Si Ťin-pching varoval před eskalací bojů na Ukrajině

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident. Vyjádřil se také k situaci v Pásmu Gazy, kde vyzval k ukončení bojů. „Musíme usilovat o co nejrychlejší příměří, ukončit zabíjení a vyvinout neúnavné úsilí o dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého řešení palestinské otázky,“ prohlásil.

Indický premiér Naréndra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Peking ani Dillí dodnes neodsoudily Rusko za plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila v únoru 2022. Čína sice spolu s Brazílií předložila mírový plán, ten ale Kyjev odmítl, připomněla agentura AP.

Ve společném prohlášení země BRICS uvedly, že jsou hluboce znepokojeny „nezákonnými sankcemi“ a jejich dopady na globální ekonomiku, a také pokračujícími konflikty na Blízkém východě a v severní Africe. Vzaly rovněž na vědomí „národní návrhy“ na zprostředkování v ukrajinském konfliktu, nejmenovaly však, o které země se jedná, uvedla agentura Reuters.

Generální tajemník OSN António Guterres
Zdroj: Reuters/Alexey Filippov/BRICS

„Přijal pozvání od válečného zločince“

Kazaňského summitu se ve čtvrtek zúčastní i generální tajemník OSN Guterres, setká se s Putinem. Toto rozhodnutí již v pondělí ostře odsoudilo ukrajinské ministerstvo zahraničí a poznamenalo, že mírového summitu ve Švýcarsku se nezúčastnil.

„Generální tajemník OSN odmítl pozvání Ukrajiny na první Globální mírový summit ve Švýcarsku. Přijal však pozvání do Kazaně od válečného zločince Putina. Jedná se o špatnou volbu, která neprospívá věci míru. Pouze poškozuje pověst OSN,“ uvedlo ministerstvo v příspěvku na síti X.

Červnový mírový summit ve švýcarském horském středisku odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a hledal způsob, jak konflikt ukončit. Guterres tehdy sdělil, že se setkání nezúčastní, OSN však zastoupena byla.

Guterresův mluvčí v předvečer návštěvy Ruska ujišťoval, že generální tajemník při jednání s Putinem potvrdí své „dobře známé stanovisko vůči válce na Ukrajině a spravedlivému míru, založenému na chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích OSN“.

Mluvčí také řekl, že návštěvy summitů BRICS jsou pro Guterrese běžné, dříve se zúčastnil summitu v Jižní Africe, dodala BBC. Připomněla, že generální tajemník OSN po předchozí návštěvě Ruska v dubnu 2022 a jednání s Putinem navštívil Kyjev, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Cestu generálního tajemníka OSN do Kazaně kritizovaly také Estonsko a Litva.

K BRICS se chtějí připojit tři desítky zemí, tvrdí Putin

V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska.

Putin ve středu na summitu oznámil, že více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se ke skupině rozvíjejících se ekonomik. Uvedl, že skupina při vrcholné schůzce bude jednat o svém rozšíření, které by se ale nemělo projevit ve snížení efektivity uskupení.

„Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl Putin podle ruské státní agentury TASS na úvod jednání.

Vznikne společná obilná burza?

Putin také navrhl vznik obilné burzy, která by později mohla být rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. „Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik obilné burzy BRICS,“ zdůvodnil to.

Šéf Kremlu prohlásil, že burza „přispěje k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny, vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“. Dodal, že uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin.

Oddělená platforma by podle ruského vůdce mohla vzniknout pro obchod s drahými kovy a diamanty. Putin se rovněž vyslovil pro vznik investiční platformy zemí BRICS, což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy, a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního Jihu. Vyzval také k vytvoření aliance pro umělou inteligenci s cílem regulovat a stanovit etické normy pro odvětví AI.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kvůli zranění jen prostřednictvím videokonference, zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Poukázal přitom na to, že Nová rozvojová banka skupiny byla navržena jako alternativa vůči tomu, co označil jako selhávající brettonwoodské instituce (Světová banka a Mezinárodní měnový fond).

Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi skupiny uvítal indický premiér Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového hrubého domácího produktu.

Reuters: Platební systém se významně neposunul

Zveřejněná společná deklarace ale podle agentury Reuters naznačuje, že zemím BRICS se projekt výstavby alternativního platebního systému na summitu nepodařilo významně posunout kupředu. „Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear, iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity BRICS,“ zní prohlášení, které rovněž nijak nezmiňuje pozici amerického dolaru coby preferované měny pro transakce na mezinárodních trzích.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa prohlásil, že skupina má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku a kazaňský summit je příležitostí k vytvoření spravedlivějšího světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 3 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 5 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...