Covidová epidemie v Číně se stále šíří, ale pomalejším tempem než dosud. S odvoláním na čínské úřady to uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Reprodukční číslo udávající počet dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient, je nyní 3,44.
Čína hlásí zpomalování epidemie. Podle úřadů zemřelo za poslední měsíc šedesát tisíc lidí
Události: Číně hrozí další koronavirová vlna (zdroj: ČT24)
Čínská vláda o víkendu oznámila, že od poloviny prosince do poloviny ledna na covid v zemi zemřelo v nemocnicích bezmála 60 tisíc lidí. Peking předtím čelil kritice, že nedostatečně informuje o vlně nákazy, která se v posledních týdnech po uvolnění protipandemické politiky šíří zemí, kde žije zhruba 1,4 miliardy obyvatel.
Šámalová připomněla, že podle nové studie onemocní do konce ledna v Pekingu všech 22 milionů obyvatel. Na sedmdesát procent jich však už onemocnělo během prosince. „Z toho se dá soudit, že šíření ustupuje,“ dodala s tím, že podle úřadů klesá i počet naléhavých hospitalizací. Podobná situace bude zřejmě rovněž v dalších městech.
Jak se projeví cestování o svátcích?
Zpravodajka nicméně dodala, že poskytovaným informacím se nedá stoprocentně věřit. Například i proto, že trvalo dlouho, než Peking zveřejnil informace o počtu mrtvých. Připomněla také tlak Světové zdravotnické organizace (WHO), aby Čína pokračovala ve zveřejňování informací o šíření covidu.
WHO také žádá informace o nových mutacích, ale Čína tvrdí, že žádné nové a nebezpečné mutace nezachytila. Zpravodajka však dodala, že v tomto ohledu panuje velká skepse. „Předpokládá se, že i kdyby Čína něco objevila, tak by tvrdila, že to bylo do země zavlečeno.“
Nejasné nyní také je, co s epidemickou situací udělá obrovský přesun lidí spojený s oslavou lunárního Nového roku, který připadá na 22. ledna. Ve svátečním období se očekávají dvě miliardy cest.
Pro Číňany jsou novoroční oslavy důvodem k návštěvám příbuzných – mnozí neviděli blízké celý rok, někteří kvůli proticovidovým opatřením i déle. „Nebyl jsem doma čtyři roky a tátovi už je přes 80 let, musím jet. Vezu léky a chráním se. Mám štít, dezinfekci a už se cítím docela dobře,“ říká například jeden z pracujících v Pekingu.
Zpravodajka ČT Šámalová o covidové situaci v Číně (zdroj: ČT24)
Rychlý konec opatření
Virus se prudce rozšířil, když Čína po protestech náhle ukončila přísná opatření. Rychlé ukončení tvrdého režimu zahltilo nemocnice – lékaři omdlévali vyčerpáním a lidé umírali na ulicích.
„Jsou dvě hodiny ráno a dělám, co můžu, abych zachránil životy. Od šesti večer jediný lékař na resuscitaci osmnácti pacientů. Dělám, co je v mých silách, ale je to únavné,“ napsal na Twitteru například jeden z lékařů na pohotovosti.
Covid si vybírá daň také mezi staršími lidmi. Zatímco jiné země přednostně očkovaly nejzranitelnější, Čína preferovala pracující v produktivním věku. Důchodci navíc žili v domnění, že vakcínu nepotřebují, nebo že jim dokonce uškodí. Země zároveň přišla o mnoho vynikajících mozků – na některých univerzitách zemřely desítky vědců a akademiků.