Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět, informoval za Globsec Filip Nerad.
Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.
Zatímco v roce 2022 bylo útoků v Evropě třináct, o dva roky později už 64. „Obcházení sankcí a nelegální obchod poskytují Rusku zdroje, zatímco organizovaný zločin poskytuje sítě. Moskva kombinuje obě dimenze ve své hybridní válce proti Evropě,“ uvedl spoluautor analýzy Julian Lanches.
Nejčastější je žhářství
Nejčastějším typem útoku je žhářství, zaznamenáno jich bylo 34. Třetina z toho se stala v Polsku, které je jedním z největších podporovatelů Ukrajiny čelící od roku 2022 plnohodnotné ruské invazi. Autoři připomínají například zničení největšího obchodního centra ve Varšavě. Podařilo se naopak podle analýzy zmařit pokusy o vykolejení vlaků vezoucích vojenskou pomoc na Ukrajinu.
Na druhém místě mezi typy útoků je vandalismus, těchto případů bylo 27. Česka se pak týkaly například snahy o narušení veřejného pořádku, což se podle analýzy projevovalo třeba bombovými výhrůžkami českým školám. Podobné případy byly také na Slovensku či v Estonsku.
Organizace zaznamenaly i pět atentátů či fyzických napadení, většinou se týkaly ruských disidentů v zahraničí. Zavražděn byl například Maxim Kuzminov, ruský pilot, který i s vrtulníkem Mi-8AMTŠ přeběhl na Ukrajinu. Poté se přestěhoval do Španělska, kde byl zavražděn pravděpodobně najatými vrahy. Autoři analýzy připomínají také případ Leonida Volkova, blízkého poradce zesnulého lídra ruské opozice Alexeje Navalného. Volkova u jeho domu v litevském Vilniusu kladivem napadl neznámý útočník, zlomil mu levou ruku a pohmoždil levou nohu.
Podle analýzy jednotlivé útoky nejčastěji páchají muži ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Jde například o manuální pracovníky, nezaměstnané nebo zadlužené lidi, často pocházející z východní Evropy. „Hlavní motivací pro ně je finanční odměna, od sedmi eur za graffiti až po tisíce eur za útoky na infrastrukturu,“ sdělili autoři analýzy. Až 89 procent pachatelů jednalo v malých skupinách přátel nebo příbuzných.
Zpráva také vyzývá země Evropské unie, aby do svých rozpočtů na obranu zahrnuly významnější investice do vnitřní bezpečnosti, třeba na posílení policie, zpravodajských služeb, soudnictví či celních a finančních orgánů. Doporučuje rozšířit téma hybridních hrozeb o nelegální financování, obcházení sankcí a zločinecké sítě. Autoři zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem a vybudovat stabilní mechanismy zahrnující finanční instituce, pojišťovny, logistické společnosti a sektory náchylné k pašování.
