Navalnyj byl otráven, uvedla jeho žena

Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na Telegramu vdova po opozičním předákovi Julija Navalná. Dlouholetý kritik ruského vůdce Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci už dříve tvrdili, že byl zavražděn. Podle ruských úřadů byla jeho smrt přirozená.

„V únoru 2024 se nám podařilo získat, přepravit za hranice a předat laboratoři jedné ze západních zemí Alexejovy biologické materiály,“ uvedla nyní Navalná. „Před několika měsíci jsem se dozvěděla, že výsledky jsou k dispozici a už dvě laboratoře ze dvou zemí nezávisle na sobě došly k závěru, že Alexej byl otráven,“ napsala jeho manželka.

Konkrétní jed nebo chemickou látku nezmínila, nezveřejnila ani detaily o laboratorních analýzách či zmíněných zemích. Ve svém příspěvku naopak vyzvala k tomu, aby laboratoře zveřejnily výsledky analýz a „čím přesně byl otráven“.

„Občan Ruska byl zavražděn. Zavražděn na území Ruska. Veškeré důkazy se také nacházejí tam. Neexistují právní základy k zahájení a vedení trestního řízení v západních zemích,“ dodala. Navalná podle agentury Reuters naznačila, že pravda o smrti jejího muže je pro některé politiky na Západě nepříjemná.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v odpovědi na otázku CNN uvedl, že o prohlášení Navalné nic neví, a proto se k němu nemůže vyjádřit. Podle jeho slov to nemůže ovlivnit politickou situaci v Rusku ani pokusy o mírové urovnání v rusko-ukrajinské válce.

Výpovědi zaměstnanců věznice

Manželka zesnulého opozičníka zároveň publikovala video, kde hovoří o okolnostech smrti svého muže, jak je rekonstruovali jeho spolupracovníci. Zmínila výpovědi pěti zaměstnanců věznice, které podle ní poskytují přibližný obraz situace, obsahují však nesrovnalosti. Uvedla, že 3. února začal její muž pociťovat bolesti v noze, ale v trestanecké kolonii mu prý změřili tlak a teplotu. Dva dny před jeho smrtí ho podle Navalné umístili na samotku.

V den jeho smrti, 16. února, si podle ní Navalnyj znovu stěžoval na bolest v noze. Po obědě ho stráž vyvedla do vězeňského prostoru na čerstvý vzduch, kde se mu podle Navalné udělalo špatně, načež ho odvedli do cely. „Alexej si lehl na zem, přitáhl si kolena k břichu a začal sténat bolestí. Řekl, že ho pálí na hrudi a v břiše, pak začal zvracet,“ uvedla jeho žena.

Podle výpovědi jednoho z pracovníků věznice měl křeče, pokračovala Navalná, podle níž pak stráž nechala opozičníka v cele. Když se vrátil z oběda vedoucí zdravotnické služby, přenesli ho do zdravotnické místnosti a když ho uložili na lůžko, byl prý už v bezvědomí. Poté podle Navalné zavolali sanitku a začali ho resuscitovat, oživit se opozičníka pokoušeli i zdravotníci záchranné služby, ale bez úspěchu.

„Křeče mohou naznačovat otravu,“ domnívá se vdova po Navalném, která také označila za podezřelé, že nejsou k dispozici videozáznamy z posledního dne, kdy byl její muž ještě na živu. Uvedla, že ho do té doby neustále natáčelo množství bezpečnostních kamer v kolonii. „Zřejmě je na těchto záznamech něco, co se neshoduje s oficiální verzí,“ prohlásila.

Putinův kritik

Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a kritizoval Putinův režim, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten to odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Loni v únoru zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii v Charpu na Sibiři ve věku 47 let. Podle slov Navalné se přesun do města připravoval dlouho – šéf Federální vězeňské služby Arkadij Gostěv kolonii navštívil dvakrát, a to v dubnu a prosinci 2023, tedy krátce předtím, než tam byl Navalnyj převezen. „Co ho (Gostěva) tak přitahovalo na této vzdálené, uzavřené kolonii s nejpřísnějšími podmínkami? Možná to, že tam nic a nikdo nezabrání dotáhnout věc do konce. A oni to dotáhli,“ prohlásila Navalná.

Podle ruských úřadů Navalnyj zemřel v důsledku kombinace onemocnění a arytmie, píše ruská služba BBC. Jeho rodina a spojenci to odmítají a tvrdí, že byl zabit na příkaz Kremlu. Putin loni označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven ho předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se nikdy nevrátí do Ruska.

Ruské úřady od jeho smrti zintenzivnily tažení proti jeho spojencům a členům rodiny, jako extremistku označily jeho vdovu Juliju, Navalného právníky odsoudily na roky do vězení. Navalná, která žije v exilu, po smrti svého muže slíbila, že bude pokračovat v jeho práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 55 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...