Až bude přijata nová ústava, odejdu z čela země, prohlásil Lukašenko

Běloruský vládce Alexandr Lukašenko poprvé od začátku protestů naznačil, že odejde z čela země poté, co bude přijata nová ústava. Podle tamní tiskové agentury Belta ale neupřesnil, kam by se přesunul, či kdy by se to mělo stát. V Bělorusku se už několik měsíců konají protesty proti výsledkům srpnových prezidentských voleb, které byly podle opozice i EU zmanipulované.

Lukašenko v pátek navštívil nemocnici v Minsku a hovořil o práci lékařů při zvládání koronavirové nákazy. Při té příležitosti zdůraznil, že je přesvědčen o potřebě upravit pravomoci prezidenta. „Žádnou ústavu nedělám pro sebe. S novou ústavou už nebudu pracovat jako váš prezident,“ řekl.  

Nutnost změn v ústavě odůvodnil tím, že prezident má přiliš velké pravomoci. „Nedej bože přijde člověk a bude chtít zahájit válku,“ podělil se o své obavy. Jak by nové rozdělení moci mělo vypadat, dále nerozvedl. Nezmínil se ani o tom, zda by se například postavil do čela orgánu, který by ve státní struktuře posílil. Nekomentoval ani možnou souvislost s ruským tlakem na sblížení obou zemí, které už formálně fungují v jednotném svazovém státu.

Odpůrci režimu pořádají pravidelné protesty od sporných prezidentských voleb z 9. srpna. Obviňují Lukašenka, že zfalšoval výsledky, aby se udržel u moci. Kritizují i fakt, že voleb se nesměli účastnit hlavní opoziční kandidáti. Chtějí také potrestání policejních násilností bezprostředně po volbách a propuštění politických vězňů.

Lukašenko, který v zemi vládne už 26 let, falšování voleb popírá a odstoupit odmítá. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi více než 19 tisíc lidí. Tisíce jich zbili, několik lidí při akcích zabili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných územích čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 18 mminutami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 32 mminutami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 38 mminutami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 1 hhodinou

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTermín genocida se nadužívá, což ho devalvuje, říká Foltýn

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku zatkli důstojníka katamaránu, který potopil plachetnici s Čechy

Chorvatská policie zatkla prvního důstojníka katamaránu, který v neděli nedaleko Splitu srážkou potopil plachetnici s českou posádkou. Informovala o tom ve středu veřejnoprávní stanice HRT. Lodní neštěstí nepřežili čtyři Češi a další čtyři osoby byly převezeny do nemocnice.
14:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...