Čínský vůdce Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze. Oba mluvili o potřebě spolupráce svých zemí a Scholz Sia požádal, aby využil svého vlivu na Rusko. Oba politici se také shodli na nepřijatelnosti jaderných hrozeb. Scholz přijel na několikahodinovou návštěvu do Číny jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Jeho cesta ale vyvolala pochybnosti v Německu i jinde v Evropě.
Scholz požádal čínského vůdce, aby využil svého vlivu na Rusko. S Pekingem chce dál spolupracovat
Události: Scholz na návštěvě Číny (zdroj: ČT24)
Tématem jednání obou politiků byla mimo jiné ruská agrese vůči Ukrajině. Kancléř v této souvislosti požádal Sia, aby využil svého vlivu na Rusko, a vyzval také šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby neodmítal prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny. „Z hladu se nesmí dělat další zbraň,“ řekl Scholz. Dohoda vyprší 19. listopadu.
Požádal rovněž čínského prezidenta, aby „se aktivně podílel na boji proti hladu ve světě“. Jako významné země poskytující půjčky mají podle kancléře Německo a Čína mimořádnou odpovědnost a musejí bránit dalšímu zadlužování nejchudších států.
Si je podle Scholze stejně jako on názoru, že je nepřijatelné hrozit jadernými zbraněmi. Jejich použitím by Rusko překročilo hranici, jakou si stanovily země světa, sdělil Scholz. Čína je podle něj „velká země“, která má odpovědnost za světový mír.
Si navrhl německému hostu posílit spolupráci obou zemí na pozadí změn a otřesů ve světě. „Čínská lidová republika a Německo jsou přední velmoci s vlivem (na mezinárodní scéně). V době změn, kdy vidíme chaos, by naše země měly spolupracovat ruku v ruce,“ řekl podle agentur Reuters a TASS, které se odvolávají na čínskou televizi.
Peking a Berlín mohou podle čínského vůdce ještě více přispět k zachování míru a podpoře rozvoje na celé Zemi. „Stačí jen respektovat jeden druhého, odstraňovat rozpory, vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat ku vzájemnému prospěchu. A tehdy se vektor rozvoje vztahů mezi Čínou a Německem nezmění,“ prohlásil podle TASS. Doufá, že kancléřova návštěva posílí vzájemné pochopení a umožní prohloubit pragmatickou spolupráci ve všech oblastech.
Scholz chce „dále rozvíjet“ ekonomickou spolupráci
Kancléř podle Reuters ocenil, že je dobré osobně se setkat v napjatých časech, kdy ruská invaze na Ukrajinu ohrozila světový pořádek založený na pravidlech. Scholz podle AFP vyjádřil přání „dále rozvíjet“ ekonomickou spolupráci s Čínou, a to i „navzdory rozdílným názorům“.
K jednání o ekonomických tématech řekl, že ekonomické vztahy musejí být vzájemné a založené na principu rovnosti. Scholz se do Číny vydal v době, kdy je doma kritizován za to, že prosadil čínské státní rejdařské společnosti majetkový vstup do terminálu v hamburském přístavu. Část ministrů na to reagovala s rozhořčením.
BBC k tomu uvádí, že nikdo si není jist, proč je Scholz jako bývalý hamburský starosta v této věci tak odhodlaný. Někteří komentátoři se domnívají, že jeho motivem bylo přivézt Si Ťin-pchingovi „dárek“.
Scholze provází desítka vrcholných manažerů velkých německých firem, jako je Volkswagen, BMW, chemická firma BASF, farmaceutická společnost Bayer nebo Deutsche Bank. Čínská ekonomika je druhá největší na světě, německá je nejsilnější v Evropě.
Scholz se setkal i s premiérem Li Kche-čchiangem, s nímž mluvil i o Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou součást. „Praktikujeme stejně jako USA a další státy politiku jedné Číny. Dal jsem jasně najevo, že jakákoli změna ve statusu Tchaj-wanu musí proběhnout klidnou cestou nebo za vzájemné shody,“ sdělil Scholz.
Kancléř zároveň oznámil, že Čína povolí dovoz první zahraniční vakcíny proti covidu-19 německé firmy BioNTech, která je partnerem Pfizeru. Zatím se jí budou moci nechat očkovat jen cizinci.
Studio 6: Zpravodajka Barbora Šámalová k Scholzově návštěvě Číny (zdroj: ČT24)
Zpravodajka ČT: Scholz nechce jednat s Čínou jako s Ruskem
Scholzova cesta do Pekingu krátce po znovuzvolení Sia do funkce stranického šéfa vyvolala kontroverze. Čínští disidenti a Světový ujgurský kongres na něj naléhali, aby cestu zrušil. Krátce před odjezdem kancléř v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámil nový kurs vůči Číně. Je podle něj jasné, že když se Čína změní, musí se změnit i přístup světa k ní.
„Scholz přijíždí v době, kdy se v Evropě projevuje široký odpor vůči Číně, což je trend, který začal během pandemie koronaviru a urychlila ho ruská invaze na Ukrajinu kvůli strategickému partnerství Pekingu s Moskvou,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
„Scholz to bude muset reflektovat. Je pod tlakem domácích koaličních partnerů, kteří prosazují tvrdší postoj vůči Číně, ale i evropských spojenců, kteří kvůli této cestě vyjádřili obavy, že by to mohlo podkopat snahu jednat společným hlasem. A je i pod tlakem USA, které prosazují jednotný postoj k Rusku i Číně. Scholz ale říká, že s Čínou by se nemělo jednat stejně jako s Ruskem, a trvá na tom, že osobní jednání je nezbytné,“ dodala Šámalová.
Také po jednání s čínským vůdcem Scholz kritiku odmítl se slovy, že v krizi je více než kdy jindy spolu nutné jednat. „Je to dobré a správné, že jsem dnes v Pekingu,“ prohlásil.
Krátká kontroverzní návštěva
Scholz přijel na několikahodinovou návštěvu do Číny jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Agentura DPA napsala, že jde o nejkratší pobyt, jaký kdy nějaký německý kancléř v Číně absolvoval: kvůli přísným protikoronavirovým opatřením platným v nejlidnatější zemi světa strávil jen jedenáct hodin.
Pro Peking šlo o velmi vítanou návštěvu. Čínská propaganda ji vydává za vyjádření podpory Siho autoritářské vládě. Čína silně usilovala o skupinovou návštěvu evropských státníků nebo aspoň dua Scholz-Macron. Nakonec se spokojila se zástupcem největšího obchodního partnera z Unie s podnikatelskou delegací.
„Je to jasný signál vůči Číně ukázat, že tu spolupráci chceme. To vlastně ukazuje ten problém. Problém, že už vlastně nejsme svobodní v rozhodování o tom, co prodáme Číně a co ne,“ říká ke kancléřově cestě novinář Süddeutsche Zeitung Daniel Brössler.
Čína je pro Německo už šest let v řadě nejdůležitějším ekonomickým partnerem. Německé firmy tam investují, koncern BASF buduje za deset miliard eur novou továrnu, Volkswagen prodává v Číně čtyřicet procent svých aut. Na byznysu v Číně proto zatím nechtějí nic měnit.