Odcházející Merkelová se postavila za Lascheta, měl by se podle ní stát kancléřem

Německá kancléřka Angela Merkelová, která už nebude kandidovat v zářijových spolkových volbách, se na předvolební akci Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Berlíně jasně postavila za kandidáta konzervativní unie CDU/CSU na kancléře Armina Lascheta. Podle 67leté političky má šéf CDU díky svým lidským kvalitám schopnost stavět mosty mezi lidmi.

Pět týdnů před volbami do Spolkového sněmu se kancléřka poprvé zapojila do kampaně své strany, která v poslední době podle průzkumů poněkud ztrácí dech. Merkelová přesto podle agentury AFP vyjádřila „hluboké přesvědčení“, že Laschet, dosavadní předseda vlády nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, po ní usedne do křesla kancléře.

„Pro něj bylo vždy důležité klást do středu všeho individuální a nedělitelnou důstojnost,“ zdůraznila kancléřka a dodala, že je „hluboce přesvědčená“, že s tímto přístupem bude moci sloužit Němcům jako kancléř.

Na akci v berlínském Tempodromu kancléřka rovněž připomněla, že nadcházející volby budou první od roku 1949, v nichž úřadující šéf vlády nebude usilovat o znovuzvolení. Ze 72 let existence spolkové republiky mělo Německo více než 50 let kancléře z CDU/CSU. To by mělo být podle Merkelové popudem k usilování o to, aby další takové roky následovaly i v příštím volebním období.

Merkelová, která se po 16 letech u moci chystá opustit vrcholnou politiku, se až dosud k volbám plánovaným na 26. září vyjadřovala velmi diskrétně. Avšak po poklesu podpory konzervativců v průzkumech se nadále mimořádně populární politička snaží pro svou stranu získat body navíc.

CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) zůstávají v čele průzkumů s 22 nebo 23 procenty podpory, ale ještě před několika týdny by konzervativní unii volilo kolem 30 procent Němců a na počátku roku to bylo dokonce 36 procent.

Špičky CDU/CSU v sobotu měly útočné projevy namířené proti sociálním demokratům (SPD) a Zeleným a varující před posunem Německa doleva. „Není jedno, jak tyto volby dopadnou,“ prohlásil v Berlíně Laschet. „Budeme bojovat, já budu bojovat, seč budu moci, aby tuto zemi nepřevzali ideologové,“ slíbil kandidát na kancléře. Konzervativní unie podle něj nechce vládnout proto, že by z toho měla potěšení, „ale proto, že musíme vládnout, aby se Německo vydalo správnou cestou“. Šéf CSU a bavorský premiér Markus Söder unii vyzval k rozumné předvolební kampani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 11 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...