Spojené státy se obávají, že by Čína mohla dodávat Rusku zbraně. Peking to popírá

Nahrávám video

Američané podezřívají Čínu, že zvažuje dodávky zbraní a munice Rusku. Naznačil to ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož tomu nasvědčují nové informace. Peking to důrazně popírá. V době výročí ruské invaze na Ukrajinu vysílá na jednání do Moskvy svého nejvýše postaveného diplomata Wanga I. Cestu do Ruska letos chystá i čínský prezident.

Po turné čínské diplomacie po Evropě a účasti na bezpečnostní konferenci v Mnichově míří nejvýše postavený diplomat do Ruska. Uprostřed nepřátelství se Západem se vztahy dvou asijských velmocí prohlubují.

„Čína není účastníkem ukrajinské krize. Nečinně nepřihlížíme, ale ani nepřiléváme oleje do ohně. Čína vyzývá k míru a podporuje jednání,“ řekl ředitel komise pro zahraniční věci Ústředního výboru Komunistické strany Wang I.

Peking zatím pomáhá Moskvě. Ve velkém nakupuje energie a dodává technologie využitelné ve válce. Přes prostředníky ve Spojených arabských emirátech prodává čínská firma DJI drony, kterými ruská armáda a wagnerovci zaměřují ukrajinské jednotky. Podle Washingtonu je možné, že Čína z dronů získává informace o taktice a technice, což jí pomáhá zdokonalovat vlastní bojové schopnosti. Americký ministr zahraničí o tom s Wangem mluvil v Mnichově.

Nahrávám video

„Máme informace, které vzbuzují obavy, že zvažují poskytnutí smrtící podpory Rusku ve válce proti Ukrajině. Pro mě bylo důležité, abych Wang Imu jasně sdělil, že by to byl vážný problém,“ uvedl Blinken.

Mluvčí čínského ministra zahraničí Wang Wen-pin řekl, že jsou to Spojené státy, nikoli Čína, kdo na bojiště dodává zbraně. „USA nejsou v pozici, kdy by mohly Číně klást požadavky. Nikdy nepřijmeme, aby ukazovaly prstem na čínsko-ruské vztahy nebo nás k něčemu nutily,“ řekl.

Kreml v pondělí podle Reuters uvedl, že s Wangem bude mít mnoho témat pro diskuzi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v rozhovoru s deníkem Die Welt Čínu vyzval, aby se nestavěla na ruskou stranu. „Pokud se Čína spojí s Ruskem, dojde ke světové válce,“ varoval. Ukrajina by podle něj měla Čínu ráda na své straně, i když se domnívá, že to v současnosti není možné.

Bývalý velvyslanec Michael Žantovský v Horizontu ČT24 dodal, že pro Čínu může být výhodný pokračující konflikt, který oslabí Rusko jako největšího souseda a neposílí USA. Čína je podle něj známá tím, že hraje dlouhodobou politiku, nedělá překvapivé, razantní kroky.

Zastávka v Maďarsku

Před návštěvou Moskvy se Wang I v pondělí setkal v Budapešti s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem. „Čína a Maďarsko budou spolupracovat spolu i s dalšími zeměmi milujícími mír na tom, abychom co nejdříve ukončili současné násilí,“ citovala Wangova slova ze setkání agentura Reuters. Maďarsko je v Evropě kritizováno za svůj příliš vstřícný postoj vůči Rusku a zdrženlivost vůči protiruským sankcím.

Peking od vyhlášení strategického partnerství bez limitů těsně před invazí hledá střední cestu. Vyzývá k míru, ale agresi nekritizuje. Za hlavního viníka označuje NATO. Posiluje i vojenské vazby. Minulý týden Čína zahájila námořní cvičení s Ruskem a Jižní Afrikou v Indickém oceánu.

Závislost Ruska na Číně je pro Peking cenná při prosazování vlastních zájmů. Může například počítat s ruským vetem v Radě bezpečnosti OSN nebo s podporou v případě Tchaj-wanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled