Litevským prezidentem bude dál Nauséda, premiérka přiznala porážku

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých vyzvala současnou hlavu státu Gitanase Nausédu. Průběžné výsledky ukazují, že výrazně zaostává za svým politickým soupeřem, napsala agentura Reuters. Podle serveru Delfi má Nauséda po sečtení hlasů ve více než dvou třetinách volebních místností přes osmdesát procent.

„Chtěla bych poblahopřát zvolenému prezidentovi Litvy,“ uvedla vpodvečer šéfka litevské vlády, podle níž je výsledek už jasný, byť nejsou ještě sečteny všechny hlasy nedělního druhého kola prezidentských voleb. Nauséda byl favoritem voleb, v prvním kole dostal 44 procent hlasů, Šimonytéové svůj hlas dalo tehdy necelých dvacet procent voličů.

Oba politici se utkali ve druhém kole prezidentské volby už před pěti lety. Tenkrát bývalý bankéř Nauséda porazil političku Šimonytéovou se ziskem téměř dvou třetin hlasů, obdržel necelých 66 procent hlasů.

Prezidentské volby se konaly v době, kdy pokračuje ruská agrese proti Kyjevu. Pobaltská země, kde žije 2,8 milionu obyvatel a která je členem Evropské unie i NATO, je od začátku otevřené ruské války proti Ukrajině v roce 2022 pevným spojencem Kyjeva. Stejně jako ostatní státy v Pobaltí se Litva obává, že by mohla být dalším cílem Moskvy, podotkla agentura Reuters.

Prioritami obou je obrana

Oba prezidentští kandidáti se shodovali na potřebě navyšovat výdaje na obranu alespoň na tři procenta HDP, přičemž letos země plánuje investovat do obrany 2,75 procenta. V litevském zřízení prezident podle agentury AFP odpovídá za obrannou a zahraniční politiku. I v těchto oblastech ale musí spolupracovat s vládou a parlamentem.

Volební soupeři se však střetli v jiných otázkách včetně postoje k sexuálním menšinám. Šedesátiletý prezident se profiluje jako zastánce tradičního sociálního státu. Devětačtyřicetiletá Šimonytéová je sice konzervativní ve fiskální politice, v oblasti lidských práv však zastává spíše liberální postoje. V předvolební kampani tvrdila, že by si v litevské společnosti přála více tolerance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 16 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 28 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 33 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...