Armin Laschet strana 2 z 2

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po patnácti letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která už nebude kandidovat v zářijových spolkových volbách, se na předvolební akci Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Berlíně jasně postavila za kandidáta konzervativní unie CDU/CSU na kancléře Armina Lascheta. Podle 67leté političky má šéf CDU díky svým lidským kvalitám schopnost stavět mosty mezi lidmi.

Přesně měsíc uplynul od nejhoršího dne ničivých záplav v západním Německu. V některých místech ještě stále odstraňují následky pohromy, která si vyžádala 180 obětí. Rekonstrukce postižených oblastí bude trvat léta a centrální vláda slibuje masivní fond obnovy.

Stejně jako v roce 2002 i letošní povodně v Německu mohou ovlivnit výsledky voleb do Spolkového sněmu, které se konají v září. Události související s povodněmi již negativně ovlivnily třeba preference předsedy Křesťanskodemokratická unie (CSU) Armina Lascheta nebo předsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové.

Záplavy si na západě Německa vyžádaly už 143 lidských životů. Bilance stoupla poté, co policie v Koblenci uvedla, že registruje nové oběti v okrese Ahrweiler, který patří k nejpostiženějším. Pravděpodobně není konečná. Ranění se počítají na stovky.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.

Němečtí Zelení v pátek zahájili třídenní sjezd, na kterém formálně potvrdí svou kandidátku na kancléřské křeslo Annalenu Baerbockovou. Kromě toho chtějí také schválit program pro zářijové parlamentní volby. Ekologická strana by po hlasování chtěla vést Německo, poslední průzkumy ale ukazují na opětovný růst popularity konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.

Německou vládní unii CDU/CSU povede do zářijových parlamentních voleb šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, potvrdil bavorský premiér a předseda sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder, který se o post volebního lídra s Laschetem ucházel. Ten bavorskému politikovi mezitím poděkoval a prohlásil, že bez spolupráce obou stran nebude možné nadcházející volby vyhrát.

Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové podpořila kandidaturu svého předsedy Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Výsledek schůzky vedení CDU ohlásil hesenský premiér Volker Bouffier. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) ale v návaznosti na to podpořila svého šéfa a bavorského premiéra Markuse Södera, který má rovněž kancléřské ambice. Nyní se oba předsedové musí dohnodnout.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

Dva týdny po neúspěchu v zemských volbách propukl naplno spor mezi vedením německé vládní strany CDU. Její bývalá šéfka a dosluhující kancléřka Angela Merkelová vyčetla současnému předsedovi Arminu Laschetovi špatné zvládání koronavirové krize. Laschet, který chce Merkelovou na podzim v kancléřské funkci nahradit, jí tvrdou kritiku oplácí.

Výsledek nedělních zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci svědčí o podlomené důvěře v politiku. Prohlásila to spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, jejíž strana je jedním z vítězů. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, jehož strana sice skončila druhá, ale kvůli propadům je považována za poraženého, označil výsledek za zklamání. Bavorský premiér Markus Söder, kterého analytici označují za možného kancléřského kandidáta konzervativní koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), hovoří o budíčku pro CDU/CSU.

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.

V sobotu si německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvolí nové vedení. O místo po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která dala funkci k dispozici už před rokem, se uchází tři muži: premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, bývalý předseda poslanců CDU Friedrich Merz a odborník strany na zahraniční politiku Norbert Röttgen. Hlavním úkolem nového předsedy bude stranu nastartovat do nového desetiletí a nasměřovat ji k dalším volebním vítězstvím. V době, kdy se s politikou pomalu loučí nejvýraznější tvář CDU posledních desítek let, Angela Merkelová.

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

O předsednictví německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se vedle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena utkají také ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Oba politici, mezi nimiž se zřejmě rozhodne, svou kandidaturu oficiálně oznámili v Berlíně.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).