V českých nemocnicích se léčí zranění demonstranti z Běloruska. Stále věří, že jejich oběť nepřijde vniveč

7 minut
168 hodin: V českých nemocnicích se léčí Bělorusové
Zdroj: ČT24

Už pět měsíců trvají v Bělorusku masové protesty proti režimu Alexandra Lukašenka. Policisté zadrželi na dvacet tisíc lidí, tisíce jich brutálně zbili a několik demonstrantů na následky policejních zákroků zemřelo. Pěti desítkám Bělorusů, kteří utrpěli vážná zranění, teď pomáhají čeští lékaři, fyzioterapeuti a psychologové. Léčí je v českých nemocnicích v programu Medevac. Pro 168 hodin s nimi natáčel Martin Mikule.

Střelná poranění, zlomeniny z bití, poruchy sluchu od granátů a těžká traumata. I tak zní diagnózy lidí, jež se stali obětmi Lukašenkova režimu. V Česku se teď v programu Medevac léčí na pět desítek lidí z běloruských protestů.

„Každý z lidí, kteří sem přijeli, je individuálně kontrolován podle toho, jaké má zranění. Podle toho je nastavena léčba. U někoho je to třeba jenom rehabilitace, u někoho je potřebná operace. Samozřejmě u většiny lidí k tomu patří také psychologická pomoc,“ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Neozbrojení schytali střelné rány

S těžkými střelnými poraněními přijel například Dmitrij. Gumové projektily ho zasáhly v autě, když projížděl s vlajkou kolem demonstrantů a troubil na jejich podporu.

„Vyběhlo asi pět šest lidí ze silových složek. Měli na sobě černé oblečení, kukly, helmy a zbraně a hned začali mlátit do oken auta. Když jsem si uvědomil, že mi střepy vletí do obličeje, přesedl jsem si na vedlejší sedadlo. V tu chvíli jsem ucítil ránu do zad, ale nevěděl jsem, že to je střela,“ uvedl Dmitrij.

Jeden gumový projektil zasáhl plíce, druhý těsně minul srdeční aortu. Právě ten mu čeští chirurgové dodatečně vyoperovali. Jeho krajané Nikita a Alexandr na operaci teprve čekají. Nikita s postřelenou nohou, Alexandr s těžkým průstřelem střev.

„Pokud bude všechno v pořádku, tak mě čeká v prosinci operace. Měl jsem problém i se žaludkem, respektive se střevy, takže mám kolostomii. A dá se říct, že od 9. srpna chodím jenom na malou stranu. Prostě na záchod jít normálně nemůžu,“ řekl Alexandr.

Nikita byl zase s pár dalšími mladými lidmi zadržen. „Bylo nám řečeno, že se musíme podřídit. Já jsem se podřídil. Neměli jsme žádné zbraně. Řekli mi, že máme klesnout k zemi. V tu chvíli jsem dostal ránu. Stříleli mi přímo na nohy,“ vyprávěl.

Potřeba jsou i psychologové

Velmi traumatizující jsou vzpomínky z bití a mučení. Ty se teď pokouší léčit čeští psychologové a fyzioterapeuti.

Alexej si vzpomíná, že byl chycen a odveden do služebního auta. „Hodili mě do mikrobusu, zavřeli dveře a poté zazněla věta – zatáhněte záclony. A já jsem pochopil, že mě budou mlátit. Mlátili mě rukama nohama, hlava nehlava,“ uvedl.

Také Nastasja se stala svědkyní bití. Slyšela to ve věznici i přes zavřená okna. Muže tam vždy vyvedli na chodbu, kde byli nazí mláceni v kleče. Po tomto zážitku na tom byla špatně psychicky, nemohla spát. V Minsku jí diagnostikovali neurotický syndrom a měla i gynekologické problémy.

Na bití si pamatuje také Alexej. „Zkroutili mi ruce a když mě přivedli do budovy, tak mě dvakrát uhodili do hlavy. Vpravo a vlevo. Jedna z těch ran byla vedle ucha. Následně se zjistilo, že mám poškozené oba ušní bubínky a musel jsem podstoupit operaci,“ řekl. 

Protesty proti Lukašenkovi pokračují v Bělorusku už pátý měsíc. Nepolevuje ani policejní násilí. Běloruští pacienti v Česku situaci doma sledují jen zdálky. A pořád věří, že protesty mají smysl a jejich zemi změna nemine.

Podle Alexandra už není cesta zpět, protože si Bělorusové uvědomili, s kým to vlastně žijí. Je přesvědčen, že to, co dělá běloruská policie, je fašismus v centru Evropy v 21. století. „Nastal bod zlomu. Kolik úmrtí ještě potřebujeme, abychom pochopili, že to takhle dál nejde a že ten systém, který tu byl, už nemůže pokračovat?“ ptá se.

Dmitrij si také myslí, že se situace změnila. Lidé měli 25 let strach vůbec o Lukašenkovi mluvit. To je teď jiné. „Dříve třeba Bělorusové jen slyšeli o někom vzdáleném známém, koho zatkli, koho třeba zmlátili. Teď ale každý má svůj příběh,“ věří Nikita.

„Mlácení lidí, střelba, výbuchy, to všechno silové složky dělají proto, aby zastrašily demonstranty, aby se demonstranti báli. To ale jen vyvolává jinou reakci. Lidé se přestávají bát. Cítí, že to je taková nespravedlnost, takové bezpráví, se kterým už se nedá smířit,“ shrnula na závěr s nadějí Nastasja.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Student zabil nožem pracovnici školy ve Francii

Čtrnáctiletý student v úterý nožem zabil pracovnici školy ve městě Nogent na východě Francie, hlásí agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje, podle nichž byl žák školy podezřelý ze smrtelného útoku zadržen. Prezident Emmanuel Macron označil útok za akt nesmyslného násilí. Premiér François Bayrou podle agentury Reuters oznámil, že se chystá zkušební instalace bezpečnostních rámů na školách
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poslali jsme Ukrajině patrioty, řekl izraelský diplomat. Ministerstvo to popřelo

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, prohlásil izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Šlo zřejmě o první veřejné uznání přímé izraelské pomoci Ukrajině. Izraelské ministerstvo zahraničí to ale později popřelo, údajně po dotazu Ruska.
před 10 hhodinami

V Německu vzrostl počet pravicových extremistů, uvedla tajná služba

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...