Tchaj-wan má strach z čínské invaze. Mohla by z něj ale být druhá Ukrajina, míní Procházková

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

„Řešení otázky Tchaj-wanu je věcí čínského lidu a je na něm, aby o ní rozhodl. Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ prohlásil ve svém projevu na sjezdu prezident Si.

Procházková se domnívá, že by z projevu čínského vůdce opravdu mohlo vyplývat, že se Čína pokusí o invazi na Tchaj-wan. „Za tuto pasáž o Tchaj-wanu sklidil Si Ťin-pching největší ovace, soudruzi opravdu tleskali. K tomu ve svém projevu měl několik rétorických frází, kdy hovořil o tom, že se valí kola, která přivezou Čínu ke sjednocení s Tchaj-wanem. Mluvil o kolech dějin, která se nezastaví, nebo také že krev není voda, což znamená, že Tchaj-wanci žíjící na ostrově by si měli uvědomit, že jsou Číňané a sami dobrovolně by měli chtít a bojovat za sjednocení,“ zmínila ve vysílání Událostí, komentářů.

Nahrávám video
UK: Strach na Tchaj-wanu
Zdroj: ČT24

Podle ní to mohou být i přípravná slovna před nějakou vojenskou akcí, protože Si Ťin-pching je známý v tom, že je v této rétorice velice otevřený už od svého nástupu.

„Tchaj-wan je pro něj velice důležité téma a nějakou akcí ohledně něj by mohl upevnit svůj budovaný kult osobnosti, bylo by to něco, co by po něm zkrátka zůstalo. Nejsem vojenský analytik, ale myslím si, že se na to Čína dlouho připravuje, víme jak zbrojí a kolik investuje do své armády.“

„Otázka je, jestli by Tchaj-wan nebyl v pozici, stejně jako dnes Ukrajina, tedy kdy přední političtí představitelé vyhlašují, že by byli stoprocentně připraveni se bránit a že tomu obětují vše. Byla by tam tedy velice silná rezistence, a pevně doufám, že i ze strany západních zemí bychom se dočkali stejné reakce, jako v případě podpory Ukrajiny,“ věří Procházková.

„Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem i do Pekingu“

Joe Biden je prvním americkým prezidentem, který řekl, že USA by vojensky pomohly Tchaj-wanu. Američtí představitelé jsou ale podle Procházkové obezřetní a spíše hovoří o potřebě „deterrence“ (anglicky zastrašování / odstrašování - pozn. red.), tedy nějakým způsobem udělat maximum proti válce.

„Díky těmto konfliktům také můžeme vidět, jak se svět dělí na demokratickou a nedemokratickou část. Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem nejen do Moskvy, ale také do Pekingu. Po olympijských hrách v Pekingu se hovořilo o tom, že jeho plány byly, že v té době to nebude jen Rusko, které začne s invazí. Také Čína měla podobné ambice zkusit se nějak angažovat na Tchaj-wanu. Ale právě západní sjednocenost a rychlá reakce byla takovým varovným signálem a Peking teď velice obezřetně sleduje, co se děje na Ukrajině, protože se učí a reaguje na to, jaké dělá Západ chyby,“ podotkla Procházková.

Podle ní se Tchajwanci snaží vystupovat tak, že spoléhají především na sebe a nikoli na podporu ze strany USA nebo dalších. „Hovoří o své připravenosti, teď poprvé velice otevřené promluvil tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng, který řekl, že mají několikakrokový plán. Připravují se vojenskými cvičeními, takže v první řadě se snaží motivovat národ k tomu, že oni sami musí být připravení a odhodlaní, podobně jako na Ukrajině. Diplomatické vztahy, které mají a budují s Američany, by však měly pomoci k tomu, že v případě invaze nebo anexe by se postavili za Tchajwance,“ myslí si.

Jednota západu by však dokázala Peking odradit, míní sinoložka. „A celkově podpora Evropy, protože Evropa je pro Čínu stále velmi důležitá. Vidíme to na případě Ukrajiny, kde teď lavíruje, i když ze začátku se otevřeně stavěla na stranu Ruska. Když však viděla reakci ze strany Západu, začala být obezřetnější,“ dodala Procházková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...