Ve věku 68 let zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média, podle nichž expolitik podlehl infarktu. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co vůdce Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.
Zemřel čínský expremiér Li Kche-Čchiang, podle Pekingu podlehl infarktu
Zemřel čínský expremiér Li Kche-Čchiang (zdroj: ČT24)
„Soudruh Li Kche-Čchiang, který v minulých dnech odpočíval v Šanghaji, prodělal (ve čtvrtek) 26. října náhlý infarkt,“ uvedla podle agentury Reuters čínská státní televize CCTV. Krátce po půlnoci místního času (ve čtvrtek večer SELČ) zemřel, dodala televizní stanice.
„Smrt čínského expremiéra Li Kche-čchianga je obrovskou ztrátou pro čínskou komunistickou stranu a národ,“ napsala státní tisková agentura Nová Čína. „Musíme proměnit svůj smutek v sílu, poučit se z jeho revolučního ducha a ušlechtilé povahy,“ dodala agentura. V nekrologu se kromě Liových politických zásluh také čtyřikrát zdůrazňuje, že expremiér pracoval pod „silným vedením prezidenta Sia“, upozornila agentura Reuters.
Li Kche-Čchiang působil jako čínský premiér za vlády vůdce Si Ťin-pchinga, na sjezdu komunistické strany loni v říjnu se ale nedostal do ústředního výboru. Do důchodu odešel letos v březnu, ačkoliv mu ještě nebylo sedmdesát let, což je podle agentury AP neformální věk pro odchod do penze.
Zesnulý expremiér byl považován za jednoho z nejbystřejších politiků své generace, jezdil často do terénu a mezi lidmi byl oblíbený. Po oznámení jeho smrti se na sociálních sítích šíří smutek a soustrast.
„Bylo mu jen 68 let. Pro zemi udělal hodně a pracoval svědomitě. Zasáhlo mě to,“ smutnil Čao v rozhovoru pro Českou televizi. „Moji generaci doprovázel, když rostla. Opravdu to tak cítím,“ doplnila Sia Fan, další obyvatelka Pekingu.
Zastánce ekonomických reforem
Elitní ekonom byl kdysi považován za jednoho z hlavních uchazečů o vedení čínské komunistické strany, ale Si ho v posledních letech stále více odsouval na vedlejší kolej, napsala agentura Reuters. Zastánce ekonomických reforem Li byl podle BBC znám pragmatičností v hospodářské politice a získal pověst vůdce, který pracuje pro méně privilegované. Jeho politice se říkalo „likonomika“.
„Liova smrt znamená ztrátu významného umírněného hlasu na nejvyšší úrovni čínské komunistické strany, přičemž není očividně nikdo, kdo by tuto roli nyní převzal,“ řekl BBC Ian Čchung z čínského centra Carnegie. „To pravděpodobně povede k ještě menšímu omezování moci prezidenta Sia,“ dodal Čchung.
Li Kche-čchiang byl považován za chráněnce exprezidenta Chu Ťin-tchaa, který byl předchůdcem nynější hlavy státu Si Ťin-pchinga. Byl posledním členem stálého výboru stranického politbyra, který byl jmenován Chu Ťin-tchaem, a posledním, kdo nepatřil do kruhu věrných spojenců nynějšího vůdce.
Jeho smrt přichází po sesazení dvou významných ministrů – obrany a zahraničí. Pro čínské vedení to může být citlivý okamžik v době, kdy se strana připravuje na důležitou plenární schůzi v nadcházejících týdnech. Soudě podle nedávné historie může být úmrtí jednoho z bývalých vůdců katalyzátorem změn.
„Spíš technokrat než ideolog“
Chu Ťin-tchaova éra je vnímána jako období, kdy se Čína otevírala světu i novým myšlenkám. „Li byl spíš technokrat než ideolog. Jako ekonom byl otevřený a proreformní,“ prohlásil Ian Čchung. Podle BBC Li podporoval podnikání a inovace a nebál se říkat věci na rovinu a veřejně pojmenovávat hospodářské problémy Číny s cílem hledat jejich řešení.
Bert Hofman ze singapurské univerzity připomněl, že Li také vedl čínskou kampaň proti znečištění ovzduší, kterou zahájil v roce 2014. Jeho snahy vedly k výraznému omezení znečištění a s tím spojených zdravotních rizik, uvedl Hofman.
Liův závěr působení v čele vlády poznamenala pandemie covidu-19, jehož první případy se ve městě Wu-chan ve střední Číně podle oficiálních informací objevily koncem roku 2019. Kvůli šíření nákazy byla na celé týdny uzavřena mnohomilionová města a na další roky se Čína uzavřela většině návštěvníků ze zahraničí. Li nezpochybňoval politiku nulového covidu, uplatňovanou vedením, upozorňoval ale na to, jak poškozuje čínskou ekonomiku, napsal server BBC.