Söder oznámil, že chce být kandidátem na kancléře. CDU/CSU hodlá do voleb vést i Laschet

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

„Oba jsme vhodní a oba jsme připravení,“ řekl Söder o výběru kancléřského kandidáta. „Dnes (v neděli) jsem oznámil svou připravenost. Pokud mě CDU podpoří, tak neuteču. Pokud ale velká sestra řekne, že to není její přání, bude to také v pořádku. Pro mě a pro Armina je důležité, aby rozhodnutí nebylo učiněno za každou cenu,“ uvedl Söder. Dodal, že na konci výběru musí stát kancléřský kandidát, který má nejlepší šance.

Také Laschet řekl, že výběr musí být ve vzájemné shodě a bez záště. „Oba se o kandidaturu ucházíme a oba musíme na konci uznat rozhodnutí, i když bude jiné. Máme k sobě úctu a budeme se podporovat,“ dodal.

V průzkumech veřejného mínění má Söder nad Laschetem jasně navrch. Podle šetření ze začátku dubna by bavorského premiéra a šéfa CSU chtělo za kancléře 54 procent dotázaných, zatímco šéfa CDU jen devatenáct. 

Hlavním konkurentem Zelení

Söder rovněž řekl, že je třeba mít na paměti Německo, proto chce CDU zůstat určující silou. „Náš konkurent v otázce kancléřství je přesně znám, jsou to Zelení,“ uvedl.

Zelení jsou nyní po CDU/CSU druhou nejsilnější stranou a s pomocí sociálních demokratů SPD a liberálů FDP mají naději získat kancléřský úřad. Podle průzkumu ze začátku dubna by sice CDU/CSU volby s 27 procenty hlasů vyhrála, druzí Zelení by ale získali 22 procent, třetí SPD šestnáct a pátá FDP devět. Do Bundestagu by se dostala ještě AfD s jedenácti a Levice se sedmi procenty. 

Söder a ani Laschet nechtěli spekulovat o tom, kdy padne rozhodnutí, kdo unii povede do voleb. „Jedno je jisté, věc je na stole,“ dodal. Bavorský premiér řekl, že očekává, že jasno bude „spíše dříve než později“.

Parlamentní volby se v Německu uskuteční 26. září. Kancléřka Angela Merkelová už o další mandát CDU/CSU neusiluje. Po čtyřech kancléřských funkčních obdobích a šestnácti letech v čele Německa odchází z politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 7 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 13 hhodinami
Načítání...