Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.
Laschet, který je zároveň předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU), a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Söder dosud k žádnému společnému rozhodnutí nedospěli. Za oba uchazeče se postavilo vedení obou sesterských stran, Söder ale získal podporu řady poslanců CDU a v jeho prospěch hovoří i průzkumy veřejného mínění.
Laschet se Söderem tento týden slíbili, že otázku kandidatury vyřeší do jednoho týdne ve vzájemné úctě. Straníci se ale kvůli pokračujícímu patu obávají, že spor může přerůst v hlubší rozkol uvnitř unie. Část poslanců ze sněmovní frakce CDU/CSU, která je společným parlamentním grémiem obou stran, začala proto ve čtvrtek sbírat podpisy pro možné úterní hlasování.
Silné stránky kandidátů
V programovém zaměření není mezi oběma kandidáty velký rozdíl, ale liší se ve dvou podstatných ukazatelích. „Jde o výkony před televizními kamerami, tedy kdo dokáže lépe přesvědčit veřejnost prostřednictvím médií, a o to, jak si kdo vedl v průběhu koronavirové epidemie,“ řekl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. V obou disciplinách Söder jasně poráží soupeře, dodal.
Důležité také může být, ke komu se přikloní končící kancléřka Angela Merkelová. Ta sice zatím zaujímá neutrální postoj, ale přirozeně má blíž k Laschetoví, protože je to předseda její strany. „Navíc je to v podstatě její člověk, je vůči ní loajální, symbolizuje kontinuitu s její érou,“ řekl Jonáš. Podle něj je tak kancléřka nepochybně na Laschetově straně, ale nechává si otevřená zadní vrátka. „Na konec se zřejmě zapojí do volební kampaně, která má vyvrcholit zářijovými volbami,“ soudí zpravodaj.
Hlasování jako poslední možnost
Komentátoři i unie hlasování označují za poslední možnost, naposledy se k němu frakce uchýlila v roce 1979. Tehdy podporu poslanců a tím i kancléřskou kandidaturu získal předseda CSU Franz Josef Strauss, proti kterému stál šéf CDU Helmut Kohl. V následných parlamentních volbách v roce 1980 sice Strauss dovedl unii k vítězství, vládu ale sestavili opět sociální demokraté (SPD) s liberály (FDP). O dva roky později se koalice rozpadla a kancléřství se ujal Kohl.
Podobně jako v roce 1980 i nyní unii hrozí, že i přes vítězné volby nebude CDU/CSU schopná sestavit vládu. Kancléřem by se tak mohl stát zatím nevybraný kandidát Zelených, který by vládl společně s SPD a FDP.
Průzkumy navíc naznačují, že s Laschetem bude mít unie méně nadějí na úspěch než se Söderem. Podle sondáže televize ARD za lepšího kandidáta na kancléře považuje Södera nehledě na stranickou příslušnost 44 procent respondentů, u voličů CDU/CSU je to dokonce 72 procent. Lascheta by jako kancléře chtělo 15 procent respondentů, respektive 17 procent respondentů z řadu CDU/CSU.
