Pobaltí odřízne sebe i Kaliningrad od ruské elektrické sítě

3 minuty
Horizont ČT24: Pobaltí se odstříhává od ruské rozvodné sítě
Zdroj: ČT24

Pobaltské státy zvyšují svou energetickou nezávislost na Rusku. Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu v osm hodin ráno našeho času odpojí od regionální sítě známé jako BRELL a znemožní Kremlu dál rozhodovat o toku elektřiny. Proces urychlila válka na Ukrajině a synchronizace s unijní sítí si vyžádala investice za desítky miliard korun. Pobaltí se nyní chystá na možné kyberútoky během citlivého přechodného období.

Pobaltí se odřízne od ruské energetické sítě více než tři a půl dekády po odchodu ze Sovětského svazu, upozorňuje agentura AP. Země vstoupily v roce 2004 do EU, což zhoršilo jejich vztahy s Moskvou.

Americký think tank Atlantic Council připomíná, že Pobaltí čelilo v minulosti opakovaně nátlaku ze strany Kremlu, ať už šlo o ekonomickou a energetickou blokádu Litvy v roce 1990 v reakci na její hnutí za nezávislost, uzavření ropovodu poté, co Litva v roce 2006 odmítla prodat svou ropnou rafinerii ruské společnosti, nebo o dlouhodobě politicky motivované ceny plynu pro pobaltské státy.

Státy sice dál sdílejí 1633 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem a Běloruskem, od Moskvy se ale chtějí odříznout aspoň v oblasti energetiky. „Jde o fyzické odpojení od posledního zbývajícího prvku naší závislosti na ruském a běloruském energetickém systému,“ řekl nedávno AP litevský prezident Gitanas Nausėda.

Šestnáct elektrických vedení, která v sovětských dobách spojovala tři pobaltské státy s Ruskem a Běloruskem, bylo v průběhu let demontováno, protože byla vytvořena nová síť spojující tyto státy se zbytkem EU, včetně podmořských kabelů v Baltském moři.

Všechny tři pobaltské státy plánují v sobotu oslavy, ceremonie ve Vilniusu se zúčastní i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Speciálně vyrobené devítimetrové hodiny v centru litevské metropole odpočítávají poslední hodiny, minuty a vteřiny do ukončení spojení s BRELLem.

„Nástroj geopolitického vydírání“

„Připravíme Rusko o možnost využívat elektrickou soustavu jako nástroj geopolitického vydírání,“ řekl agentuře AFP litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiunas. „Toto je poslední krok v našem boji za energetickou nezávislost. Konečně můžeme vzít věci do vlastních rukou,“ dodal.

Načítání...

Litva, Lotyšsko a Estonsko pracovaly na propojení s evropskou sítí dlouhodobě již před vypuknutím plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022, čelily ale technologickým a finančním překážkám, píše server The Moscow Times. Velká ruská invaze pak proces urychlila.

Pobaltské státy sice po začátku regulérní války mezi Moskvou a Kyjevem přestaly nakupovat plyn a elektřinu z Ruska, jejich sítě ale zůstaly propojené jak s Ruskou federací, tak i s Běloruskem, přičemž o toku elektrické energie dál rozhodoval Kreml.

Země tak byly závislé na ruském rozmaru, pokud jde o energetickou stabilitu, jež je klíčová pro infrastrukturu a průmysl. „Doposud bylo Rusko schopno využívat energii jako zbraň, což vytvářelo riziko neplánovaných výpadků elektřiny řízených politickými rozhodnutími,“ konstatoval Vaičiunas.

Hrozba kyberútoků během testů

Od soboty bude mít Pobaltí vlastní dodávky pod kontrolou, státy budou ale nejprve den fungovat v „izolovaném režimu“, aby vyzkoušely frekvenční stabilitu, píší The Moscow Times. „Musíme provést nějaké testy, abychom zajistili, že jsme pro Evropu stabilní energetický systém,“ nastínil vedoucí litevského státního provozovatele sítě Litgrid Rokas Masiulis. Experti budou zapínat a vypínat elektrárny a sledovat kolísání frekvence, upřesnil.

Všechny tři země se pak začlení do evropské sítě přes Polsko. „Zjednodušeně řečeno, jedinou změnou bude, že naše frekvence začne kolísat synchronizovaně s Evropou,“ prohlásil Masiulis.

Během přechodného období se podle litevského ministerstva státní bezpečnosti zvýší riziko kybernetických útoků, dezinformačních kampaní a možných fyzických hrozeb pro kritickou infrastrukturu. Polský provozovatel elektrické sítě PSE sdělil, že k monitorování spojení s Litvou využije bezpilotní letouny a vrtulníky.

„Estonsko se připravilo na mnoho možných rizikových scénářů týkajících se našeho odchodu z BRELLu, včetně kybernetických hrozeb,“ řekl webu Politico vedoucí estonského Centra kybernetické bezpečnosti Gert Auväärt. Jeho země je připravena povolat „rezervu“, která zahrnuje kybernetickou jednotku Estonské obranné ligy i dobrovolnickou skupinu kybernetických obránců.

Ruské hackerské skupiny napojené na Kreml zintenzivnily kybernetické útoky proti ukrajinskému energetickému systému, ale v poslední době tuto kampaň rozšířily také do zbytku Evropy, zejména do východních a pobaltských zemí, píše Politico.

Moskva na tento úkol dokonce nasadila jednu ze svých nejelitnějších hackerských skupin, známou jako Sandworm, uvádí Google. „Aktéři jako Sandworm, kteří zlikvidovali rozvodnou síť na Ukrajině, také léta zkoumali zbytek východní Evropy. (...) Neměli bychom je brát na lehkou váhu, zvláště teď,“ řekl John Hultquist, hlavní analytik společnosti Mandiant, jež spadá pod Google a pečuje o kybernetickou obranu a poskytuje informace o hrozbách.

Podmořské sabotáže

V pobaltském regionu navíc došlo v posledních měsících k řadě případů přerušení podmořských telekomunikačních a napájecích kabelů i plynovodů. Země kolem Baltského moře přitom patří mezi odhodlané podporovatele napadené Ukrajiny, navíc v nich žije početná ruská menšina, jejíž „ochrana“ patří mezi hlavní ruské záminky pro vměšování do záležitostí jiných zemí.

NATO v reakci na pokračující incidenty koncem prosince posílilo svou přítomnost v Baltském moři. Někteří politici, ale i odborníci viní Moskvu z hybridní války včetně sabotáží kritické infrastruktury, což Kreml odmítá. Od roku 2023 nicméně byla poškozena celkem desítka kabelů, což se dotklo Estonska, Finska, Švédska, Německa a Litvy. Nejméně dva incidenty se týkaly lodí, které byly později obviněny z vlečení kotev po mořském dnu.

Podezření ze sabotáže se týká třeba incidentu z loňského 25. prosince, kdy byly v Baltském moři poškozeny dva kabely. Následující den finská pohraniční stráž vstoupila na palubu plavidla Eagle S a odplula s ním do finských vod. Úřady mají podezření, že posádka lodi kabely poškodila záměrně kotvou, kterou za sebou táhla.

Loď plující pod vlajkou Cookových ostrovů je zřejmě součástí ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá pouze neoficiálně, aby obešla sankce a mohla vyvážet například ropu.

I kvůli podezřelým sabotážím a obavám z dalších kroků Kremlu Pobaltí investovalo nemalé částky na odříznutí od ruské energetické sítě. Na synchronizaci s evropskou sítí šlo celkem 1,7 miliardy dolarů (42 miliard korun), většina z unijních peněz.

Zvýšený zájem o generátory

Vaičiunas uvedl, že spotřebitelé by během přechodu neměli zaznamenat žádné potíže. Strach z výpadků elektřiny přesto zvýšil prodej generátorů v Estonsku. Některé firmy hlásí až desetinásobně vyšší zájem než ve stejném období loni.

Kvůli změnám přijde o spojení s ruskou pevninskou sítí i Kaliningrad. Tato ruská exkláva dlouhodobě pracuje na vlastních kapacitách na výrobu elektřiny a Moskva tak možné důsledky sobotního kroku zlehčuje. „Přijali jsme veškerá opatření, abychom zajistili nepřetržitý spolehlivý provoz našeho jednotného energetického systému,“ prohlásil podle Moscow Times minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začíná sezona dovolených. Češi nejvíc volí Chorvatsko a Itálii

Mnozí Češi vyrážejí na přelomu května a června na dovolenou do zahraničí. Nejčastěji si vybírají dopravu autobusem, i proto patří mezi jejich nejoblíbenější destinace Chorvatsko a Itálie. Stále častěji jezdí i do Polska k Baltskému moři. Ministerstvo zahraničí jim doporučuje, aby se před cestou registrovali do systému DROZD, v případě nebezpečí tak mohou dostat varování. Stále více lidí pak nezůstává jen u jedné dovolené. Na několikadenní pobyt vyjíždí do zahraničí často až čtyřikrát do roka.
před 58 mminutami

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
před 2 hhodinami

„Dal k dispozici talent a pracoval neúnavně.“ Trump se rozloučil s Muskem

Podnikatel Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přinesl „kolosální změnu do způsobu, jak se dělají věci ve Washingtonu“. Dal k dispozici svůj talent a pracoval neúnavně, ocenil ho na tiskové konferenci u příležitosti Muskova konce v čele úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož cílem je výrazně zredukovat státní správu. Tiskovou konferenci jsme přinesli v původním znění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Velká Británie od června zakáže jednorázová vapovací zařízení

Velká Británie se rozhodla zasáhnout proti kouření mladých. Konkrétně proti vapování, tedy vdechování páry z elektronického zařízení. Od prvního června bude prodej těchto jednorázových zařízení zakázaný. V poslední době se jejich popularita mezi dospívajícími v Británii ztrojnásobila a kouří je téměř každé desáté dítě ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Podle odborníků jsou přitom právě tato zařízení těmi startovacími, která u uživatelů způsobí závislost na nikotinu. Někteří výrobci ale míní, že jejich zákaz může část zákazníků nasměřovat zpět k tabáku. Policie pak upozorňuje, že ti, kteří přesto touží po jednorázovém zařízení, se nejspíš obrátí na černý trh.
před 10 hhodinami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nový plán příměří je nadějí pro blízké unesených Izraelců

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.
před 12 hhodinami

Obyvatelé z okolí zavalené švýcarské vesnice se obávají záplav

Švýcarské úřady připravují obyvatele z okolí zavalené vesnice Blatten na možné evakuace. Po sesuvu půdy a ledu, které přehradily tamní řeku Lonza, hrozí v této části Bernských Alp záplavy. Trosky z přehrazené řeky záchranáři s podporou armády odstranit nemohou, masa je totiž nestabilní. I kvůli tomu úřady zastavily pátrání po dosud pohřešovaném muži, který byl v oblasti navzdory varování ještě před sesuvem. Podle předběžných odhadů by zřícenina mohla naplnit přes 36 tisíc nákladních železničních vagónů.
před 12 hhodinami
Načítání...