Tchaj-wan má strach z čínské invaze. Mohla by z něj ale být druhá Ukrajina, míní Procházková

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

„Řešení otázky Tchaj-wanu je věcí čínského lidu a je na něm, aby o ní rozhodl. Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ prohlásil ve svém projevu na sjezdu prezident Si.

Procházková se domnívá, že by z projevu čínského vůdce opravdu mohlo vyplývat, že se Čína pokusí o invazi na Tchaj-wan. „Za tuto pasáž o Tchaj-wanu sklidil Si Ťin-pching největší ovace, soudruzi opravdu tleskali. K tomu ve svém projevu měl několik rétorických frází, kdy hovořil o tom, že se valí kola, která přivezou Čínu ke sjednocení s Tchaj-wanem. Mluvil o kolech dějin, která se nezastaví, nebo také že krev není voda, což znamená, že Tchaj-wanci žíjící na ostrově by si měli uvědomit, že jsou Číňané a sami dobrovolně by měli chtít a bojovat za sjednocení,“ zmínila ve vysílání Událostí, komentářů.

Nahrávám video

Podle ní to mohou být i přípravná slovna před nějakou vojenskou akcí, protože Si Ťin-pching je známý v tom, že je v této rétorice velice otevřený už od svého nástupu.

„Tchaj-wan je pro něj velice důležité téma a nějakou akcí ohledně něj by mohl upevnit svůj budovaný kult osobnosti, bylo by to něco, co by po něm zkrátka zůstalo. Nejsem vojenský analytik, ale myslím si, že se na to Čína dlouho připravuje, víme jak zbrojí a kolik investuje do své armády.“

„Otázka je, jestli by Tchaj-wan nebyl v pozici, stejně jako dnes Ukrajina, tedy kdy přední političtí představitelé vyhlašují, že by byli stoprocentně připraveni se bránit a že tomu obětují vše. Byla by tam tedy velice silná rezistence, a pevně doufám, že i ze strany západních zemí bychom se dočkali stejné reakce, jako v případě podpory Ukrajiny,“ věří Procházková.

„Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem i do Pekingu“

Joe Biden je prvním americkým prezidentem, který řekl, že USA by vojensky pomohly Tchaj-wanu. Američtí představitelé jsou ale podle Procházkové obezřetní a spíše hovoří o potřebě „deterrence“ (anglicky zastrašování / odstrašování - pozn. red.), tedy nějakým způsobem udělat maximum proti válce.

„Díky těmto konfliktům také můžeme vidět, jak se svět dělí na demokratickou a nedemokratickou část. Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem nejen do Moskvy, ale také do Pekingu. Po olympijských hrách v Pekingu se hovořilo o tom, že jeho plány byly, že v té době to nebude jen Rusko, které začne s invazí. Také Čína měla podobné ambice zkusit se nějak angažovat na Tchaj-wanu. Ale právě západní sjednocenost a rychlá reakce byla takovým varovným signálem a Peking teď velice obezřetně sleduje, co se děje na Ukrajině, protože se učí a reaguje na to, jaké dělá Západ chyby,“ podotkla Procházková.

Podle ní se Tchajwanci snaží vystupovat tak, že spoléhají především na sebe a nikoli na podporu ze strany USA nebo dalších. „Hovoří o své připravenosti, teď poprvé velice otevřené promluvil tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng, který řekl, že mají několikakrokový plán. Připravují se vojenskými cvičeními, takže v první řadě se snaží motivovat národ k tomu, že oni sami musí být připravení a odhodlaní, podobně jako na Ukrajině. Diplomatické vztahy, které mají a budují s Američany, by však měly pomoci k tomu, že v případě invaze nebo anexe by se postavili za Tchajwance,“ myslí si.

Jednota západu by však dokázala Peking odradit, míní sinoložka. „A celkově podpora Evropy, protože Evropa je pro Čínu stále velmi důležitá. Vidíme to na případě Ukrajiny, kde teď lavíruje, i když ze začátku se otevřeně stavěla na stranu Ruska. Když však viděla reakci ze strany Západu, začala být obezřetnější,“ dodala Procházková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled