Vrcholný orgán čínského parlamentu, stálý výbor, v úterý schválil kontroverzní bezpečnostní zákon pro Hongkong. Podle kritiků právní předpis v někdejší britské kolonii, která je zvláštní administrativní oblastí Číny, omezí svobodu. V Hongkongu proti zavedení zákona v posledních dnech protestovaly stovky lidí. Podle správkyně oblasti Carrie Lamové vejde předpis v platnost hned v úterý. Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance.
Zákon konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Zároveň vymezuje tresty za tyto činy.
Nejtěžším trestem, se kterým norma počítá, je doživotní vězení. Uvedl to šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin s odkazem na představitele, kteří jsou s obsahem zákona seznámeni. Chu poznamenal, že podrobnosti o zákonu budou zveřejněny během úterý. Za jaký čin bude doživotí hrozit, neupřesnil.
Nový zákon může mít pro Hongkong nejzávažnější důsledky od roku 1997, kdy se tato britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Umožnil by mimo jiné poprvé rozmístit bezpečnostní složky pevninské Číny v Hongkongu, který má Pekingem zaručenou vysokou míru autonomie.
Opoziční aktivista Wong se kvůli zákonu stáhne
Jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong už stačil oznámit, že odstupuje z postu lídra. Zdůvodnil to podle Reuters tím, že se stane hlavním terčem nové čínské normy.
„Pokud můj hlas nebude brzy slyšet, tak doufám, že mezinárodní společenství bude nadále hovořit za Hongkong a že vystupňuje úsilí, aby bránilo poslední zbytky naší svobody,“ řekl. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil.
Peking při tvorbě zákona Hongkong obešel
Detaily ohledně bezpečnostního zákona podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové nezná ani hongkongská vláda. Postup čínské vlády proto vzbudil kritiku. „Peking totiž Hongkong při sepisování zákona zcela obešel, nekonzultoval ho s tamními zákonodárci ani právními experty,“ uvedla Šámalová.
Správkyně Hongkongu Lamová, kterou její oponenti kritizují za podřízenost Pekingu, legislativu v nahraném vzkazu bránila před Radou OSN pro lidská práva. Zákon podle ní autonomii neomezí, ale naopak Hongkongu „traumatizovanému narůstajícím násilím“ pomůže. Město loni zasáhly masivní prodemokratické protesty, které ustaly až s epidemií koronaviru. Úřady v Pekingu i v Hongkongu opakovaně zdůraznily, že legislativa cílí na několik „buřičů“ a nijak neovlivní práva a svobody Hongkongu ani zájmy investorů.
Hongkong má svou vlastní ústavu i právní systém, který je odlišný od pevninské Číny. Bezpečnostní zákon přitom začne platit okamžitě. „Je to symbolické, protože ve středu si Hongkong připomene 23 let od návratu k pevninské Číně,“ podotkla zpravodajka ČT Šámalová.
K této příležitosti se každý rok koná tradiční pochod za svobodné volby. Letos ho však úřady poprvé nepovolily. Oficiálními důvody pro zákaz je hrozba nákazy koronavirem a pravděpodobnost násilí. Tamní aktivisté a opozice nicméně vyzývají obyvatele, aby vyšli do ulic, může to být totiž poslední takový pochod.
Tchaj-wan podporuje demokracii v Hongkongu
Tchaj-wan, který Peking považuje za svou vzbouřenou provincii, bezpečnostní zákon odsoudil. Uvedl také, že zákon bude mít vážné dopady na městské svobody, lidská práva a rozvoj. Tchaj-wan rovněž ujistil, že podporuje svobodu a demokracii v Hongkongu.
Japonský vládní mluvčí v úterý řekl, že schvalování návrhu bezpečnostního zákona je politováníhodné, protože to podkopává důvěru v princip jedné země, dvou systémů, který má Hongkongu zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.
„Je jasné, že Čína nesdílí naše hodnoty demokracie, svobody a právního státu,“ reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého nový bezpečnostní zákon podrývá autonomii Hongkongu.
Svoboda finančního velkoměsta je v ohrožení i podle předsedy Evropské rady Charlese Michela. „Rozhodnutí (Pekingu) odsuzujeme,“ uvedl Michel. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je EU v kontaktu s mezinárodními partnery a zváží případnou reakci. Situací je „hluboce znepokojen“ také Dominic Raab, ministr zahraničí Velké Británie, pod jejíž správu Hongkong patřil do roku 1997.
USA začaly rušit výjimky pro Hongkong
Přijetí zákona odsoudily Spojené státy coby porušení mezinárodních závazků Pekingu a slíbily zakročit „proti těm, kdo zadusili hongkongskou svobodu a autonomii“. „Vyzýváme Peking, aby okamžitě změnil kurs,“ uvedl mluvčí národní bezpečnostní rady Bílého domu John Ullyot.
Spojené státy už v pondělí zahájily proces rušení výjimek, které Hongkongu poskytují ze strany USA oproti pevninské Číně zvláštní status. Trumpova administrativa tento krok avizovala již dříve. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA zastavily vývoz obranných technologií do Hongkongu a brzy budou požadovat licenci k prodeji technologií, které mají civilní i vojenské využití.
„Vzhledem k tomu, že Peking nyní spravuje Hongkong podle pravidla ,jedna země, jeden systém‘, tak my musíme taky,“ dodal šéf americké diplomacie s odkazem na dosavadní princip, který má Hongkongu zaručovat oproti pevninské Číně určité svobody. Peking v reakci na americké prohlášení podobně jako v minulých týdnech pohrozil protiopatřeními. Zatím neupřesnil, o jaká omezení se bude jednat.
Čínský parlament schválil přijetí bezpečnostního zákona už na konci května na svém plenárním zasedání. Stálý výbor, který návrh podle médií přijal nyní, plní funkci parlamentu v době, kdy se zrovna nekoná každoroční plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců. Stálý výbor čínského parlamentu, který třídenní zasedání zahájil v neděli, se obvykle schází jednou za dva měsíce. V červnu se ale návrhem zákona zabýval už podruhé.
