Debata kandidátů na německého kancléře přinesla spory hlavně o daně a klima

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Trojice se naopak shodla na tom, že nikdo z nich nechce zavést další karanténní uzávěru ani plošné povinné očkování proti nemoci covid-19, Baerbocková nicméně nevyloučila, že pro některé profese by v budoucnu mohla být vakcinace povinná. Parlamentní volby se v Německu konají 26. září.

„Za současné situace ne, ale v budoucnu to nelze vyloučit,“ řekla Baerbocková na otázku, zda by například policisté a zdravotníci museli očkování podstupovat povinně. Všichni tři současnou očkovací kampaň podporují a chtějí ji ještě rozšířit.

Karanténní uzávěru už nikdo nechce

Novou karanténní uzávěru nikdo z tří kandidátů zavést nechce a podle nich to za nynějšího stavu nebude ani nutné. Scholz s Baerbockovou uvedli, že podporují návrh povinného předkládání dokladu o bezinfekčnosti při dálkových cestách v Německu, například v dálkových vlacích. O takové možnosti nyní vláda dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové debatuje. Laschet se jasně vyjádřit v této věci odmítl kvůli právním i organizačním otázkám.

Debata, kterou vysílaly televize RTL a n-tv, začala dotazem moderátorů, proč by jejich političtí rivalové neměli vést Německo. Všichni kandidáti shodně odpovědět odmítli s tím, že o svých oponentech hovořit špatně nechtějí. „Tohle není styl, který bychom měli v Německu pěstovat,“ prohlásil Scholz. Ten v bleskovém průzkumu agentury Forsa provedeném mezi diváky dnešní televizní debatu vyhrál.

Kdo může za vývoj v Afghánistánu?

Jen o pár minut později už ministr financí Scholz čelil kritice Baerbockové i Lascheta za nedostatečné financování armády a také za dění v Afghánistánu, který proti očekáváním rychle ovládlo radikální islamistické hnutí Taliban. Scholz také musel hájit sociálnědemokratického ministra zahraničí Heika Maase. kterému mnozí politici připisují odpovědnost za podcenění vývoje v Afghánistánu a za opožděnou evakuaci Afghánců pracujících v německých službách.

Scholz prohlásil, že německá armáda trpěla nedostatkem financí za konzervativního ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga za druhé vlády Merkelové, kdy vládní koalici tvořili konzervativci s liberály (FDP). „To byly pro bundeswehr špatné časy,“ řekl Scholz o německé armádě.

Baerbocková prohlásila, že bezpečnost země je nutné posílit, ale že výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se na tom dohodla Severoatlantická aliance, nejsou tou správnou cestou. „Když se zemi nebude hospodářsky dařit, tak výdaje na obranu klesnou,“ dodala. Vojáci podle ní peníze na výzbroj a výstroj potřebují hned.

Spor o rychlost odchodu od uhlí

Větší výměny názorů přinesla v debatě témata daní a ekologie. Baerbocková prohlásila, že konzervativci i sociální demokraté odmítli rychlejší odchod od produkce energie z uhlí, rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů a také povinnost umisťovat na novostavby solární panely. Kandidátka za Zelené je rovněž přesvědčena, že je nezbytné skončit se spalovacími motory. V reakci na to Laschet Baerbockovou obvinil, že chce jen spoutat průmysl novými předpisy.

Baerbocková rovněž kritizovala to, že je ochrana klimatu stavěna proti sociální spravedlnosti. „A to v konečném důsledku škodí sociální spravedlnosti i ochraně,“ řekla. Poznamenala také, že je možné dělat klimatickou politiku i sociálně, což se nyní podle ní neděje.

Budou se daně zvyšovat?

Po ekologické části debaty se tématem staly daně, kdy Laschet na adresu SPD a Zelených řekl, že chtějí daně zvyšovat. Unie CDU/CSU zvyšování daní odmítá a chce raději podnikům ulevit, protože podle Lascheta prochází krizí vyvolanou pandemií. „Je proto pošetilé nyní daně zvyšovat,“ řekl. Podle Scholze ale není vhodná doba na snižování daní bohatým a lidem s vysokými příjmy. „Lidem, kteří vydělávají tolik, jako vydělávám já a my všichni zde,“ řekl na adresu Baerbockové a Scholze.

I přes spory a výměny názorů, které ale nepřerostly v hádky, dospěli Baerbocková, Scholz a Laschet v řadě témat ke společnému postoji, v cestě k jeho dosažení se ale lišili. Diskusi trojice ukončila vzájemnými komplimenty. Jen u Lascheta hledání slov chvály na Scholze doprovázelo povzdechnutí, nakonec ho ale ocenil, že jako ministr financí odvedl v kabinetu Merkelové slušnou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 25 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...