Čína hlásí, že jako jediná velká ekonomika vzrostla i v roce 2020

Čínská ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, zatímco o rok dříve činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 6,1 procenta. Oznámil to v pondělí čínský statistický úřad. Růst za loňský rok je kvůli pandemii nejslabší za posledních 44 let, i tak je ale Čína jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie. Výsledek navíc mírně překonal odhady analytiků, což se odrazilo i na růstu čínského akciového trhu.

Tempo hospodářského růstu Číny se v posledních letech zpomaluje. Slabší růst než loni vykázalo čínské hospodářství naposledy v roce 1976, kdy se HDP snížil o 1,6 procenta. Pandemie nemoci covid-19 začala právě v Číně a země se z ní také jako jedna z prvních zotavuje. Spojené státy, evropské země a Japonsko naopak s epidemií dál zápolí.

Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta, neboť kvůli šíření epidemie musely zavřít obchody i některé továrny. Už v následujícím čtvrtletí se Čína stala první významnou ekonomikou, která se vrátila k růstu. Komunistická strana v březnu vyhlásila vítězství nad koronavirem a znovu otevřela ekonomiku. K růstu přispěla i celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu.

Vývoz z Číny loni vzrostl o 3,6 procenta, a to navzdory celní válce se Spojenými státy. Čínští výrobci zvýšili tržní podíl na úkor zahraničních konkurentů, kteří stále čelili protinákazovým opatřením. Podle dat z minulého týdne export v prosinci vzrostl výrazněji, než se čekalo. Poptávku po čínském zboží zvýšily navzdory silnému kurzu jüanu uzávěry v ostatních zemích.

Čínská ekonomika musí čelit komplikovaným vztahům s USA i rostoucí ceně práce

Spotřeba, což je významný faktor v růstu ekonomiky, za odhady zaostala. Přispívají k tomu rovněž obavy z výskytu dalších případů nákazy. Maloobchodní prodej se loni snížil o 3,9 procenta, což je první pokles od roku 1968. Výrazně však roste zpracovatelský průmysl, který v prosinci meziročně vzrostl o 7,3 procenta, nejvíce od března 2019.

Mezi rizika, s nimiž se čínská ekonomika bude muset vypořádat, patří mimo jiné vztahy s USA, růst nákladů na pracovní sílu či stárnoucí populace. Ekonom Wang Ťü upozorňuje na nerovnoměrnost hospodářského oživení a slabou spotřebu.

V reakci na loňský vývoj ekonomiky a solidní výhled na letošní rok zpevnily v pondělí čínské akciové trhy. Hlavní index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,11 procenta a uzavřel na hodnotě 5518,52 bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...