V Pekingu během pátku začalo plenární zasedání tamního parlamentu, takzvané Všečínské shromáždění lidových zástupců. Ještě předtím byl ve čtvrtek předestřen plán pro to, aby volené úřady v Hongkongu mohli zastávat pouze „patrioti“, kteří by byli loajální vládnoucí komunistické straně, píše britský deník The Guardian. Plán posléze na zasedání parlamentu potvrdil místopředseda stálého výboru Wang Čchen.
„Posílíme jednotu a přátelství s našimi krajany v Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu a budeme jednat o podpoře patriotismu mezi mladými lidmi v Hongkongu a Macau,“ prohlásil podle ČTK Wang Jang na výročním zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění, které se koná vždy souběžně s plenárním zasedáním parlamentu.
Změny by se měly týkat především hongkongských parlamentních voleb. Kandidáty na poslance by měl v budoucnu nominovat volební výbor, který má 1200 členů, z nichž většina je věrná komunistické vládě v Pekingu. Některé poslance by tento orgán i volil. Dosud výbor nominoval kandidáty při volbách nejvyššího představitele správce Hongkongu.
„Volební výbor bude pověřen novou funkcí volby značné části členů hongkongského parlamentu a bude se přímo účastnit nominace všech kandidátů na poslance,“ uvedl na VSLZ Wang Čchen. Změna dále oslabí hongkongskou opozici, jejíž zástupci by tak mohli být z kandidatury v parlamentních volbách vyloučeni.
Ani v současné době nejsou hongkongské parlamentní volby zcela svobodné. Polovinu ze 70 poslanců volí přímo voliči, druhou polovinu jmenují profesní a zájmové skupiny, které jsou tradičně nakloněné Pekingu. Nejsvobodnější jsou v Hongkongu místní volby, v těch posledních jasně zvítězili zástupci opozice.
Volební změny v Hongkongu podle očekávání v příštích dnech odsouhlasí účastníci plenárního zasedání čínského parlamentu, které potrvá asi týden. Loni čínský zákonodárný sbor schválil přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, jímž Peking reagoval na tamní masové protesty. Kritici varují, že vyloučení opozice z účasti ve volbách by vedlo k dalšímu posílení vlivu Pekingu na tomto autonomním čínském území.
Evropská unie v reakci uvedla, že navrhované reformy jsou negativní a porušují závazky, které mají chránit poloautonomní status bývalé britské kolonie Hongkongu po jejím návratu pod čínskou správu v roce 1997. „Takovéto reformy by mohly mít dalekosáhlé negativní důsledky pro zásady demokracie a demokraticky volené představitele v Hongkongu,“ napsala EU v prohlášení. „EU je připravena reagovat dodatečnými kroky na jakékoli další zhoršení politických svobod a lidských práv v Hongkongu,“ dodala.
Plány Pekingu ostře kritizovala rovněž americká diplomacie, když prohlásila navrhované změny volebního systému za přímé napadení hongkongské autonomie a tamních „svobod a demokratických procesů“. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price dodal, že USA „odsuzují pokračující útoky na demokratické instituce v Hongkongu“ ze strany Číny.
Armáda dostane více peněz
Ministerstvo financí na úvod parlamentního zasedání oznámilo, že čínský vojenský rozpočet, který je druhým největším na světě, letos vzroste o 6,8 procenta. To je podle tiskových agentur mírné zvětšení oproti loňsku, kdy výdaje na obranu vzrostly o 6,6 procenta.
Peking počítá s tím, že letos na ozbrojené síly vynaloží 1,35 bilionu jüanů, což představuje ekvivalent 209 miliard dolarů (asi 4,6 bilionu korun). To je třikrát méně, než na obranu vynakládá Washington, poznamenala agentura AFP.
Růst vojenských výdajů Číny je už šestým rokem jednociferný, píše agentura Reuters. Loni byl kvůli pandemii nejnižší za tři dekády a víceméně odpovídá záměru dosahovat šestiprocentního hospodářského růstu. Údaj o obranných výdajích je pozorně sledován jako barometr ukazující, jak agresivně bude Čína posilovat své ozbrojené síly. Mnoho odborníků ale podezírá Peking, že skutečné výdaje na armádu ve statistikách podhodnocuje.
Čína se podle loňské zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) stala druhým největším výrobcem zbraní na světě, za Spojenými státy. Na třetí příčku tak odsunula Rusko. Téměř všechny zbraně, které Čína vyrobí, zůstávají na domácím trhu.
Čína stanovila cíl růstu HDP na více než šest procent
Čína podle premiéra rovněž stanovila na letošní rok cíl růstu ekonomiky na více než šest procent. Předseda čínské vlády rovněž představil plány na investice do technologií. Asijská země loni cíl růstu kvůli pandemii poprvé od roku 2002 nezveřejnila. Hrubý domácí produkt (HDP) země se nakonec zvýšil o 2,3 procenta, což bylo nejméně za 44 let.
Čína však byla jedinou velkou ekonomikou, které se podařilo vykázat růst. „Jako obecný cíl na letošní rok bylo tempo růstu Číny stanoveno na více než šest procent,“ uvedl premiér podle agentury Reuters. „Při stanovení tohoto cíle jsme vzali v úvahu oživení ekonomické aktivity.“
Letošní plán je však výrazně pod odhady analytiků. Ti čekají, že růst může překonat osm procent. Analytici se domnívají, že nižší cíl dává plánovací komisi více prostoru pro prosazení reforem.
Schodek rozpočtu by podle vládního cíle měl v letošním roce činit 3,2 procenta HDP. To je méně než loni, kdy Peking počítal se schodkem více než 3,6 procenta HDP. I tak to ale dává vládě dostatek možností pro financování infrastrukturních projektů a pomoc malým firmám.
Čína současně zveřejnila pětiletý plán, ve kterém ale cíl růstu na roky 2021 až 2025 nezveřejnila. V letech 2016 až 2025 byl plán růstu 6,5 procenta. Peking však uvedl, že udrží průměrný roční růst HDP v příštích pěti letech v „rozumném“ rozsahu. Vláda nestanovila ani cíl pro tvorbu pracovních míst na příštích pět let, uvedla jen, že míru nezaměstnanosti ve městech udrží pod 5,5 procenta.
