Do muniční iniciativy přispívá už jen devět zemí, řekl Pavel Financial Times

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

„Iniciativa stále funguje, ale novou obtíž představuje to, že finančně přispívá pouze devět členských států,“ řekl Pavel FT. „Tato iniciativa dodává Ukrajincům až padesát procent veškeré munice velkého kalibru, takže v tomto smyslu ji nelze snadno nahradit ničím jiným,“ dodal.

Český prezident, podle kterého se bude o iniciativě jednat i na červencovém summitu NATO v Ankaře, odmítl upřesnit, jaké země přestaly do iniciativy přispívat. Důvodem jsou podle něho bilaterální aktivity na pomoc Ukrajině.

Podle vojenského zdroje FT iniciativu nadále podporuje Německo, které patřilo mezi nejštědřejší dárce, a některé severské země. Podle zdroje FT některým státům připadá „divné přispívat do něčeho, co nemá skutečnou podporu vládních politiků ve zřizovatelské zemi“. I podle Pavla fakt, že Česko nepřispívá, nevysílá dobrý signál.

Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) uvedla, že finance od přispěvatelů přicházejí v průběhu celého roku v závislosti na schvalovacích procesech jednotlivých států.

„Fakt, že ke konci května jsou v procesu projekty s osmi donory, je přibližně stejný průběh jako v předchozích letech. Celkový počet osmnácti partnerů je agregovaný souhrn všech participujících zemí. Například v roce 2025 bylo donorů čtrnáct (včetně EU), ale vybráno bylo celkově o přibližně čtyřiapadesát procent financí více,“ dodala agentura.

Během loňské volební kampaně před parlamentními volbami Babiš pohrozil, že iniciativu týkající se dodávek munice zcela zastaví. Kritizoval ji za údajný nedostatek transparentnosti ohledně způsobu využití finančních prostředků a míry, v jaké z ní přímo profitovala společnost Czechoslovak Group (CSG).

Babišova vládní koalice, která nastoupila k moci v prosinci, nakonec souhlasila s pokračováním iniciativy. Avšak pod podmínkou, že Česko nebude finančně přispívat na nákupy munice, ale bude pokračovat s administrativním zajištěním projektu.

Babiš v samostatném rozhovoru pro FT uvedl, že jeho vláda upřednostňuje využití omezených veřejných prostředků na pomoc tuzemským občanům, kteří se v důsledku konfliktu s Íránem potýkají s vysokými účty za energie, před podporou Ukrajiny. „Nemáme peníze, takže dostáváme finance od jiných zemí a pak (munici) dodáváme,“ řekl.

Uzavřené smlouvy jsou na polovině objemu minulého roku

Tuzemské ministerstvo obrany na dotaz Reuters uvedlo, že letos se prozatím počítá s dodávkami zhruba jednoho milionu kusů velkorážní munice. Na tyto dodávky jsou podle ministerstva již uzavřené smlouvy. Údaj obsahuje i jiné menší programy a přímé nákupy z Ukrajiny. Množství by se mohlo ještě zvýšit, pokud iniciativa dostane další prostředky.

To potvrzuje také Pavel, podle něhož by se objem dodané munice mohl i letos podobat tomu z loňska. „Dále pokračují příspěvky. Takže je předpoklad, že i v tomto roce budeme schopní se dostat na čísla, kterých jsme dosáhli v roce loňském,“ odhadl prezident.

Letos v únoru poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček uvedl, že iniciativa loni pokryla dodávky 1,96 milionu kusů velkorážní munice Ukrajině. Kmoníček také tehdy řekl, že zajištěné bylo financování nákupu 880 tisíc kusů munice.

Ministerstvo obrany rovněž sdělilo, že letos program obdržel zhruba jednu miliardu eur (24 miliard korun). Od začátku iniciativy v roce 2024 do loňského října iniciativa získala financování ve výši 4,5 miliardy eur (asi 110 miliard korun).

Od roku 2024 koordinuje Česko dodávky více než čtyř milionů dělostřeleckých granátů velkého kalibru do Kyjeva, aby tak pomohlo doplnit ubývající zásoby munice Ukrajiny a podpořit ji v obraně proti ruské invazi. Podle dubnového prohlášení českého ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) iniciativa dostává finance pouze od zahraničních dárců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 38 mminutami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
16:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 2 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 3 hhodinami

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 3 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.