Guterres vyzval Putina k míru, za setkání ale čelí kritice

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

„Všeobecně platí, že potřebujeme mír. Potřebujeme mír na Ukrajině,“ citovala televize SkyNews Guterresovo prohlášení adresované Putinovi před ostatními zástupci rozvíjejících se zemí sdružených v uskupení BRICS.

K mírovým plánům předtím vyzval například čínský prezident Si Ťin-pching, který patří k Putinovým spojencům. Podle Guterrese by šéf Kremlu měl souhlasit s mírovou dohodou v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN.

Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a na další den média avizovala jeho setkání s Putinem. S ruským prezidentem si ve čtvrtek generální tajemník OSN potřásl rukou a poté k šéfovi Kremlu a dalším účastníkům summitu promluvil.

Později večer po skončení summitu se Putin s Guterresem sešli při dvoustranné schůzce. Kreml na sociální síti Telegram k bilaterálnímu jednání bez dalších podrobností zveřejnil video, na kterém si šéf OSN s ruským vládcem potřásají pravicemi a pózují fotografům. S šéfem Kremlu se Guterres setkal poprvé od dubna 2022.

Úřad mluvčího generálního tajemníka OSN v New Yorku poté vydal prohlášení, podle nějž Guterres Putinovi sdělil, že vpád na Ukrajinu představuje porušení mezinárodního práva. Generální tajemník OSN „zopakoval svůj postoj, že ruská invaze na Ukrajinu je porušením Charty OSN a mezinárodního práva“, uvádí se v prohlášení.

Kyjev se nicméně proti Guterresově cestě do Ruska ostře ohradil. „Generální tajemník OSN odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Přijal naopak pozvání do Kazaně od válečného zločince Putina,“ citoval The Guardian postoj Ukrajiny, která čelí otevřené ruské invazi.

Pochopení pro Guterrese nenašla ani Julija Navalná. „Je třetí rok války a generální tajemník OSN si podává ruku s vrahem,“ uvedla na síti X vdova po předákovi ruské opozice.

Na Putina je stále vydaný zatykač

Šéf OSN Guterres se s Putinem sešel i přes to, že je na šéfa Kremlu stále vydaný zatykač Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, který je stálým soudním orgánem a zaplňuje tak mezeru v trestním soudnictví OSN.

Soud zahájil stíhání Putina a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou v březnu minulého roku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Ruské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...