Německý prezident Steinmeier obhájí mandát. Podpoří ho vládní koalice i CDU/CSU

Únorovému znovuzvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem nestojí nic v cestě. Podporu mu ve středu v den jeho 66. narozenin vyslovila konzervativní unie CDU/CSU. Předseda CDU Armin Laschet po jednání se sesterskou bavorskou CSU prohlásil, že vedení unie se jednomyslně rozhodlo postavit za Steinmeiera. CDU/CSU je největší opoziční politickou silou v Německu. Prezident má rovněž jisté hlasy vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).

„Demokracie neznamená jen podporu vlastním zájmům,“ nechal se slyšet Laschet na úvod prohlášení, ve kterém Steinmeierovi pogratuloval k narozeninám. Řekl rovněž, že Steinmeiera, který vzešel z řad sociálních demokratů, unie na prezidentský post spolunavrhovala v roce 2017, kdy byl poprvé zvolen.

Tehdy byla unie hlavní vládní stranou v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. „Vedení CDU/CSU nyní jednomyslně podpořilo Steinmeierovo znovuzvolení,“ potvrdil Laschet. Rovněž uvedl, že Steinmeier je vášnivým demokratem, který se v prezidentském křesle o Německo velmi zasloužil.

„Steinmeier má zásluhy o naši zemi,“ připojil předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder. „Věříme, že bude i nadále vést svůj úřad stejným způsobem, kdy dobře zastupoval Německo v zahraničí a doma působil jako sjednocující článek,“ dodal.

Söder: Německo potřebuje stabilitu

„Teoreticky by bylo snadné vystoupit s vlastním protikandidátem, v této neklidné a rozbouřené době by to ale byl špatný signál,“ prohlásil Söder. Poznamenal, že unie má osobnosti, které by mohly význačný ústavní post zastávat, ale v době pandemie nemoci covid-19 a nastupující vlny koronavirové varianty omikron potřebuje Německo stabilitu.

„Od politiků si tato doba žádá suverenitu a tuto suverenitu chceme ukázat nejen tím, že nepostavíme vlastního kandidáta či kandidátku, ale že se zcela vědomě rozhodneme a doporučíme znovuzvolit Franka-Waltera Steinmeiera,“ dodal.

Po zářijových parlamentních volbách, ve kterých se o kancléřský úřad za unii místo Merkelové ucházel Laschet, skončila CDU/CSU druhá s historicky nejhorším výsledkem. Vlády se tak ujal jako kancléř sociální demokrat Olaf Scholz.

Německá média proto spekulovala, že unie by se mohla pokusit zabránit tomu, aby Steinmeier získal druhé funkční období. V úterý ale současného prezidenta podpořili Zelení, čímž si Steinmeier zajistil dostatek hlasů ke znovuzvolení. Komentátoři následně uváděli, že unie za takové situace protikandidáta nepostaví.

Steinmeier by měl většinovou podporu i bez CDU/CSU

Prezidenta v Německu volí Spolkové shromáždění, které tvoří 736 poslanců Spolkového sněmu a stejný počet zástupců spolkových zemí. Tento ústavní orgán, který se schází jen kvůli prezidentské volbě, bude o hlavě státu hlasovat v neděli 13. února.

Propočet agentury DPA uvádí, že vládní koalice bude mít mezi 1472 členy shromáždění 776 hlasů, což je samo o sobě postačující pro zvolení hned v prvním kole. Dodatečná podpora od CDU/CSU tak jistotu ke znovuzvolení Steinmeiera jen potvrzuje.

Pro první a případně druhé kolo je nezbytná absolutní většina, ve třetím kole pak zvítězí kandidát s nejvíce odevzdanými hlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled