Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.
Když v červenci přebírala čestný doktorát na americké Univerzitě Johnse Hopkinse, prohlásila s odkazem na svou budoucnost po odchodu z politiky, že si nejprve dopřeje pauzu a nebude přijímat žádná pozvání.
Připustila také, že „přehodit výhybku“ z kolotoče politických rozhodnutí pro ni nebude jednoduché. Ale „pak mě velmi rychle napadne, že už to teď dělá někdo jiný. A to se mi, myslím, bude moc líbit,“ dodala končící kancléřka.
Dále řekla, že bude ve svém nově nabytém volném čase chtít popřemýšlet, „co mě tak vlastně zajímá“, neboť k tomu měla v uplynulých šestnácti letech málo času. „A pak si možná zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože jsem unavená, pak se trochu prospím a pak uvidíme, kde se vynořím,“ konstatovala Merkelová v červenci.
V listopadu pak politička, která vystudovala fyziku, vyloučila, že by se vrátila ke kariéře vědkyně. „Dokážu si představit, že se pravidelně vyjadřuji k propojení naší prosperity s výzkumem a inovacemi, ale jsem si jistá, že nebudu dělat žádnou vědeckou práci,“ řekla tehdy agentuře Reuters.
V minulosti se spekulovalo i o tom, že by se mohla stát generální tajemnicí OSN, na což ale opakovaně odvětila, že neplánuje působení v žádné mezinárodní organizaci.
Přechod k byznysu je složitější
Mnozí předchůdci Merkelové zamířili po skončení do soukromé sféry. Sociálnědemokratický exkancléř Helmut Schmidt byl spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit a oblíbeným řečníkem. Konzervativec Helmut Kohl založil po odchodu do politického důchodu poradenskou společnost a působil jako poradce a lobbista.
Pravděpodobně nejznámější a kontroverzní je případ sociálního demokrata Gerharda Schrödera. Po konci v politice zamířil do křesla předsedy dozorčí rady společnosti Nord Stream, která provozuje stejnojmenný plynovod a jejímž většinovým vlastníkem je ruský Gazprom. Za vybudování Nord Streamu se přitom zasazoval už jako kancléř. Schröder působil i v čele dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.
Pokud by však chtěla i Merkelová přejít do byznysu, neměla by už tak volné pole působnosti jako její předchůdci. Zákon nyní stanoví, že bývalí členové vlády se musejí nejprve optat u kancléřství, zda jejich činnost „neškodí veřejným zájmům“. Vláda má pro tyto případy k ruce etickou komisi a v případě pochybností je možné uložit čekací lhůtu až osmnáct měsíců.
Merkelová jako detektiv
Nejasnosti kolem budoucnosti Merkelové zavdávají příčinu i o něco méně vážně myšleným „spekulacím“. Autor detektivek David Safier ve své knize Miss Merkel: Mord in der Uckermarck (Slečna Merkelová: Vražda v Ukerské marce) vylíčil političku jako důchodkyni, která se přestěhovala na braniborský venkov a svůj volný čas dělí mezi pečení a výlety.
Strašně se při tom nudí, což změní až vražda místního šlechtice. Bývalá kancléřka ji začne vyšetřovat, a to se zápalem blízkým Slečně Marplové z románů Agathy Christie. Komediální detektivka, která v Německu vyšla letos, se stala bestsellerem.
Příběh využívá některé známé skutečnosti ze života Merkelové. Politička a její manžel skutečně vlastní chalupu v okrese Uckermark v Braniborsku a rádi chodí po horách. V románu má exkancléřka mopslíka Putina, což je zřejmě narážka na její strach ze psů, který v minulosti zneužil právě šéf Kremlu, když na společnou schůzku pustil svého labradora.
Kancelář v Berlíně
Ve skutečnosti se však Merkelová na chatu do Braniborska přinejmenším prozatím asi stěhovat nebude. Její manžel, kvantový chemik Joachim Sauer, totiž stále působí jako vědecký pracovník na berlínské Humboldtově univerzitě, kde má smlouvu minimálně do příštího roku. Je tak pravděpodobné, že i exkancléřka v hlavním městě ještě nějakou dobu zůstane.
Jisté je jen to, že i po odchodu z politiky bude mít Merkelová svou kancelář, na kterou má podle zákona nárok. Sídlit bude na třídě Unter den Linden na adrese, kde v minulosti úřadovala východoněmecká ministryně školství Margot Honeckerová či bývalý šéf CDU a kancléř Helmut Kohl.
Merkelová bude mít k dispozici sedmičlenný personál a dva řidiče, což někteří politici kritizovali jako příliš. Hospodářský výbor Spolkového sněmu před dvěma lety rozhodl, že budoucí kancléři a prezidenti by měli mít k dispozici kancelář s maximálně pěti spolupracovníky. Tato změna se nicméně Merkelové netýká a příslušný výbor Spolkového sněmu její žádost schválil. Kromě kanceláře má doživotní nárok i na ochranku či služební auto.
