„Uvidíme, kde se vynořím.“ O budoucnosti Merkelové se toho ví málo, jasno má jen autor detektivek

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Když v červenci přebírala čestný doktorát na americké Univerzitě Johnse Hopkinse, prohlásila s odkazem na svou budoucnost po odchodu z politiky, že si nejprve dopřeje pauzu a nebude přijímat žádná pozvání.

Připustila také, že „přehodit výhybku“ z kolotoče politických rozhodnutí pro ni nebude jednoduché. Ale „pak mě velmi rychle napadne, že už to teď dělá někdo jiný. A to se mi, myslím, bude moc líbit,“ dodala končící kancléřka.

Dále řekla, že bude ve svém nově nabytém volném čase chtít popřemýšlet, „co mě tak vlastně zajímá“, neboť k tomu měla v uplynulých šestnácti letech málo času. „A pak si možná zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože jsem unavená, pak se trochu prospím a pak uvidíme, kde se vynořím,“ konstatovala Merkelová v červenci.

V listopadu pak politička, která vystudovala fyziku, vyloučila, že by se vrátila ke kariéře vědkyně. „Dokážu si představit, že se pravidelně vyjadřuji k propojení naší prosperity s výzkumem a inovacemi, ale jsem si jistá, že nebudu dělat žádnou vědeckou práci,“ řekla tehdy agentuře Reuters.

V minulosti se spekulovalo i o tom, že by se mohla stát generální tajemnicí OSN, na což ale opakovaně odvětila, že neplánuje působení v žádné mezinárodní organizaci.

Přechod k byznysu je složitější

Mnozí předchůdci Merkelové zamířili po skončení do soukromé sféry. Sociálnědemokratický exkancléř Helmut Schmidt byl spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit a oblíbeným řečníkem. Konzervativec Helmut Kohl založil po odchodu do politického důchodu poradenskou společnost a působil jako poradce a lobbista.

Pravděpodobně nejznámější a kontroverzní je případ sociálního demokrata Gerharda Schrödera. Po konci v politice zamířil do křesla předsedy dozorčí rady společnosti Nord Stream, která provozuje stejnojmenný plynovod a jejímž většinovým vlastníkem je ruský Gazprom. Za vybudování Nord Streamu se přitom zasazoval už jako kancléř. Schröder působil i v čele dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.

Pokud by však chtěla i Merkelová přejít do byznysu, neměla by už tak volné pole působnosti jako její předchůdci. Zákon nyní stanoví, že bývalí členové vlády se musejí nejprve optat u kancléřství, zda jejich činnost „neškodí veřejným zájmům“. Vláda má pro tyto případy k ruce etickou komisi a v případě pochybností je možné uložit čekací lhůtu až osmnáct měsíců.

Merkelová jako detektiv

Nejasnosti kolem budoucnosti Merkelové zavdávají příčinu i o něco méně vážně myšleným „spekulacím“. Autor detektivek David Safier ve své knize Miss Merkel: Mord in der Uckermarck (Slečna Merkelová: Vražda v Ukerské marce) vylíčil političku jako důchodkyni, která se přestěhovala na braniborský venkov a svůj volný čas dělí mezi pečení a výlety.

Strašně se při tom nudí, což změní až vražda místního šlechtice. Bývalá kancléřka ji začne vyšetřovat, a to se zápalem blízkým Slečně Marplové z románů Agathy Christie. Komediální detektivka, která v Německu vyšla letos, se stala bestsellerem. 

Příběh využívá některé známé skutečnosti ze života Merkelové. Politička a její manžel skutečně vlastní chalupu v okrese Uckermark v Braniborsku a rádi chodí po horách. V románu má exkancléřka mopslíka Putina, což je zřejmě narážka na její strach ze psů, který v minulosti zneužil právě šéf Kremlu, když na společnou schůzku pustil svého labradora.

Kancelář v Berlíně

Ve skutečnosti se však Merkelová na chatu do Braniborska přinejmenším prozatím asi stěhovat nebude. Její manžel, kvantový chemik Joachim Sauer, totiž stále působí jako vědecký pracovník na berlínské Humboldtově univerzitě, kde má smlouvu minimálně do příštího roku. Je tak pravděpodobné, že i exkancléřka v hlavním městě ještě nějakou dobu zůstane.

Jisté je jen to, že i po odchodu z politiky bude mít Merkelová svou kancelář, na kterou má podle zákona nárok. Sídlit bude na třídě Unter den Linden na adrese, kde v minulosti úřadovala východoněmecká ministryně školství Margot Honeckerová či bývalý šéf CDU a kancléř Helmut Kohl.

Merkelová bude mít k dispozici sedmičlenný personál a dva řidiče, což někteří politici kritizovali jako příliš. Hospodářský výbor Spolkového sněmu před dvěma lety rozhodl, že budoucí kancléři a prezidenti by měli mít k dispozici kancelář s maximálně pěti spolupracovníky. Tato změna se nicméně Merkelové netýká a příslušný výbor Spolkového sněmu její žádost schválil. Kromě kanceláře má doživotní nárok i na ochranku či služební auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
11:01Aktualizovánopřed 49 mminutami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 1 hhodinou

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
05:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 2 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 3 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 4 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
12:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 6 hhodinami
Načítání...