Čínské investice v Česku zatím nejsou zcela uspokojivé, míní Babiš

Čínské investice v České republice zatím nejsou podle Andreje Babiše (ANO) na zcela uspokojivé úrovni. Premiér to řekl po jednání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Dubrovníku. Podle Babiše je potřeba, aby se „bezpočetné návštěvy a kontakty promítly i do byznysu“. Předseda vlády se svým čínským protějškem jednal na okraj dvoudenního summitu zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy a Číny ve formátu 16+1, který bude ve čtvrtek večer zahájen slavnostní večeří.

„My jsme se viděli naposledy loni na stejné akci 16+1 v Sofii. A musím konstatovat, že za ten rok, co jsme se neviděli, se ten byznys pohnul hlavně ve prospěch Číny,“ uvedl po zhruba patnáctiminutovém bilaterálním jednání Babiš.

„Čína mezi rokem 2017 a 2018 navýšila prodeje do České republiky o šest miliard dolarů, kdežto naše vývozy stouply jenom o 160 milionů,“ dodal s tím, že tuto negativní bilanci obchodní výměny je třeba zvrátit.

„Říkal jsem, že bych si přál udělat pro Českou republiku takový byznys jako pan (francouzský) prezident (Emmanuel) Macron, který tam prodal 300 airbusů za 30 miliard euro,“ prohlásil Babiš.

Čínského premiéra pozval na návštěvu České republiky a debatovali také o nadcházející cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny, která se uskuteční koncem dubna.

„Naše vztahy s Čínou jsou velice intenzivní, pan prezident Zeman se připravuje na cestu do Číny. Těch návštěv i jednání je strašně moc, ale zatím se to ještě neprojevilo na byznysu,“ dodal český premiér. 

Babiše do Chorvatska doprovázejí i podnikatelé z více než dvaceti českých firem z oblasti leteckého průmyslu, stavebnictví, gastronomie, vzdělávání nebo realit. Zúčastní se dvoustranných jednání se zástupci podniků z 15 evropských států a Číny.

Západní Evropa se obává oslabení společné diplomacie

Cílem platformy 16+1 je prohlubování ekonomické spolupráce. Vedle Česka je do ní zapojeno dalších deset členských zemí Evropské unie (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a pět států mimo Unii (Albánie, Bosna, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko).

Česko loni hostilo investiční fórum platformy na Pražském hradě. Jak Babiš uvedl ještě před odletem do Chorvatska, platforma se nyní rozšíří ještě o Řecko. 

V minulosti byla platforma 16+1 kritizována zejména ze strany Bruselu, ale i Berlína. Západoevropské země opakovaně vyjadřovaly obavy, že rozvíjení kontaktů této skupiny oslabuje jednotu společné zahraniční politiky EU vůči Číně. Čínský premiér Li Kche-čchiang ale už v minulosti několikrát zdůraznil, že platforma 16+1 nemá za cíl rozdělit Evropskou unii.

Česko má s Čínou dohodu o strategickém partnerství

Dohodu o strategickém partnerství uzavřelo Česko s Čínou v březnu 2016, a to u příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Cílem je všestranné prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi.

Babiš v této souvislosti nyní zmínil, že od té doby se ještě neuskutečnila avizovaná schůzka mezivládní komise na úrovni ministrů. „Požádal jsem pana premiéra, aby se o to zasadil. Jsou to už tři roky a ta komise nezasedla,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 11 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...