Německo chce po záplavách požádat o peníze z unijního fondu solidarity, píše Reuters

Německo chce po katastrofálních povodních z minulého týdne požádat o peníze z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), který členské země využívají v případech živelních pohrom. Uvedla to agentura Reuters, která má k dispozici předběžný plán vládní pomoci. Okamžitá pomoc zasaženým oblastem ze spolkových i zemských zdrojů by měla dosáhnout výše 400 milionů eur (10,3 miliardy korun).

Záplavy, které západní část Německa postihly po středečních bouřkách a lijácích a které v sobotu zasáhly i východ země, si podle aktuálních údajů vyžádaly nejméně 165 lidských životů.

V Porýní-Falci, konkrétně v nejhůře postiženém okrese Ahrweiler, registrují 117 mrtvých a 749 zraněných. V Severním Porýní-Vestfálsku evidují 46 obětí, dva lidé zemřeli také v Bavorsku.

Spolková vláda se podle vládního dokumentu chystá zasaženým oblastem poskytnout okamžitou finanční pomoc ve výši 200 milionů eur (5,1 miliardy korun). Směřovat by měla na opravu domů a zničené infrastruktury a také na podporu lidem v krizové situaci.

Pokud spolkové země přispějí dalšími 200 miliony eur, na okamžitou pomoc bude k dispozici celkem 400 milionů. O této částce podle agentury DPA hovořil již v neděli spolkový ministr financí Olaf Scholz.

Šéf poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt v pondělí DPA sdělil, že stát poskytne lidem postiženým katastrofou „pomoc v rekordní výši“. „Teď potřebujeme ofenzivu solidarity pro okamžitou pomoc a obnovu pro zaplavené oblasti,“ řekl.

Obnova zasažených míst může trvat i roky

O vládní pomoci pro zasažené oblasti, zejména v Porýní-Falci a Severním Porýní-Vestfálsku, bude kabinet kancléřky Angely Merkelové jednat ve středu.

Bavorská vláda v úterý oznámila, že pro osm zvlášť postižených okresů v této spolkové zemi okamžitě vyčlení 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Nejhůře zasažená přívalovými dešti a následnými povodněmi byla o víkendu oblast Berchtesgadenských Alp, kde rozvodněná řeka Ache připravila o život dva lidi.

Unijní fond, který by měl Berlínu nyní pomoci, vznikl v létě roku 2002 jako odezva na rozsáhlé záplavy v zemích střední Evropy. Od té doby byly prostředky z něj využity při osmi desítkách katastrof, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení, ale i období katastrofálního sucha. Česko z něj prostředky získalo po povodních v letech 2002, 2010 a 2013. O pomoc z EUSF požádala koncem června vláda Andreje Babiše (ANO) také v souvislosti s katastrofou způsobenou tornádem na jižní Moravě.

Ačkoliv nebyly celkové povodňové škody dosud vyčísleny, obnova zatopených oblastí v Německu může podle odhadů trvat roky. „Po záplavách na Labi v roce 2002 trvalo asi tři roky, než byly odstraněny největší škody, a pět let, než postižené oblasti vypadaly opět normálně,“ řekl DPA šéf sdružení podnikatelů ve stavebnictví (ZDB) Reinhardt Quast.

Do zaplavených oblastí míří očkovací autobus

Agentura DPA mezitím informovala, že v povodněmi nejhůře postižených oblastech bude kvůli obavám z šíření koronaviru působit očkovací autobus. Lidé si do něj budou moci přijít pro vakcínu či test  bez předchozího objednání.

Autobus očkovacího centra v Koblenzu se tak ještě v úterý přemístí do města Bad Neuenahr-Ahrweiler, kde začne s očkováním obyvatelstva vakcínami BioNTech a Johnson & Johnson.

Mluvčí ministra zdravotnictví spolkové země Porýní-Falce zdůraznil, že očkování a testování jsou nejdůležitější preventivní opatření proti nárůstu počtu nákaz. „Vzhledem k infrastruktuře, která je takto poničená, tu existuje nebezpečí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 1 hhodinou

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 1 hhodinou

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 3 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 14 hhodinami
Načítání...