Běloruská stíhačka odklonila dopravní letadlo, aby mohly úřady zadržet kritického novináře

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Tisková služba úřadu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela.

Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace. Podle Ryanairu letoun nakonec ve 20:25 SELČ dorazil do Vilniusu.

Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, jež v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách.

Čin odsuzují evropští politici

„Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu. Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda v prohlášení. O záležitosti chce mluvit na summitu EU příští týden v Bruselu.

Podle poradkyně litevského prezidenta Asty Skaisgirytéové bylo na palubě letadla v době incidentu asi 170 lidí z 12 zemí, včetně 94 Litevců. Zprávy o výskytu výbušnin v letounu odkloněném z Vilniusu do Minsku byly podle poradkyně falešné. Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala, uvedla dále Skaisgirytéová.

K propuštění aktivisty vyzval také šéf české diplomacie Jakub Kulhánek. „Máme obavy, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů,“ napsal ministr na Twitteru. Později oznámil, že si kvůli incidentu předvolá běloruského velvyslance a sdělí mu svůj ostrý protest proti zmíněné události.

Polský premiér Mateusz Morawiecki zase čin Běloruska označil za „státní terorismus“ a vyzval EU, aby projednala sankce vůči Minsku. „Nepřijatelnou“ běloruskou akci odsoudila Paříž a Berlín požádal Bělorusko o okamžité vysvětlení.

Zástupci Evropské unie uvedli, že čin nezůstane bez následků. Postupem Běloruska se bude zabývat pondělní unijní summit. 

Cichanouská vyzvala k uvalení sankcí

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. „Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, blogger a aktivista. Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat kvůli zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 58 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...