Guterres vyzval Putina k míru, za setkání ale čelí kritice

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

„Všeobecně platí, že potřebujeme mír. Potřebujeme mír na Ukrajině,“ citovala televize SkyNews Guterresovo prohlášení adresované Putinovi před ostatními zástupci rozvíjejících se zemí sdružených v uskupení BRICS.

K mírovým plánům předtím vyzval například čínský prezident Si Ťin-pching, který patří k Putinovým spojencům. Podle Guterrese by šéf Kremlu měl souhlasit s mírovou dohodou v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN.

Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a na další den média avizovala jeho setkání s Putinem. S ruským prezidentem si ve čtvrtek generální tajemník OSN potřásl rukou a poté k šéfovi Kremlu a dalším účastníkům summitu promluvil.

Později večer po skončení summitu se Putin s Guterresem sešli při dvoustranné schůzce. Kreml na sociální síti Telegram k bilaterálnímu jednání bez dalších podrobností zveřejnil video, na kterém si šéf OSN s ruským vládcem potřásají pravicemi a pózují fotografům. S šéfem Kremlu se Guterres setkal poprvé od dubna 2022.

Úřad mluvčího generálního tajemníka OSN v New Yorku poté vydal prohlášení, podle nějž Guterres Putinovi sdělil, že vpád na Ukrajinu představuje porušení mezinárodního práva. Generální tajemník OSN „zopakoval svůj postoj, že ruská invaze na Ukrajinu je porušením Charty OSN a mezinárodního práva“, uvádí se v prohlášení.

Kyjev se nicméně proti Guterresově cestě do Ruska ostře ohradil. „Generální tajemník OSN odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Přijal naopak pozvání do Kazaně od válečného zločince Putina,“ citoval The Guardian postoj Ukrajiny, která čelí otevřené ruské invazi.

Pochopení pro Guterrese nenašla ani Julija Navalná. „Je třetí rok války a generální tajemník OSN si podává ruku s vrahem,“ uvedla na síti X vdova po předákovi ruské opozice.

Na Putina je stále vydaný zatykač

Šéf OSN Guterres se s Putinem sešel i přes to, že je na šéfa Kremlu stále vydaný zatykač Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, který je stálým soudním orgánem a zaplňuje tak mezeru v trestním soudnictví OSN.

Soud zahájil stíhání Putina a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou v březnu minulého roku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Ruské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...