Za útokem na spolupracovníka Navalného je zřejmě Rusko, domnívá se litevská kontrarozvědka

Násilný útok na Leonida Volkova, spolupracovníka zemřelého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, pravděpodobně zorganizovala a v úterý v Litvě provedla Moskva. Informovala o tom podle agentury Reuters litevská kontrarozvědka. Litevská policie předtím oznámila, že zahájila vyšetřování. Její šéf Renatas Požela v úterý řekl, že se zaměřují na několik možných verzí.

Litevská kontrarozvědka podle Reuters uvedla, že napadení Volkova pravděpodobně zorganizovalo a provedlo Rusko a to nejspíš v souvislosti s ruskými prezidentskými volbami o nadcházejícím víkendu. Je pravděpodobné, že útok byl „operací organizovanou a provedenou Ruskem“, cituje z oficiálního sdělení litevských zpravodajských služeb agentura AFP.

Litevský prezident Gitanas Nauséda v úterý řekl, že útok byl zjevně dopředu plánován a zapadá mezi další provokace namířené proti jeho zemi. „(Ruskému vládci Vladimiru) Putinovi mohu vzkázat jen jedno: Nikdo se vás tady nebojí,“ řekl litevský prezident. Dodal, že úřady případ vyřeší a snad dopadnou viníky.

Volkov byl v úterý napaden u svého domu ve Vilniusu, kde žije v exilu. Útočník mu rozbil okénko auta, nastříkal slzný plyn do očí a potom ho začal mlátit kladivem, sdělila v úterý na sociální síti X jiná bývalá Navalného spolupracovnice Kira Jarmyšová. Volkov utrpěl mimo jiné zlomeninu ruky, pohmožděniny na hlavě a poranění nohy.

Volkov slíbil, že ve své práci bude pokračovat

Požela v úterý oznámil, že litevská policie vynakládá na vyšetřování útoku na Volkova „obrovské zdroje“, a to jak analytické, tak fyzické. Podle něj jde o ojedinělý případ a bezpečnost v Litvě se nezhoršila. Vyšetřování případu přitom sleduje několik linií.

Napadený v úterý na sociálních sítích uvedl, že je už zpátky doma z nemocnice. Upřesnil, že dostal zhruba patnáct ran kladivem do nohy.

Volkov, stejně jako mnoho dalších stoupenců Navalného, činí za smrt opozičního předáka zodpovědného ruského vládce Putina, což Kreml odmítá. Ve videu na Telegramu Volkov uvedl, že i za jeho napadením ve Vilniusu jsou Putinovi „přisluhovači“. „Byl to typický gangsterský pozdrav od Putinových přisluhovačů,“ řekl.

Volkov, který je bývalým koordinátorem Navalného sítě regionálních štábů, slíbil, že bude ve své práci pokračovat. „Budeme pracovat, nevzdáme se,“ ujistil aktivista, který donedávna dráždil ruské úřady organizováním protikremelských protestů ze svého litevského exilu a také výzvami k propuštění Navalného z ruské trestanecké kolonie, dokud byl naživu.

Nahrávám video
Libor Dvořák hovořil o napadení Leonida Volkova v Litvě
Zdroj: ČT24

Dvořák: Případ Volkova napovídá, že se máme na co těšit

„Četl jsem zprávu, že jsou všichni odpůrci Vladimira Putina varováni, že po nich režim půjde kdekoliv na světě,“ podotkl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. „Případ Leonida Volkova tak napovídá, že se máme na co těšit,“ upozornil.

Za útokem tak dle Dvořáka jsou pravděpodobně politické špičky Kremlu, důvodem podle něj může být snaha o zastrašení, ale i přímo snaha Volkova zbavit života. „Obojí je možné, těžko říci, jak to bylo přímo u něj. Musíme si ovšem uvědomit, (...) že Volkov patřil k nejvyšším spolupracovníkům (Navalného),“ zdůraznil.

Volkov je dle Dvořáka jeden z těch, kteří dělají vše pro to, aby i nadále fungoval Fond boje s korupcí, který Navalnyj založil. „Ten je zkorumpovanému ruskému režimu velmi nepříjemný,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...