Stejně jako v roce 2002 i letošní povodně v Německu mohou ovlivnit výsledky voleb do Spolkového sněmu, které se konají v září. Události související s povodněmi již negativně ovlivnily třeba preference předsedy Křesťanskodemokratická unie (CSU) Armina Lascheta nebo předsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové.
Povodně v Německu mohou ovlivnit i výsledky blížících se voleb, pro Zelené může jít o příležitost
Povodně v Německu mohou ovlivnit volby (zdroj: ČT24)
Ničivé povodně v roce 2002, které zasáhly kromě Německa ve velké míře také Česko, pomohly k vítězství ve volbách předsedovi německé sociální demokracie (SPD) Gerhardu Schröderovi, který se – na rozdíl od svého hlavního rivala Edmunda Stoibera z CSU – již od prvního dne ukázal před kamerami v nejvíce zasažených oblastech a zapojil se do odklízení následků přírodní katastrofy.
„Tím spíš současní kandidáti samozřejmě berou ty události z minulých dnů ve své kampani v potaz, i když velmi opatrně,“ komentuje situaci Martin Jonáš, zpravodaj České televize v Německu. „Oni si zjevně dávají velký pozor na to, aby jim nikdo nemohl vyčíst, že se snaží ve svůj prospěch zneužít tu opravdu velkou tragédii, která se odehrála v západním Německu,“ vysvětluje.
Aktuální předvolební průzkumy ale neukazují, že by se volební preference v souvislosti s povodněmi zásadně měnily. Ve vedení je stále suverénně křesťanskodemokratická koalice CDU/CSU, která v průzkumech dostává mezi 27 a 28 procenty hlasů.
Svůj sestup naopak musí zastavit Zelení, kteří se ještě během jara zdáli být favority nadcházejících voleb. „Zdálo se, že se jim povede dlouhodobě předstihnout křesťanské demokraty, to už ale dávno není pravda,“ říká k tomu Jonáš. V tuto chvíli se strana pohybuje v průzkumech kolem 20 procent.
Sociálnědemokratická strana (SPD) má naopak důvod k radosti. Strana, která má dlouhodobě problémy s přízní voličů, v tuto chvíli totiž zlepšuje svou pozici a v průzkumech se blíží Zeleným.
Faux pas poškodilo předsedu CDU, předsedkyně Zelených podle voličů nezvládla situaci
Ačkoliv povodně nijak dramaticky nezahýbaly preferencemi jednotlivých stran, ovlivnily podle průzkumů popularitu jednotlivých politiků. Jedním z nich je například i předseda favorizovaných křesťanských demokratů Armin Laschet.
„Právě v okamžiku, kdy německý spolkový prezident pronášel velmi emotivní slova, ve kterých zmiňoval desítky mrtvých, které záplavy přinesly, se za jeho zády před objektivy kamer smál a žertoval se svými kolegy,“ vysvětluje Jonáš, jak došlo k poklesu Laschetovy popularity. „Armin Laschet předvedl skutečně ukázkovou politickou botu, která se nemá stávat kandidátovi, který chce suverénně stát v čele žebříčku volebních preferencí,“ dodává.
V aktuálních volebních průzkumech se tak Laschet propadl a jen 15 procent německých voličů by mu v současné době dalo svůj hlas, pokud by se konala přímá volba kancléře. Problémy má ale také předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Němečtí voliči si totiž podle průzkumů nemyslí, že situaci ohledně povodní zvládla.
„Na druhou stranu, když se podíváme na kampaň Zelených, tak pro ně v tuto chvíli představují ty tragické povodně – cynicky řečeno – šanci,“ podotýká Jonáš. „Jakkoliv je vědecky problematické dávat do souvislosti tyto jevy a klimatické změny, němečtí Zelení tak činí,“ říká. Jde tak podle něj o šanci, jak může strana zastavit propad voličských preferencí.
Zelení by navíc podle aktuálních průzkumů mohli stát v čele takzvaného semaforu – koalice se socialisty a liberály z FDP. V takovém případě by koalice CDU/CSU zůstala mimo příští vládu, a to i přestože by volby vyhrála.