Čínské investice v Česku zatím nejsou zcela uspokojivé, míní Babiš

Čínské investice v České republice zatím nejsou podle Andreje Babiše (ANO) na zcela uspokojivé úrovni. Premiér to řekl po jednání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Dubrovníku. Podle Babiše je potřeba, aby se „bezpočetné návštěvy a kontakty promítly i do byznysu“. Předseda vlády se svým čínským protějškem jednal na okraj dvoudenního summitu zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy a Číny ve formátu 16+1, který bude ve čtvrtek večer zahájen slavnostní večeří.

„My jsme se viděli naposledy loni na stejné akci 16+1 v Sofii. A musím konstatovat, že za ten rok, co jsme se neviděli, se ten byznys pohnul hlavně ve prospěch Číny,“ uvedl po zhruba patnáctiminutovém bilaterálním jednání Babiš.

„Čína mezi rokem 2017 a 2018 navýšila prodeje do České republiky o šest miliard dolarů, kdežto naše vývozy stouply jenom o 160 milionů,“ dodal s tím, že tuto negativní bilanci obchodní výměny je třeba zvrátit.

„Říkal jsem, že bych si přál udělat pro Českou republiku takový byznys jako pan (francouzský) prezident (Emmanuel) Macron, který tam prodal 300 airbusů za 30 miliard euro,“ prohlásil Babiš.

Čínského premiéra pozval na návštěvu České republiky a debatovali také o nadcházející cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny, která se uskuteční koncem dubna.

„Naše vztahy s Čínou jsou velice intenzivní, pan prezident Zeman se připravuje na cestu do Číny. Těch návštěv i jednání je strašně moc, ale zatím se to ještě neprojevilo na byznysu,“ dodal český premiér. 

Babiše do Chorvatska doprovázejí i podnikatelé z více než dvaceti českých firem z oblasti leteckého průmyslu, stavebnictví, gastronomie, vzdělávání nebo realit. Zúčastní se dvoustranných jednání se zástupci podniků z 15 evropských států a Číny.

Západní Evropa se obává oslabení společné diplomacie

Cílem platformy 16+1 je prohlubování ekonomické spolupráce. Vedle Česka je do ní zapojeno dalších deset členských zemí Evropské unie (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a pět států mimo Unii (Albánie, Bosna, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko).

Česko loni hostilo investiční fórum platformy na Pražském hradě. Jak Babiš uvedl ještě před odletem do Chorvatska, platforma se nyní rozšíří ještě o Řecko. 

V minulosti byla platforma 16+1 kritizována zejména ze strany Bruselu, ale i Berlína. Západoevropské země opakovaně vyjadřovaly obavy, že rozvíjení kontaktů této skupiny oslabuje jednotu společné zahraniční politiky EU vůči Číně. Čínský premiér Li Kche-čchiang ale už v minulosti několikrát zdůraznil, že platforma 16+1 nemá za cíl rozdělit Evropskou unii.

Česko má s Čínou dohodu o strategickém partnerství

Dohodu o strategickém partnerství uzavřelo Česko s Čínou v březnu 2016, a to u příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Cílem je všestranné prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi.

Babiš v této souvislosti nyní zmínil, že od té doby se ještě neuskutečnila avizovaná schůzka mezivládní komise na úrovni ministrů. „Požádal jsem pana premiéra, aby se o to zasadil. Jsou to už tři roky a ta komise nezasedla,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...