Navalnyj byl otráven, uvedla jeho žena

Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na Telegramu vdova po opozičním předákovi Julija Navalná. Dlouholetý kritik ruského vůdce Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci už dříve tvrdili, že byl zavražděn. Podle ruských úřadů byla jeho smrt přirozená.

„V únoru 2024 se nám podařilo získat, přepravit za hranice a předat laboratoři jedné ze západních zemí Alexejovy biologické materiály,“ uvedla nyní Navalná. „Před několika měsíci jsem se dozvěděla, že výsledky jsou k dispozici a už dvě laboratoře ze dvou zemí nezávisle na sobě došly k závěru, že Alexej byl otráven,“ napsala jeho manželka.

Konkrétní jed nebo chemickou látku nezmínila, nezveřejnila ani detaily o laboratorních analýzách či zmíněných zemích. Ve svém příspěvku naopak vyzvala k tomu, aby laboratoře zveřejnily výsledky analýz a „čím přesně byl otráven“.

„Občan Ruska byl zavražděn. Zavražděn na území Ruska. Veškeré důkazy se také nacházejí tam. Neexistují právní základy k zahájení a vedení trestního řízení v západních zemích,“ dodala. Navalná podle agentury Reuters naznačila, že pravda o smrti jejího muže je pro některé politiky na Západě nepříjemná.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v odpovědi na otázku CNN uvedl, že o prohlášení Navalné nic neví, a proto se k němu nemůže vyjádřit. Podle jeho slov to nemůže ovlivnit politickou situaci v Rusku ani pokusy o mírové urovnání v rusko-ukrajinské válce.

Výpovědi zaměstnanců věznice

Manželka zesnulého opozičníka zároveň publikovala video, kde hovoří o okolnostech smrti svého muže, jak je rekonstruovali jeho spolupracovníci. Zmínila výpovědi pěti zaměstnanců věznice, které podle ní poskytují přibližný obraz situace, obsahují však nesrovnalosti. Uvedla, že 3. února začal její muž pociťovat bolesti v noze, ale v trestanecké kolonii mu prý změřili tlak a teplotu. Dva dny před jeho smrtí ho podle Navalné umístili na samotku.

V den jeho smrti, 16. února, si podle ní Navalnyj znovu stěžoval na bolest v noze. Po obědě ho stráž vyvedla do vězeňského prostoru na čerstvý vzduch, kde se mu podle Navalné udělalo špatně, načež ho odvedli do cely. „Alexej si lehl na zem, přitáhl si kolena k břichu a začal sténat bolestí. Řekl, že ho pálí na hrudi a v břiše, pak začal zvracet,“ uvedla jeho žena.

Podle výpovědi jednoho z pracovníků věznice měl křeče, pokračovala Navalná, podle níž pak stráž nechala opozičníka v cele. Když se vrátil z oběda vedoucí zdravotnické služby, přenesli ho do zdravotnické místnosti a když ho uložili na lůžko, byl prý už v bezvědomí. Poté podle Navalné zavolali sanitku a začali ho resuscitovat, oživit se opozičníka pokoušeli i zdravotníci záchranné služby, ale bez úspěchu.

„Křeče mohou naznačovat otravu,“ domnívá se vdova po Navalném, která také označila za podezřelé, že nejsou k dispozici videozáznamy z posledního dne, kdy byl její muž ještě na živu. Uvedla, že ho do té doby neustále natáčelo množství bezpečnostních kamer v kolonii. „Zřejmě je na těchto záznamech něco, co se neshoduje s oficiální verzí,“ prohlásila.

Putinův kritik

Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a kritizoval Putinův režim, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten to odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Loni v únoru zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii v Charpu na Sibiři ve věku 47 let. Podle slov Navalné se přesun do města připravoval dlouho – šéf Federální vězeňské služby Arkadij Gostěv kolonii navštívil dvakrát, a to v dubnu a prosinci 2023, tedy krátce předtím, než tam byl Navalnyj převezen. „Co ho (Gostěva) tak přitahovalo na této vzdálené, uzavřené kolonii s nejpřísnějšími podmínkami? Možná to, že tam nic a nikdo nezabrání dotáhnout věc do konce. A oni to dotáhli,“ prohlásila Navalná.

Podle ruských úřadů Navalnyj zemřel v důsledku kombinace onemocnění a arytmie, píše ruská služba BBC. Jeho rodina a spojenci to odmítají a tvrdí, že byl zabit na příkaz Kremlu. Putin loni označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven ho předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se nikdy nevrátí do Ruska.

Ruské úřady od jeho smrti zintenzivnily tažení proti jeho spojencům a členům rodiny, jako extremistku označily jeho vdovu Juliju, Navalného právníky odsoudily na roky do vězení. Navalná, která žije v exilu, po smrti svého muže slíbila, že bude pokračovat v jeho práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Prezident Donald Trump USA obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou amerických zpravodajských služeb a jak upozornil list The New York Times (NYT), vlastnictví údajů, o kterých Trump mluvil, by Číně neumožnilo s hlasy manipulovat. Trump dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10AktualizovánoPrávě teď

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 9 mminutami

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 41 mminutami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 1 hhodinou

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 4 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.