Gitanas Nauséda

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých vyzvala současnou hlavu státu Gitanase Nausédu. Průběžné výsledky ukazují, že výrazně zaostává za svým politickým soupeřem, napsala agentura Reuters. Podle serveru Delfi má Nauséda po sečtení hlasů ve více než dvou třetinách volebních místností přes osmdesát procent.

V druhém kole litevských prezidentských voleb se utká dosavadní hlava státu Gitanas Nauséda s premiérkou Ingridou Šimonytéovou. Žádný z kandidátů totiž v nedělním prvním kole hlasování nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Po sečtení 1882 okrsků z 1895 to píší litevská média. Druhé kolo se uskuteční 26. května.

Ve Varšavě zadrželi začátkem dubna dvě osoby podezřelé z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Násilný útok na Leonida Volkova, spolupracovníka zemřelého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, pravděpodobně zorganizovala a v úterý v Litvě provedla Moskva. Informovala o tom podle agentury Reuters litevská kontrarozvědka. Litevská policie předtím oznámila, že zahájila vyšetřování. Její šéf Renatas Požela v úterý řekl, že se zaměřují na několik možných verzí.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Prezident republiky Miloš Zeman a jeho zvolený nástupce Petr Pavel se poprvé od voleb setkali. Pavel přijel na lánský zámek, kde Zeman v posledních letech tráví mnoho času. Mluvili o tom, co obnáší role prezidenta, probrali ale i výhrady, které Pavel už dříve vznesl k fungování hradní kanceláře. Zvolený prezident se ujme funkce v první polovině března.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo sankce vůči aerolinkám z Evropské unie a Velké Británie, rozšíří také seznam osob se zákazem vstupu do Běloruska a dále omezí dovoz určitého zboží. Minsk tak činí v odvetě za sankce, které na Bělorusko minulý týden uvalily kromě EU a Velké Británie také Spojené státy a Kanada.

Litva a Lotyšsko mají plnou podporu Evropské unie i Severoatlantické aliance v souvislosti s migrační krizí na východní vnější hranici EU. Prohlásili to po návštěvě těchto dvou pobaltských zemí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zmínili i Polsko. Zavázali se také k větší spolupráci v souvislosti s Běloruskem a posilováním ruské vojenské přítomnosti v blízkosti Ukrajiny.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Opoziční konzervativní Vlastenecký svaz se prohlásil vítězem druhého kola litevských parlamentních voleb. Novou premiérkou se tak zřejmě stane Ingrida Šimonytéová, která stála v čele jeho kandidátky. Vládu chce složit se dvěma menšími liberálními stranami.