Volby v Litvě vyhrála opozice, vládu sestaví Vlastenecký svaz

Opoziční konzervativní Vlastenecký svaz se prohlásil vítězem druhého kola litevských parlamentních voleb. Novou premiérkou se tak zřejmě stane Ingrida Šimonytéová, která stála v čele jeho kandidátky. Vládu chce složit se dvěma menšími liberálními stranami.

Vlastenecký svaz ve volbách po prvním kole vedl s 24,8 procenta hlasů. Vládní Unie rolníků a zelených (LVŽS) v prvním kole získala pouze 17,5 procenta hlasů. Zdá se ale, že tato strana dosavadního premiéra Sauliuse Skvernelise bude muset do opozice. Jeho koaliční partneři v prvním kole nezískali dostatek hlasů a do parlamentu se nedostali. V neděli lidé hlasovali ve druhém kole parlamentních voleb.

Skvernelis čelil v poslední době silné kritice kvůli růstu nezaměstnanosti a zadlužení souvisejícímu s koronavirovou krizí. Šíření nákazy se výrazně promítlo i do hlasování. Poprvé mohli lidé v Litvě volit z automobilu. K podobnému řešení sáhlo při nedávných krajských a senátních volbách i Česko.

Lídryně Vlasteneckého svazu Ingrida Šimonytéová a předseda strany Gabrielius Landsbergis
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

„V tomto okamžiku to vypadá, že získáme o něco více než polovinu křesel v parlamentu,“ uvedla pravděpodobná nová litevská premiérka Šimonytéová v okamžiku, kdy bylo sečteno 86 procent hlasů. Šimonytéová byla ministryní financí v předchozí vládě Vlasteneckého svazu, která skončila v roce 2012.

Litevští voliči v neděli 11. října v poměrném hlasování určili rozložení poloviny svého parlamentu a zvolili i tři poslance v přímém hlasování, celkem tedy obsadili 73 ze 141 křesel. Nedělní druhé kolo většinového hlasování rozhodovalo o obsazení zbývajících 68 křesel v parlamentu.

Litevský prezident Gitanas Nauséda po uzavření volebních místností ocenil vysokou volební účast navzdory epidemii. „Ukazuje to, že nás zvláštní okolnosti ještě více sjednocují,“ uvedl na Facebooku.

Třímilionová Litva dosud zaznamenala zhruba 10 tisíc potvrzených případů nákazy koronavirem. S covidem-19 zemřelo 134 lidí. V posledních dnech počet nakažených roste. Ve volební den ohlásily úřady zatím nejvyšší denní přírůstek nakažených. Přibylo 603 případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
22:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
21:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 3 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...