Němečtí Zelení na sjezdu potvrdili Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku

Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.

Sobotním hlasováním Zelení odsouhlasili nominaci Baerbockové. Tu v polovině dubna ohlásil Robert Habeck, který spolu s ní tvoří spolupředsednické duo ekologické strany. Straníci rovněž odsouhlasili, že volebními lídry se stávají oba spolupředsedové.

„Třikrát díky bez zvuku a třikrát díky se zvukem,“ prohlásila Baerbocková po technických problémech, které jí krátce po hlasování neumožnily hovořit do mikrofonu.

Pro Baerbockovou a volební vedoucí dvojici hlasovalo 98,55 procenta delegátů. Z 688 hlasujících ji podpořilo 678 delegátů, šest jich bylo proti a čtyři se zdrželi.

Krátce po dubnové nominaci Baerbockové preference Zelených prudce vzrostly a předstihly i vládní konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Merkelové, která již znovu nekandiduje a z politiky odchází. Do voleb proto unii vede Armin Laschet. V posledních týdnech se popularita ekologické strany i její kancléřské kandidátky ale opět propadá.

V průzkumu Trendbarometer televizí n-tv a RTL by Baerbockovou jako kancléřku podpořilo 21 respondentů, což je o jedenáct procentních bodů méně než krátce po její nominaci. Laschetovi by hlas dalo dvacet procent oslovených a kancléřskému kandidátovi sociálních demokratů (SPD) Olafu Scholzovi šestnáct procent. Zbývajících 43 procent respondentů by chtělo jiného kancléře.

Ve stranických preferencích si nejlépe vede unie, kterou by volilo 27 procent respondentů. Zelení by dostali 22 procent hlasů. Oproti předchozímu týdnu si CDU/CSU polepšila o dva procentní body, zatímco ekologická strana dva procentní body ztratila.

Popularita dalších stran zůstává bez větších změn, shodně po 14 procentech by získali sociální demokraté a liberálové (FDP), protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), označovaná jako populistická až krajně pravicová, má podporu devíti procent účastníků sondáže a postkomunistická Levice šesti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...