Německá CDU propadla v obojích zemských volbách. Vítězství připadá Zeleným a SPD

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Po sečtení všech hlasů má Kretschmannova ekologická strana v Bádensku-Württembersku 32,6 procenta. V Porýní-Falci získali sociální demokraté ministerské předsedkyně Dreyerové 35,7 procenta hlasů.

V Bádensku-Württembersku skončila CDU s 24,1 procenta hlasů druhá za Zelenými s odstupem necelých devíti procentních bodů. Pro konzervativce je výsledek nejhorší v poválečných dějinách této spolkové země. Po CDU následuje SPD s 11 procenty hlasů, liberálové (FDP) s 10,5 procenta hlasů a Alternativa pro Německo (AfD) s 9,7 procenta hlasů. Pro AfD, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, výsledek znamená propad oproti volbám v roce 2016 o 5,4 procentního bodu. 

V Porýní-Falci ztratila SPD oproti volbám před pěti lety půl procentního bodu. Výsledek tak analytici považují za potvrzení kurzu premiérky Dreyerové. Druhá CDU v Porýní-Falci dostala 27,7 procenta hlasů, což je oproti roku 2016 propad o 4,1 procentního bodu. Tak špatný výsledek zde konzervativci dosud nikdy nezaznamenali. O porážce lze hovořit i v případě protiimigrační AfD, která skončila na čtvrtém místě s 8,3 procenta, zatímco v roce 2016 byla třetí s 12,6 procenta hlasů. Nováčkem v zemském sněmu budou Svobodní voliči (FW), kterým dalo hlas 5,4 procenta voličů.

Na volební účasti se zřejmě podepsala pandemie nemoci covid-19. V Bádensku-Württembersku hlasovalo 63,8 procenta oprávněných voličů, v roce 2016 to bylo 70,4 procenta. Podobná byla situace v Porýní-Falci, kde byla účast 64,4 procenta a kde před pěti lety hlasovalo 70,4 procenta oprávněných voličů.

„Nebyl to dobrý den“

„Dnešek pro CDU neskončil dobrým volebním večerem,“ řekl v neděli Ziemiak. Podobně se vyjádřil i konzervativní předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble v rozhovoru s televizí ARD. Řekl také, že výsledek se dal očekávat, neboť CDU čelila populárním zemským premiérům. V Bádensku-Württembersku je premiérem Winfried Kretschmann z ekologické strany a v Porýní-Falci sociální demokratka Malu Dreyerová.

Velký význam pro volební neúspěch ale Schäuble nechce přikládat aféře trojice konzervativních poslanců, která se týká vydělávání na státních nákupech respirátorů a lobbování ve prospěch Ázerbájdžánu. „Nemyslím si, že to mělo na volby rozhodující dopad,“ řekl. Opačný názor má ale saský premiér Michael Kretschmer (CDU). „Že to lidi naštvalo a že se to odráží i na volebním výsledku, je více než jasné,“ prohlásil.

Výsledek je nepříjemný pro předsedu CDU Armina Lascheta, který je zároveň premiérem Severního Porýní-Vestfálska. Laschet, který neskrývá ambice na kancléřský úřad a do čela strany se dostal před dvěma měsíci, musí nyní neúspěch vysvětlil spolustraníkům.

Křesťanskosociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou CDU, za neúspěchem vidí mimo jiné vládní chyby při zvládání koronavirové krize. Generální tajemník CSU Markus Blume výsledek přirovnal k budíčku pro unii CDU/CSU, která nyní musí získat zpět důvěru voličů. A mnoho času k tomu nemá, neboť parlamentní volby se v Německu budou konat na konci září.

Šéf SPD v Porýní-Falci: Je to senzace

Radost neskrývají sociální demokraté, kteří s náskokem osmi procentních bodů na druhou CDU zůstávají nejsilnější stranou v Porýní-Falci. Zemský předseda sociálních demokratů v této spolkové zemi Roger Lewentz považuje volby za velký úspěch.

„Dosáhli jsme více, než byl náš cíl. Je to senzace,“ řekl. Úspěch SPD vysvětluje tím, že zemská sociálnědemokratická premiérka Malu Dreyerová patří k nejoblíbenějším politikům a že strana šla do klání s těmi správnými tématy.

Generální tajemník SPD Lars Klingbeil označil Dreyerovou za jasného vítěze večera. „K vládě v této zemi nejsou konzervativci potřební,“ řekl s odkazem na CDU. Vicekancléř a kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz prohlásil, že vítězství v Porýní-Falci je čirým úspěchem Dreyerové.

„Dnes jsem naprosto šťastná,“ řekla Dreyerová v neděli v projevu, ve kterém slíbila, že chce zůstat premiérkou všech obyvatel Porýní-Falce.

Porýní-Falc: Christian Baldauf (CDU) a Malu Dreyerová (SDP) při sledování prvních odhadů
Zdroj: Arne Dedert/ČTK/DPA

Spolupředseda Zelených: Hvězdný začátek supervolebního roku

Spokojená je také spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Ekologická strana zůstává v Bádensku-Württembersku nejvýraznější silou a v Porýní-Falci volební zisk oproti výsledku z roku 2016 takřka zdvojnásobila. Tehdy Zelení v Porýní-Falci získali 5,3 procenta hlasů, nyní jim odhad televize ZDF slibuje 9,5 procenta.

„Bádensko-Württembersko a Zelení, Zelení a Bádensko-Württembersko, to se k sobě pěkně hodí,“ prohlásil po zveřejnění odhadů bádensko-württemberský premiér Winfried Kretschmann, který je v Německu jediným ministerským předsedou za Zelené. Poznamenal, že výsledek chápe jako přání voličů, aby tuto spolkovou zemi dále vedl.

Robert Habeck, který Zelené vede spolu s Baerbockovou, hovořil o hvězdném začátku letošního supervolebního roku. Německo totiž v září čekají parlamentní volby, ve kterých se čtyřnásobná kancléřka Merkelová již o další funkční období neuchází.

Zelení jsou podle průzkumů po CDU druhou nejsilnější stranou v Německu, což jim podle analytiků dává naději na kancléřský úřad. Ekologická strana by se totiž mohla spojit s liberály (FDP) a sociálními demokraty, což by pro konzervativce znamenalo odchod do opozice.

I Kretschmann by mohl vládnout bez CDU

Koalice v tomto složení vládne nyní i v Porýní-Falci. Podle Dreyerové, která v ní chce pokračovat, výsledek ukazuje, že je možné změnit vládní model i na celoněmecké úrovni, kde byla posledních 16 let hlavní silou CDU kancléřky Merkelové.

Taková koalice by podle analytiků mohla vládnout i v Bádensku-Württembersku, což by znamenalo odchod CDU do opozice. Podle televize ARD není vyloučena ani koalice Zelených jen se sociálními demokraty. Premiér Kretschmann uvedl, že osloví všechny strany s výjimkou AfD. To, že rozhovory začne s CDU, není podle něj žádným náznakem toho, jak bude budoucí vláda vypadat.

Volby se v neděli konaly také v Hesensku, kde 4,7 milionu oprávněných voličů vybíralo nové složení městských a okresních zastupitelstev a ve 30 městech také nové starosty. Zelení zde zaznamenali několik úspěchů, průběžné výsledky slibují vítězství ekologické strany v hesenské metropoli Wiesbadenu či ve Frankfurtu nad Mohanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 1 hhodinou

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 1 hhodinou

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rodném domě Adolfa Hitlera v Rakousku nyní sídlí policejní stanice

Rakouská vláda doufá, že přeměnou budovy na policejní stanici zabrání tomu, aby se stala poutním místem neonacistů.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.