Pobaltí se úspěšně napojilo na energetickou síť EU

Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl v neděli lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.

Přerušení elektrických vazeb na Rusko, které trvalo desítky let, má geopolitický a symbolický význam. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily, když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. O kroku se diskutovalo už od ruské anexe poloostrova Krym v roce 2014.

„Dokázali jsme to!“ napsal na sociální síti X prezident Rinkévičs. „Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou nyní součástí evropské přenosové soustavy. Je to další důležitý krok ke zvýšení naší nezávislosti. Děkujeme všem, kteří tvrdě pracovali na uskutečnění tohoto dne!“ dodal.

„Před několika okamžiky jsem obdržel skvělé zprávy. Synchronizace elektrického systému pobaltských států s kontinentální Evropou byla úspěšně dokončena,“ řekl novinářům ve Vilniusu litevský prezident Gitanas Nauséda, kterého citovala agentura AFP.

Pobaltí se v sobotu odpojilo od sítě, kterou vybudoval Sovětský svaz v padesátých letech minulého století. Úplné odstřižení od sítě někdejšího imperiálního vládce se plánovalo mnoho let a bylo navrženo tak, aby se tři pobaltské země úžeji integrovaly do EU a posílila energetická bezpečnost regionu, poznamenala agentura Reuters.

Na východě Lotyšska se po přeříznutí drátů vedoucích do přibližně sto metrů vzdáleného Ruska rozdávaly kousky kabelu jako suvenýry na pamětihodnou událost. Šéfka unijní diplomacie, Estonka Kaja Kallasová, přechod od ruské k unijní síti nazvala „vítězstvím svobody a evropské jednoty“.

Poškození podmořských kabelů

Státy u Baltského moře jsou podle Reuters ve stavu nejvyšší pohotovosti po případech poškození elektrického vedení, telekomunikačních kabelů a plynovodů mezi Pobaltím a Švédskem či Finskem. Předpokládá se, že všechny incidenty po ruské invazi na Ukrajinu způsobily lodě, které táhly kotvy po mořském dně. Rusko jakoukoliv účast popřelo.

Poškození kabelů v Baltském moři vypadá, jako kdyby se odehrálo podle jednoho vzoru, upozornila v neděli ve Vilniusu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Nemůžeme to ignorovat!“ citovala ji agentura Reuters.

Polsko a Pobaltí nasadily prostředky námořnictva, elitní policejní jednotky a vrtulníky poté, co bylo v prosinci poškozeno podmořské energetické spojení z Finska do Estonska, zatímco litevská armáda zahájila cvičení na ochranu pozemního spojení s Polskem.

Analytici tvrdí, že větší poškození by mohlo zvýšit ceny elektřiny v Pobaltí na úroveň, jaká nebyla zaznamenána od invaze na Ukrajinu, kdy ceny energií prudce vzrostly. Reuters připomněl, že všechny tři pobaltské země, které opět získaly nezávislost po rozpadu Sovětského svazu, jsou zastánci Ukrajiny. Ruskou elektřinu přestaly kupovat po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022, nadále však spoléhaly na ruskou rozvodnou síť při kontrole frekvencí a stabilizaci sítí, aby se předešlo výpadkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 57 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled