Poslanci opozičního hnutí ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. ÚS v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Předsedkyni poslanců ANO Alenu Schillerovou nález zklamal, ale respektuje jej.
„Zákonodárci neplyne z ústavního pořádku ani mezinárodních smluv o lidských právech pozitivní závazek zakotvit v právním řádu systém stavebního spoření, natož povinnost zakotvit jej v určité podobě nebo jej podporovat určitým způsobem,“ stojí v nálezu. Pokud stát zákonem sníží podporu stavebního spoření a upřednostní jiné nástroje k podpoře bydlení, nelze to považovat za protiústavní.
Snížení státní podpory podle Schillerové napáchalo značné škody tím, že narušilo důvěru lidí v systém stavebního spoření, ovšem přineslo jen zanedbatelnou úsporu. „Výdaje státního rozpočtu jsou 2,2 bilionu korun. Úspora tím, že se vstoupilo do uzavřených, běžících smluv, bude zhruba necelé dvě miliardy, takže méně než jedna desetina procenta. Proto je pro mě tento argument obrovským zklamáním,“ řekla. Pokud podle ní bude ANO ve vládě, zváží opětovné změny v parametrech systému stavebního spoření.
Stanjura rozhodnutí uvítal
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodnutí soudu uvítal, protože podle něj odráží judikaturu z roku 2011, kdy ústavní soudci rozhodovali v podobném případě. „Je to pro mne pozitivní zpráva. Při tvorbě konsolidačního balíčku, jehož cílem bylo ozdravení veřejných financí, jsme na ministerstvu financí, ale i v rámci koalice, hledali kompromis, jak příspěvky u stavebního spoření zachovat alespoň v nějaké míře. Změna byla navržena v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu z minulosti, tedy již jednou tímto testem prošla,“ uvedl.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) řekl, že rozhodnutí respektuje. „Ukazuje se, že soud rozhoduje tak, jak uzná za vhodné, a tak je to správně. Podle práva a jejich posouzení, někdy ve prospěch opozice, někdy proti jejímu návrhu,“ okomentoval. Verdikt podle něj ukázal, že postup kabinetu byl po právní stránce správný. „A já si obecně za tímto rozhodnutím vlády stojím,“ doplnil.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí očekával, připomněl i týden staré zamítnutí návrhu, který se týkal zemědělských dotací. „Bylo to jasné podobně jako minulý týden. Preferoval bych, kdyby se hnutí ANO soustředilo na politickou debatu a prosazování svých politických názorů v rámci sněmovny a nesnažilo se to řešit alibisticky prostřednictvím Ústavního soudu,“ prohlásil.
Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z dvou tisíc na tisíc korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv. Podle návrhu 71 poslanců, za které jednala Schillerová, zasáhla změna do legitimního očekávání střadatelů a do práva vlastnit majetek, zároveň porušila princip předvídatelnosti a právní jistoty. Schillerová už dříve uvedla, že vláda svévolně a v rozporu se všemi trendy v ochraně spotřebitele změnila „za pochodu“ podmínky třem milionům lidí.
Navrhované změny
ANO konkrétně navrhovalo zrušit číslici pět v paragrafu zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Do konce roku 2023 činila maximální výše státní podpory deset procent z uspořené částky v kalendářním roce, maximálně však z částky dvacet tisíc korun, tedy dva tisíce korun. Vládní konsolidační balíček podporu snížil na pět procent, tedy tisíc korun.
Poslanci dále navrhli zrušit přechodné ustanovení jiného zákona, který upravoval desítky norem dotčených konsolidačním balíčkem. Ustanovení říká, že snížená státní podpora se nově uplatní i na dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření. Podle ústavních soudců jde o takzvanou nepravou retroaktivitu, která je obecně přípustná.
Plénum ÚS bylo při rozhodování jednotné. K nálezu, který podle Hulmáka vychází ze starší judikatury, není žádné odlišné stanovisko.
