poslední zprávy o práci vlády. Kabinet v ní stanovil na zhruba pět procent letošní cíl pro růst čínské ekonomiky. Pro loňský rok činil cíl zhruba 5,5 procenta, ekonomika však vzrostla pouze o tři procenta. Předloni rostla o více než osm procent.
Čína je druhou největší ekonomikou na světě za Spojenými státy. Ekonomickou aktivitu v zemi loni brzdila přísná opatření proti šíření koronaviru. Pokud se nebere v úvahu rok 2020, kdy pandemie začala, pak je loňský růst čínské ekonomiky nejslabší téměř za půl století. Horšího výsledku dosáhla čínská ekonomika podle médií naposledy v roce 1976, kdy HDP klesl.
Letošní cíl pro inflaci vláda stanovila na zhruba tři procenta, takže jej ponechala na loňské úrovni. Spotřebitelské ceny v Číně se v loňském roce zvýšily o dvě procenta. Rozpočtový deficit by měl podle vlády letos činit zhruba tři procenta HDP.
