Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil o polovinu – z loňských osmnácti na současných devět. V úterý to napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje nové obtíže. Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která iniciativu koordinuje, uvedla, že mechanismus funguje a finance z jednotlivých zemí přichází průběžně.
„Iniciativa stále funguje, ale novou obtíž představuje to, že finančně přispívá pouze devět členských států,“ řekl Pavel deníku FT. „Tato iniciativa dodává Ukrajincům až padesát procent veškeré munice velkého kalibru, takže v tomto smyslu ji nelze snadno nahradit ničím jiným,“ dodal.
AMOS uvedla, že finance od přispěvatelů přicházejí v průběhu celého roku v závislosti na schvalovacích procesech jednotlivých států. „Fakt, že ke konci května jsou v procesu projekty s osmi donory, je přibližně stejný průběh jako v předchozích letech. Celkový počet osmnácti partnerů je agregovaný souhrn všech participujících zemi. Například v roce 2025 bylo donorů čtrnáct (včetně EU), ale vybráno bylo celkově o přibližně čtyřiapadesát procent financí více,“ dodala.
Během loňské volební kampaně před parlamentními volbami Babiš pohrozil, že iniciativu týkající se dodávek munice zcela zastaví. Kritizoval ji za údajný nedostatek transparentnosti ohledně způsobu využití finančních prostředků a míry, v jaké z ní přímo profitovala společnost Czechoslovak Group (CSG).
Babišova vládní koalice, která nastoupila k moci v prosinci, nakonec souhlasila s pokračováním iniciativy. Avšak pod podmínkou, že Česko nebude finančně přispívat na nákupy munice, ale bude pokračovat s administrativním zajištěním projektu.
Babiš v samostatném rozhovoru pro FT uvedl, že jeho vláda upřednostňuje využití omezených veřejných prostředků na pomoc tuzemským občanům, kteří se v důsledku konfliktu s Íránem potýkají s vysokými účty za energie, před podporou Ukrajiny. „Nemáme peníze, takže dostáváme finance od jiných zemí a pak (munici) dodáváme,“ řekl.
Země mají problém s postojem české vlády, píší FT
Český prezident, podle kterého se bude o iniciativě jednat i na červencovém summitu NATO v Ankaře, odmítl upřesnit, jaké země přestaly do iniciativy přispívat. Podle vojenského zdroje FT iniciativu nadále podporuje Německo, které patřilo mezi nejštědřejší dárce, a některé severské země. Podle zdroje FT některým státům připadá „divné přispívat do něčeho, co nemá skutečnou podporu vládních politiků ve zřizovatelské zemi“.
Od roku 2024 koordinuje Česko dodávky více než čtyř milionů dělostřeleckých granátů velkého kalibru do Kyjeva, aby tak pomohlo doplnit ubývající zásoby munice Ukrajiny a podpořit ji v obraně proti ruské invazi. Podle dubnového prohlášení českého ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) iniciativa dostává finance pouze od zahraničních dárců.
