V Číně se otevřela diskuse o úspěšnosti boje s chudobou, který je hlavním programem vlády. Podle slibu měla být vymýcena do konce letošního roku. Současnou debatu vyvolal premiér Li Kche-čchiang, když přiznal, že přes 40 procent lidí zápasí o přežití. Veřejnost se teď ptá, jestli kabinet svůj závazek stihne splnit.
Čínská veřejnost se ptá, zda se podaří letos vládě splnit slib o vymýcení chudoby
Premiér navrhuje, aby se do Číny vrátil pouliční prodej a lidé měli šanci přivydělat si v době stoupající nezaměstnanosti. Odhaduje se, že kvůli koronavirové krizi letos bude bez práce až sto milionů lidí. Nezaměstnanost ohrožující stabilitu je pro komunistickou stranu hrozbou, připomíná zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.
Velká a bohatá města , jako jsou Peking nebo Šanghaj, se však vzepřela. Stánkaře nechtějí, protože je vnímají jako ostudu. Jako nevzhledný přežitek z dob, kdy se Čína teprve vzmáhala z extrémní chudoby.
K pouličnímu prodeji jako k záchraně se přitom upínají i Číňané s vyšším vzděláním z oborů, na něž krize dopadá nejvíc. Tedy například z cestovního ruchu. Kupují přenosné grily, aby prodávali maso na špejli.
To je i případ pouliční prodejkyně v Pekingu. Výplatu nedostala od února. Cestovní kancelář, pro kterou pracuje, ji posílá na ulici prodávat čaj. „Šéf nám řekl, že se nevrátíme do práce dřív než v říjnu. Firma už spoustu lidí propustila. Teď prodávám tenhle čaj. Když ho neprodám, vyhodí mě taky,“ řekla Jen Jing.
- Britská zpravodajská agentura BBC letos v lednu napsala, že i když čínská ekonomika v posledních desetiletích zažívá boom, chudoba v zemi přetrvává. Státní statistický úřad v roce 2017 uvedl, že ve venkovských oblastech žije 30,46 milionu lidí pod hranicí chudoby stanovenou na přibližně 43 korun na den. Mezinárodní měnový fond předloni uvedl, že Čína má jednu z největších nerovností na světě. Čína se v minulosti zavázala odstranit chudobu do letošního roku.
- Zdroj: ČTK
Nejhůř jsou na tom migranti, kteří nemají nárok na pojištění. Stánkovým prodejem si mnozí také přilepšují vedle zaměstnání. „Plat nic moc, s přesčasy vydělám tak dva tisíce jüanů (6700 korun) měsíčně. Když mám čas na prodej, přivydělám si 20 až 30 jüanů denně (70 až 100 korun), řekla pekingská pouliční prodejkyně Li. S prodejem začala před pár dny.
Premiér přiznal, že přes 40 procent obyvatel vydělává kolem tří tisíc korun měsíčně. To nestačí na nájem ve velkém městě. Vzhledem k cenám to znamená, že 600 milionů Číňanů má potíže udržet základní životní standard, dodala Šámalová.