Německá sociální demokracie na sjezdu schválila koaliční dohodu se Zelenými a liberály

Německá sociální demokracie (SPD) na sobotním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s ní souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranické volby oznámí v pondělí.

Pro koaliční smlouvu hlasovalo 98,8 procenta delegátů. Pokud souhlas vysloví i Zelení a liberálové, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu Scholze kancléřem ve středu 8. prosince.

Trojice stran se v koaliční smlouvě dohodla, že posílí rozvoj produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Nulové emise skleníkových plynů chce koalice do roku 2045. SPD, Zelení a FDP plánují velké investice do zdravotnictví, digitalizace a bydlení, přejí si posílit pravomoci Evropského parlamentu, prohloubit integraci Evropské unie a jednat konstruktivně s Ruskem i Čínou.

Scholz v sobotním projevu před hlasováním označil za mimořádné, že SPD nyní může zahájit novou cestu k budoucnosti Německa. Změnu po šestnáctileté vládě dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové přirovnal k roku 1969, kdy sociální demokrat poprvé usedl do tohoto křesla. Tehdy to byl Willy Brandt, který ukončil poválečnou nepřetržitou vládu konzervativních kancléřů.

„O mě nejde, jde o vás a o váš lepší život,“ řekl Scholz o své budoucí vládě. „Chceme lepší podmínky pro naše děti, pojištění, důchody, chceme stavět byty,“ řekl. Zdůraznil, že je třeba začít s náročnými projekty, které přesahují horizont současného desetiletí. Jako příklad zmínil reakci na změny klimatu, rozvoj železnice a digitalizaci.

Scholz na sjezdu, kterého se straníci až na výjimky zúčastnili digitálně, hovořil také o pandemii covidu-19. Prohlásil, že rozsáhlá omezení pro lidi bez aplikované vakcíny jsou pochopitelná a správná, protože populace není stále dostatečně proočkovaná. „Většina obyvatel očkování má. Stále to ale není dost. Proto musíme s pandemií nadále bojovat,“ sdělil. V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, je zatím vakcinováno 68,9 procenta lidí.

SPD se za týden sejde znovu, tentokrát k řádnému sjezdu, na kterém zvolí nové předsednické duo. Tím se má stát stávající spolupředsedkyně Saskia Eskenová a současný generální tajemník Lars Klingbeil, který nahradí dosavadního spolupředsedu Norberta Waltera-Borjanse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 44 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...