Oscara za nejlepší dokumentární film roku 2022 vyhrál snímek Navalnyj, který pojednává o ruském opozičním politikovi. Prestižní ocenění přitáhlo opět intenzivnější pozornost jak k tomuto momentálně vězněnému významnému kritikovi prezidenta Vladimira Putina, tak i k ruské opozici jako takové. Politické hnutí spojené s vězněným opozičníkem se v současnosti vyznačuje spíš chaosem než jednotou. Ne všichni si také myslí, že by si dokument o Navalném Oscara zasloužil. Kritika přichází například od části ukrajinské politické scény.
Sendvič s ruskou propagandou, nebo boj proti diktaturám? Oscar pro Navalného ne všechny těší
Dokument s prostým názvem Navalnyj natočil kanadský dokumentarista Daniel Roher. Snímek vznikal v době, kdy byl Navalnyj hospitalizován v Berlíně poté, co se ho zřejmě ruská tajná služba pokusila otrávit nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Kreml svou účast na atentátu popřel.
„Alexeji, svět nezapomněl na tvé zásadní poselství nám všem. Nesmíme se bát postavit se diktátorům a autoritářství, kdekoli se objeví,“ řekl Roher při přebírání ceny. Vězněného lídra ruské opozice na ceremoniálu v Los Angeles zastoupili jeho nejbližší.
„Můj manžel je ve vězení, protože říká pravdu. Můj manžel je ve vězení jen proto, že brání demokracii. Alexeji, sním o dni, kdy budeš na svobodě a naše země bude svobodná,“ prohlásila Navalného manželka Julija.
Alexej Navalnyj si musí za mřížemi odsedět jedenáct a půl roku. Ve vězení se octl poté, co ho soud uznal vinným z podvodu ve dvou případech, které byly podle Navalného a Západu vykonstruované s cílem ho umlčet. Navíc Navalného organizace zaměřující se na boj s korupcí a za práva občanů byly zakázány jako extremistické. Antiputinovský politik i jako vězeň zůstává tvrdým kritikem Kremlu, svá prohlášení sděluje prostřednictvím advokátů.
Rodina Alexeje Navlaného a režisér Daniel Roher přebírají Oscara
Navalnyj Oscara věnoval lidem bojujícím s diktaturami
Vyjádřil se tímto způsobem také k rozhodnutí akademiků ocenit Oscarem dokument, jehož je protagonistou. Zažertoval, že je jako vždy poslední, ke komu se taková informace dostala. O vítězích filmových cen slyšel v ruském rozhlase, kde ale kategorii dokumentů vůbec nezmínili.
Že mezi oceněnými je i snímek Navalnyj, se jeho hrdina dozvěděl až při videohovoru s právníkem. „Řekl: ‚Váš film získal Oscara!’ ‚A co?‘ zeptal jsem se. Jako by ta slova do tohoto světa ani nepatřila, ale na druhou stranu je tady všechno tak divné a šílené, že mám pocit, jako by to byl jediný svět, do kterého patří,“ cituje vězněného politika twitterový účet pod jeho jménem.
Navalnyj dodává, že prestižní ocenění sice zcela jde za tvůrci dokumentu, nikoliv za ním, ale přesto svůj příspěvek věnuje „upřímným a odvážným lidem na celém světě, kteří den co den nacházejí sílu postavit se monstru diktatury a jejímu stálému společníkovi – válce“.
Sendvič jako zbytek ruské opozice
Nepřímo se tak dotkl aktuálního konfliktu na Ukrajině napadané ruským agresorem. Nicméně udělování Oscarů vedlo k připomínce dřívějšího Navalného postoje ohledně poloostrova Krym, když ho v roce 2014 anektovalo Rusko.
Opozičník tehdy řekl, že si nemyslí, že by Krym byl sendvič, který by se dal předávat tam a zpět. Dlouhodobě také prohlašoval, že kdyby se stal prezidentem, uspořádal by poctivé referendum, v němž by se obyvatelé Krymu vyjádřili, ke které zemi chtějí patřit. Minulý měsíc však změnil přístup a uvedl, že Rusko musí respektovat hranice Ukrajiny z roku 1991.
Komentáře o krymském sendviči po Oscarech Navalnému vrátil starosta ukrajinského Lvova Andrij Sadovyj. „Navalnyj je sendvič zabalený ve svačinové krabičce, kterou vozí po světě jako příklad toho, že v Rusku stále existuje opozice,“ napsal Sadovyj na Twitteru s poznámkou, že to zavání ruskou propagandou, kterou nyní načichla i soška Oscara.
Existují ruské vlivy v Hollywoodu?
Obavy z ruských vlivů v Hollywoodu rozdmýchala také už několik dní před slavnostním udílení výzva ukrajinské organizace Ukrainian World Congress (UWC). Žádala oscarovou akademii, aby výslovně odmítla filmy financované „ruskými oligarchy nebo jinými podporovateli genocidní války Ruska proti Ukrajině“.
Kritika se konkrétně týkala nominace blockbusteru Top Gun: Maverick, jehož financování vede k ruskému miliardáři Dmitriji Rybolovlevovi. Jako „tichý společník“ měl svými penězi podpořit ale i další filmy, třeba ze série Mission: Impossible.
Akademii filmového umění a věd, jež Oscary organizuje, tak úplně nevychází snaha soustředit se na film a držet se stranou od politiky. Takovou snahou se aspoň vysvětluje, proč Akademie opakovaně odmítla na ceremoniálu proslov ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Jeho slova, zprostředkovaná videopřenosem, přitom na řadě významných kulturních akcí už zazněla.
Některé Ukrajince navíc po vyhlášení vítězů nepříjemně překvapilo, že dokument o Navalném získal Oscara namísto ukrajinského uchazeče v nejužších nominacích. Koprodukční Dům z třísek v režii dánského filmaře Simona Lerenga Wilmonta přibližuje příběh sirotčince zničeného ruskými silami.
„Dnešní večer opět dokázal, že ruská propaganda funguje velmi dobře a umí propagovat pseudohrdiny tam, kde žádní hrdinové nejsou,“ komentoval vítěze dokumentárního Oscara producent Azad Safarov, který se podílel na vzniku snímku. „Měli jsme to vyhrát ne proto, že jsme z Ukrajiny, ale protože film je hluboký a hodnotný,“ uvedl také na Facebooku.
Ruská opozice otvírá druhou frontu
Navalného příznivci označují neumlčitelného Putinova kritika za ruskou verzi Nelsona Mandely a věří, že jednou povede Rusko. O kandidaturu se Navalnyj už pokusil, ale ruská ústřední volební komise nepřekvapivě opozičního předáka odmítla registrovat s odůvodněním, že byl v minulosti odsouzen za závažný trestný čin.
Alexej Navalnyj je sice poměrně pevným bodem kremelské opozice, ta je ale jako celek v současnosti poněkud rozkolísaná. Problémy provázejí například Fond boje proti korupci (FBK), který Navalnyj zaštiťuje a který po zákazu v Rusku působí ze zahraničí.
Šéf štábu Leonid Volkov přiznal, že bez vědomí svých kolegů lobboval u Evropské unie za zrušení sankcí vůči jednomu z nejbohatších mužů Ruska Michailu Fridmanovi, jehož označil za liberála, který se vždy distancoval od Putina. Zakladatel největší ruské soukromé banky Alfa Bank se narodil na Ukrajině, po invazi Ruska do jeho rodné země loni v únoru se držel v pozadí, nicméně na počátku prohlásil, že konflikt poškodí oba národy, a vyzval k ukončení bojů.
Lobbistické snahy Volkova, jenž je jednou z hlavních tváří Navalného hnutí, vidí někteří jeho kolegové jako dárek Putinovi. Volkov své kroky označil za „velkou politickou chybu“, omluvil se a uvedl, že si dá od role šéfa fondu pauzu.
Leonid Něvzlin, magnát a významný kritik Kremlu sídlící v Izraeli, na Twitteru uvedl, že opozice se potřebuje sjednotit. „Zatímco Ukrajina bojuje za svou svobodu, ruští opozičníci se rozhodli otevřít druhou frontu… Bohužel ne proto, aby bojovali proti Putinovi, ale aby bojovali mezi sebou,“ postěžoval si.
Po jednotě volají i další opoziční politici žijící v zahraničí. Původně petrohradský zastupitel Nikita Juferev z rozvratu v opozici viní dvacet let trvající represe Kremlu. „Je bezhlavá, dezorientovaná, ale jsou pro to objektivní důvody,“ uvedl o opozici.
Navalného spojenec Milov nepochybuje, že opozice vytrvá. „Problémy a chyby se stávají, ale dokázali jsme přežít hrozné rány, které nám Putin v posledních letech zasazoval. Nehodláme se vzdát,“ ujistil Milov.