Všečínské shromáždění lidových zástupců

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

V Pekingu během pátku začalo plenární zasedání tamního parlamentu, takzvané Všečínské shromáždění lidových zástupců. Ještě předtím byl ve čtvrtek předestřen plán pro to, aby volené úřady v Hongkongu mohli zastávat pouze „patrioti“, kteří by byli loajální vládnoucí komunistické straně, píše britský deník The Guardian. Plán posléze na zasedání parlamentu potvrdil místopředseda stálého výboru Wang Čchen.

Vrcholný orgán čínského parlamentu, stálý výbor, v úterý schválil kontroverzní bezpečnostní zákon pro Hongkong. Podle kritiků právní předpis v někdejší britské kolonii, která je zvláštní administrativní oblastí Číny, omezí svobodu. V Hongkongu proti zavedení zákona v posledních dnech protestovaly stovky lidí. Podle správkyně oblasti Carrie Lamové vejde předpis v platnost hned v úterý. Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance.

V Pekingu v pátek začalo každoroční zasedání čínského zákonodárného sboru. Parlament se vzhledem k pandemii covidu-19 sešel po zhruba dvouměsíčním odkladu. Úvodem čínský premiér Li Kche-čchiang oznámil, že si země letos nestanoví cíl růstu HDP. Klíčovým bodem je také zveřejnění vojenského rozpočtu. Kontroverze pak budí záměr Pekingu zavést nový zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu. 

Fond pro oživení evropských ekonomik, které postihla pandemie koronaviru, by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem Evropské unie (EU). Členské země by měly dostávat pomoc ve formě půjček, grantů či finančních záruk, které by měly být v rámci plánu obnovy vyvážené. V USA už v souvislosti s koronavirem zemřelo více lidí, než jaký byl počet amerických obětí války ve Vietnamu, kde padlo 58 318 Američanů. List The New York Times ale ve středu napsal, že celkový počet obětí v USA může být mnohem vyšší.