Německá CDU propadla v obojích zemských volbách. Vítězství připadá Zeleným a SPD

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Po sečtení všech hlasů má Kretschmannova ekologická strana v Bádensku-Württembersku 32,6 procenta. V Porýní-Falci získali sociální demokraté ministerské předsedkyně Dreyerové 35,7 procenta hlasů.

V Bádensku-Württembersku skončila CDU s 24,1 procenta hlasů druhá za Zelenými s odstupem necelých devíti procentních bodů. Pro konzervativce je výsledek nejhorší v poválečných dějinách této spolkové země. Po CDU následuje SPD s 11 procenty hlasů, liberálové (FDP) s 10,5 procenta hlasů a Alternativa pro Německo (AfD) s 9,7 procenta hlasů. Pro AfD, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, výsledek znamená propad oproti volbám v roce 2016 o 5,4 procentního bodu. 

V Porýní-Falci ztratila SPD oproti volbám před pěti lety půl procentního bodu. Výsledek tak analytici považují za potvrzení kurzu premiérky Dreyerové. Druhá CDU v Porýní-Falci dostala 27,7 procenta hlasů, což je oproti roku 2016 propad o 4,1 procentního bodu. Tak špatný výsledek zde konzervativci dosud nikdy nezaznamenali. O porážce lze hovořit i v případě protiimigrační AfD, která skončila na čtvrtém místě s 8,3 procenta, zatímco v roce 2016 byla třetí s 12,6 procenta hlasů. Nováčkem v zemském sněmu budou Svobodní voliči (FW), kterým dalo hlas 5,4 procenta voličů.

Na volební účasti se zřejmě podepsala pandemie nemoci covid-19. V Bádensku-Württembersku hlasovalo 63,8 procenta oprávněných voličů, v roce 2016 to bylo 70,4 procenta. Podobná byla situace v Porýní-Falci, kde byla účast 64,4 procenta a kde před pěti lety hlasovalo 70,4 procenta oprávněných voličů.

„Nebyl to dobrý den“

„Dnešek pro CDU neskončil dobrým volebním večerem,“ řekl v neděli Ziemiak. Podobně se vyjádřil i konzervativní předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble v rozhovoru s televizí ARD. Řekl také, že výsledek se dal očekávat, neboť CDU čelila populárním zemským premiérům. V Bádensku-Württembersku je premiérem Winfried Kretschmann z ekologické strany a v Porýní-Falci sociální demokratka Malu Dreyerová.

Velký význam pro volební neúspěch ale Schäuble nechce přikládat aféře trojice konzervativních poslanců, která se týká vydělávání na státních nákupech respirátorů a lobbování ve prospěch Ázerbájdžánu. „Nemyslím si, že to mělo na volby rozhodující dopad,“ řekl. Opačný názor má ale saský premiér Michael Kretschmer (CDU). „Že to lidi naštvalo a že se to odráží i na volebním výsledku, je více než jasné,“ prohlásil.

Výsledek je nepříjemný pro předsedu CDU Armina Lascheta, který je zároveň premiérem Severního Porýní-Vestfálska. Laschet, který neskrývá ambice na kancléřský úřad a do čela strany se dostal před dvěma měsíci, musí nyní neúspěch vysvětlil spolustraníkům.

Křesťanskosociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou CDU, za neúspěchem vidí mimo jiné vládní chyby při zvládání koronavirové krize. Generální tajemník CSU Markus Blume výsledek přirovnal k budíčku pro unii CDU/CSU, která nyní musí získat zpět důvěru voličů. A mnoho času k tomu nemá, neboť parlamentní volby se v Německu budou konat na konci září.

Šéf SPD v Porýní-Falci: Je to senzace

Radost neskrývají sociální demokraté, kteří s náskokem osmi procentních bodů na druhou CDU zůstávají nejsilnější stranou v Porýní-Falci. Zemský předseda sociálních demokratů v této spolkové zemi Roger Lewentz považuje volby za velký úspěch.

„Dosáhli jsme více, než byl náš cíl. Je to senzace,“ řekl. Úspěch SPD vysvětluje tím, že zemská sociálnědemokratická premiérka Malu Dreyerová patří k nejoblíbenějším politikům a že strana šla do klání s těmi správnými tématy.

Generální tajemník SPD Lars Klingbeil označil Dreyerovou za jasného vítěze večera. „K vládě v této zemi nejsou konzervativci potřební,“ řekl s odkazem na CDU. Vicekancléř a kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz prohlásil, že vítězství v Porýní-Falci je čirým úspěchem Dreyerové.

„Dnes jsem naprosto šťastná,“ řekla Dreyerová v neděli v projevu, ve kterém slíbila, že chce zůstat premiérkou všech obyvatel Porýní-Falce.

Porýní-Falc: Christian Baldauf (CDU) a Malu Dreyerová (SDP) při sledování prvních odhadů
Zdroj: Arne Dedert/ČTK/DPA

Spolupředseda Zelených: Hvězdný začátek supervolebního roku

Spokojená je také spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Ekologická strana zůstává v Bádensku-Württembersku nejvýraznější silou a v Porýní-Falci volební zisk oproti výsledku z roku 2016 takřka zdvojnásobila. Tehdy Zelení v Porýní-Falci získali 5,3 procenta hlasů, nyní jim odhad televize ZDF slibuje 9,5 procenta.

„Bádensko-Württembersko a Zelení, Zelení a Bádensko-Württembersko, to se k sobě pěkně hodí,“ prohlásil po zveřejnění odhadů bádensko-württemberský premiér Winfried Kretschmann, který je v Německu jediným ministerským předsedou za Zelené. Poznamenal, že výsledek chápe jako přání voličů, aby tuto spolkovou zemi dále vedl.

Robert Habeck, který Zelené vede spolu s Baerbockovou, hovořil o hvězdném začátku letošního supervolebního roku. Německo totiž v září čekají parlamentní volby, ve kterých se čtyřnásobná kancléřka Merkelová již o další funkční období neuchází.

Zelení jsou podle průzkumů po CDU druhou nejsilnější stranou v Německu, což jim podle analytiků dává naději na kancléřský úřad. Ekologická strana by se totiž mohla spojit s liberály (FDP) a sociálními demokraty, což by pro konzervativce znamenalo odchod do opozice.

I Kretschmann by mohl vládnout bez CDU

Koalice v tomto složení vládne nyní i v Porýní-Falci. Podle Dreyerové, která v ní chce pokračovat, výsledek ukazuje, že je možné změnit vládní model i na celoněmecké úrovni, kde byla posledních 16 let hlavní silou CDU kancléřky Merkelové.

Taková koalice by podle analytiků mohla vládnout i v Bádensku-Württembersku, což by znamenalo odchod CDU do opozice. Podle televize ARD není vyloučena ani koalice Zelených jen se sociálními demokraty. Premiér Kretschmann uvedl, že osloví všechny strany s výjimkou AfD. To, že rozhovory začne s CDU, není podle něj žádným náznakem toho, jak bude budoucí vláda vypadat.

Volby se v neděli konaly také v Hesensku, kde 4,7 milionu oprávněných voličů vybíralo nové složení městských a okresních zastupitelstev a ve 30 městech také nové starosty. Zelení zde zaznamenali několik úspěchů, průběžné výsledky slibují vítězství ekologické strany v hesenské metropoli Wiesbadenu či ve Frankfurtu nad Mohanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 18 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled