Zemřel čínský expremiér Li Kche-Čchiang, podle Pekingu podlehl infarktu

Nahrávám video
Zemřel čínský expremiér Li Kche-Čchiang
Zdroj: ČT24

Ve věku 68 let zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média, podle nichž expolitik podlehl infarktu. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co vůdce Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.

„Soudruh Li Kche-Čchiang, který v minulých dnech odpočíval v Šanghaji, prodělal (ve čtvrtek) 26. října náhlý infarkt,“ uvedla podle agentury Reuters čínská státní televize CCTV. Krátce po půlnoci místního času (ve čtvrtek večer SELČ) zemřel, dodala televizní stanice.

„Smrt čínského expremiéra Li Kche-čchianga je obrovskou ztrátou pro čínskou komunistickou stranu a národ,“ napsala státní tisková agentura Nová Čína. „Musíme proměnit svůj smutek v sílu, poučit se z jeho revolučního ducha a ušlechtilé povahy,“ dodala agentura. V nekrologu se kromě Liových politických zásluh také čtyřikrát zdůrazňuje, že expremiér pracoval pod „silným vedením prezidenta Sia“, upozornila agentura Reuters. 

Li Kche-Čchiang působil jako čínský premiér za vlády vůdce Si Ťin-pchinga, na sjezdu komunistické strany loni v říjnu se ale nedostal do ústředního výboru. Do důchodu odešel letos v březnu, ačkoliv mu ještě nebylo sedmdesát let, což je podle agentury AP neformální věk pro odchod do penze.

Zesnulý expremiér byl považován za jednoho z nejbystřejších politiků své generace, jezdil často do terénu a mezi lidmi byl oblíbený. Po oznámení jeho smrti se na sociálních sítích šíří smutek a soustrast.

„Bylo mu jen 68 let. Pro zemi udělal hodně a pracoval svědomitě. Zasáhlo mě to,“ smutnil Čao v rozhovoru pro Českou televizi. „Moji generaci doprovázel, když rostla. Opravdu to tak cítím,“ doplnila Sia Fan, další obyvatelka Pekingu. 

Zastánce ekonomických reforem

Elitní ekonom byl kdysi považován za jednoho z hlavních uchazečů o vedení čínské komunistické strany, ale Si ho v posledních letech stále více odsouval na vedlejší kolej, napsala agentura Reuters. Zastánce ekonomických reforem Li byl podle BBC znám pragmatičností v hospodářské politice a získal pověst vůdce, který pracuje pro méně privilegované. Jeho politice se říkalo „likonomika“.

„Liova smrt znamená ztrátu významného umírněného hlasu na nejvyšší úrovni čínské komunistické strany, přičemž není očividně nikdo, kdo by tuto roli nyní převzal,“ řekl BBC Ian Čchung z čínského centra Carnegie. „To pravděpodobně povede k ještě menšímu omezování moci prezidenta Sia,“ dodal Čchung.

Li Kche-čchiang byl považován za chráněnce exprezidenta Chu Ťin-tchaa, který byl předchůdcem nynější hlavy státu Si Ťin-pchinga. Byl posledním členem stálého výboru stranického politbyra, který byl jmenován Chu Ťin-tchaem, a posledním, kdo nepatřil do kruhu věrných spojenců nynějšího vůdce.

Jeho smrt přichází po sesazení dvou významných ministrů – obrany a zahraničí. Pro čínské vedení to může být citlivý okamžik v době, kdy se strana připravuje na důležitou plenární schůzi v nadcházejících týdnech. Soudě podle nedávné historie může být úmrtí jednoho z bývalých vůdců katalyzátorem změn.

„Spíš technokrat než ideolog“

Chu Ťin-tchaova éra je vnímána jako období, kdy se Čína otevírala světu i novým myšlenkám. „Li byl spíš technokrat než ideolog. Jako ekonom byl otevřený a proreformní,“ prohlásil Ian Čchung. Podle BBC Li podporoval podnikání a inovace a nebál se říkat věci na rovinu a veřejně pojmenovávat hospodářské problémy Číny s cílem hledat jejich řešení.

Bert Hofman ze singapurské univerzity připomněl, že Li také vedl čínskou kampaň proti znečištění ovzduší, kterou zahájil v roce 2014. Jeho snahy vedly k výraznému omezení znečištění a s tím spojených zdravotních rizik, uvedl Hofman.

Liův závěr působení v čele vlády poznamenala pandemie covidu-19, jehož první případy se ve městě Wu-chan ve střední Číně podle oficiálních informací objevily koncem roku 2019. Kvůli šíření nákazy byla na celé týdny uzavřena mnohomilionová města a na další roky se Čína uzavřela většině návštěvníků ze zahraničí. Li nezpochybňoval politiku nulového covidu, uplatňovanou vedením, upozorňoval ale na to, jak poškozuje čínskou ekonomiku, napsal server BBC. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 6 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 11 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 14 hhodinami
Načítání...