Čína hlásí, že jako jediná velká ekonomika vzrostla i v roce 2020

Čínská ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, zatímco o rok dříve činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 6,1 procenta. Oznámil to v pondělí čínský statistický úřad. Růst za loňský rok je kvůli pandemii nejslabší za posledních 44 let, i tak je ale Čína jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie. Výsledek navíc mírně překonal odhady analytiků, což se odrazilo i na růstu čínského akciového trhu.

Tempo hospodářského růstu Číny se v posledních letech zpomaluje. Slabší růst než loni vykázalo čínské hospodářství naposledy v roce 1976, kdy se HDP snížil o 1,6 procenta. Pandemie nemoci covid-19 začala právě v Číně a země se z ní také jako jedna z prvních zotavuje. Spojené státy, evropské země a Japonsko naopak s epidemií dál zápolí.

Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta, neboť kvůli šíření epidemie musely zavřít obchody i některé továrny. Už v následujícím čtvrtletí se Čína stala první významnou ekonomikou, která se vrátila k růstu. Komunistická strana v březnu vyhlásila vítězství nad koronavirem a znovu otevřela ekonomiku. K růstu přispěla i celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu.

Vývoz z Číny loni vzrostl o 3,6 procenta, a to navzdory celní válce se Spojenými státy. Čínští výrobci zvýšili tržní podíl na úkor zahraničních konkurentů, kteří stále čelili protinákazovým opatřením. Podle dat z minulého týdne export v prosinci vzrostl výrazněji, než se čekalo. Poptávku po čínském zboží zvýšily navzdory silnému kurzu jüanu uzávěry v ostatních zemích.

Čínská ekonomika musí čelit komplikovaným vztahům s USA i rostoucí ceně práce

Spotřeba, což je významný faktor v růstu ekonomiky, za odhady zaostala. Přispívají k tomu rovněž obavy z výskytu dalších případů nákazy. Maloobchodní prodej se loni snížil o 3,9 procenta, což je první pokles od roku 1968. Výrazně však roste zpracovatelský průmysl, který v prosinci meziročně vzrostl o 7,3 procenta, nejvíce od března 2019.

Mezi rizika, s nimiž se čínská ekonomika bude muset vypořádat, patří mimo jiné vztahy s USA, růst nákladů na pracovní sílu či stárnoucí populace. Ekonom Wang Ťü upozorňuje na nerovnoměrnost hospodářského oživení a slabou spotřebu.

V reakci na loňský vývoj ekonomiky a solidní výhled na letošní rok zpevnily v pondělí čínské akciové trhy. Hlavní index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,11 procenta a uzavřel na hodnotě 5518,52 bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...